Miroslav Kasáček Bücher

Život a mučednická smrt kněží Jana Buly a Václava Drboly od Babic. Je třicátého dubna 1951. Pro faráře Jana Bulu si do Rokytnice na Třebíčsku přijíždí tajná policie. Čeká ho cesta do vyšetřovny v Jihlavě, kruté mučení a v květu 1952 poprava. Stejný osud stihne i faráře Václava Drbolu, který předtím bude rovněž brutálně mučen. Drbola je zatčen sedmnáctého června 1951 na faře v Babicích. Je to osudové místo, hned vedle se nachází škola, do níž o několik týdnů později vniknou ozbrojení muži a zastřelí tři místní funkcionáře. Přestože Drbola i Bula jsou v době tragédie již ve vězení, budou za útok souzeni. Stejně jako další: odsouzených nakonec bude více než sto, z toho jedenáct dostane trest smrti. V září 2011 bylo zahájeno řízení o blahořečení Václava Drboly a Jana Buly. Publikaci doprovází bohatá obrazová příloha.

Příběhy popravených z období rudého teroru V brněnské věznici na Cejlu se v době po únorovém převratu v roce 1948 popravovalo vlastně krátkou dobu — ani ne pět let. Příběhy těch, kteří tam skončili s oprátkou na krku, jsou mimořádně dramatické. Posledním z popravených byl odvážný Leopold Doležal, který se zapojil nejdříve do protinacistického a později i protikomunistického odboje. Kniha představuje jeho úžasný příběh, stejně jako příběhy devíti dalších hrdinů, kteří zbytečně ztratili své životy. Patří mezi ně například nezlomný bojovník Petr Křivka, ale také bývalí partyzáni Jaromír Vrba a bratři Daňkové. Na zdejším popravišti vyhasl i život významného valašského podnikatele Jana Křižana. Jména některých popravených jsou známá více, jiných méně, některá téměř zapomenutá. Souhrnná publikace, která by je představila uceleně, ovšem dosud chyběla. Kniha, která je doplněna mnoha dobovými fotografiemi a archivními materiály, je tak zároveň splátkou jakéhosi dluhu vůči nim i mnoha dalším nespravedlivě odsouzeným.

Josef Bryks, válečný letec ve službách britského královského letectva a nositel Řádu Britského impéria, se proslavil odvážnými a riskantními útěky z německého zajetí. Jednou utíkal v bečce na močůvku, jindy hloubil tunel pro legendární Velký útěk ze Saganu nebo pomáhal Židům při povstání ve Varšavském ghettu. Překvapený čtenář dokonce zjistí, že jeden ze svých legendárních útěků absolvoval v pyžamu. Bryksův příběh inspiroval britské filmaře, kteří po válce natočili film Srdce v zajetí. Josef Bryks se totiž v Anglii zamiloval a jeho anglická manželka Trudie jej po válce doprovodila do osvobozené vlasti. Bryks se však postavil nejen nacistům, ale později i komunistům a skončil ve vězení. Odtud se mu už utéct nepodařilo: zemřel v srpnu 1957 v Jáchymově. Bylo mu pouhých jednačtyřicet let. Boj za uznání a ocenění svého muže pak vedla Trudie až do konce života. Kniha vychází ze vzpomínek pamětníků, z dokumentů či archivních materiálů. Některé jsou zde publikovány vůbec poprvé. Unikátní je Bryksův deník, ve kterém popisuje cestu z okupované vlasti do válčící Francie, odkud se pak dostal do Británie. Nejedná se o typickou literaturu faktu, ale o strhující vyprávění zařazené do dobových souvislostí, doplněné bohatým fotografickým a archivním materiálem. Kniha je důkazem, že i Česko má významné hrdiny, kteří se nezastavili před nacistickou či komunistickou totalitou. Josef Bryks je bezpochyby jedním z nich.

Hrdina prvního, druhého i třetího odboje, později „vězeň z Cejlu“ Když se Petr Křivka dozvěděl, že bude popraven, přál si být zastřelen. Jak se na vojáka sluší. Byl totiž bojovníkem celý život; po první světové válce se jako dobrovolník účastnil bojů o Slovensko za vznikající republiku, v době nacistické okupace se zapojuje do odboje a za dramatických okolností utíká z protektorátu. V Anglii působil v ochrance prezidenta Beneše. Když po komunistickém převratu v únoru 1948 začal plánovat další odboj, stal se obětí grandiózní provokace agentů tajné policie, kteří za pomoci volavčích sítí dostali do vězení téměř dvě stovky svobodně smýšlejících lidí, dva muže na popraviště a jednoho dohnali k sebevraždě. Petr Křivka se stal jedním ze dvou popravených. Navzdory svému přání byl oběšen dne 21. července 1951 v Brně na Cejlu. Publikaci doprovází množství dobových dokumentů, archiválií a fotografií, které dosud nebyly publikovány. Kniha vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Academia.

Tři příběhy odboje proti komunistické totalitě padesátých let. Od autorů úspěšného titulu Mlynáři od Babic. Tajné znamení v brněnském bytě švadleny Boženy Majerovéje vymyšleno jednoduše: květináč vpravo znamená, že je bezpečno.Květináč vlevo je varováním. Je to důležité opatření.V bytě se totiž ukrývá agent britské tajné služby Tomáš Oliva,který odtud organizuje svou zpravodajskou síť. Píše se totižrok 1950. Je to doba Gottwaldova teroru, za jeho vlády budepopraveno celkem 237 osob. Mimořádně rozsáhlá odbojováskupina kolem Tomáše Olivy nebyla dosud české veřejnostiznámá. Její členové se počítali na desítky, spojení se Západemzajišťovalo šest vysílaček, v řadách skupiny působili kroměOlivy i další agenti. Jeden z nich si po přestřelce s příslušníkytajné policie v bezvýchodné situaci vpálí kulku do hlavy...Příběh lidí kolem Olivy a Majerové je příběhem plným odvahy,ale i naivity a zklamání. Ukazuje, jak širokou podporuměl protikomunistický odboj, ale také jak krutému nepřítelimuseli odbojáři čelit. Ne všichni dokázali odolat a nezradit.Kniha mapuje na základě sebraných osobních výpovědí,archivních dokumentů a komentářů nejen činnost skupinyBoženy Majerové a Tomáše Olivy, ale i dalších odbojovýchorganizací, které v padesátých letech působily předevšímv oblasti jižní Moravy a Vysočiny. Text je doplněn dobovýmifotografiemi a archivními dokumenty. Řada z těchto dokumentůje publikována poprvé.

Černobílá fotografie lidské lebky je vystavena za výkladem v Tišnově u Brna. Lebka má v čele díru. Průstřel. Není to zrovna pěkný pohled. Píše se rok 1951. Fotografie má všem ukazovat, jak krutí jsou ti, kteří se rozhodli zapojit do protikomunistického odboje. Neváhají sáhnout po zbrani a obětovat lidský život! Jaký byl ale skutečný příběh, který skončil popravou dvou nešťastných studentů z Tišnova — Vlastimila Železného a Aloise Pokorného? A jak vlastně vypadala jejich odbojová skupina JAN a vůbec odboj v okolním kraji? Kniha autorské dvojice Luděk Navara a Miroslav Kasáček se pokouší rozplést pozadí této smutné události — ukazuje se, že s tragédií je spojena celá řada dalších příběhů i konkrétních osudů těch, kteří měli odvahu postavit se na odpor se zbraní v ruce. Autoři vycházejí z původních dobových pramenů i vzpomínek pamětníků a řada dokumentů bude zveřejněna vůbec poprvé. Stejně jako v předchozí knize Příběhy třetího odboje doplňují vyprávění celou řadou autentických fotografií a archiválií.

Nová fakta o osudovém dramatu padesátých let. Represálie, které rozpoutal komunistický režim v okolí Babic na Třebíčsku na začátku padesátých let, jsou považovány za jedny z největších od dob heydrichiády. Svým rozsahem byly opravdu mimořádné: více než sto odsouzených, z toho jedenáct k trestu smrti. Čtyři odsouzení zemřeli ve vězeních. Rodiny soukromých zemědělců byly deportovány a musely opustit své domovy, jejich statky a usedlosti byly zabaveny a rozkradeny. Útok v budově školy v Babicích na Třebíčsku 2. července 1951, při němž byli zavražděni tři komunističtí funkcionáři, však nebyl na začátku perzekucí - zatýkání začalo mnohem dříve. Autoři na pozadí těchto událostí vykreslují otřesné a těžko uvěřitelné příběhy obyčejných lidí, kteří najednou zjišťují, že jsou určeni k likvidaci. Mezi nimi je vedle sedláků a kněží i rodina mlynářů z Lukova. Mlynář Alois Melkus byl dlouho před útokem v babické škole zatčen a poslán do vězení, mlýn mu byl zabaven a zdevastován. Sugestivní líčení odkrývá ale i další dramatické osudy protikomunistických odbojářů a jejich rodin. Autoři mapovali i osudy těch, kteří přísně tajné operace plánovali: příslušníků tajné policie StB. Sledují ale také osud „kapitána", muže, který zoufalé bojovníky proti režimu dovedl až do budovy školy v Babicích... Kniha je doplněna řadou fotografií a archivních materiálů, z nichž některé jsou uveřejněny poprvé.