Milan Brázdil Bücher
Morální charakter (éthos) je velmi starý koncept, jehož filozofické kontury, stejně jako jeho propojení s dovršením lidského života, nacházíme v antice. Patrně i dílem šťastné náhody je s tímto konceptem spojován v první řadě Aristotelés, žák Platóna, a jeho etické spisy. Autor knihy vychází z přesvědčení, že toto etické učení je opomíjeným klenotem naší civilizace, a všímá si současných interdisciplinárních snah o jeho oživení skrze aktualizaci právě konceptu morálního charakteru. Autorovým záměrem je tyto snahy kriticky posoudit, tedy zvážit, zda se nevzdalují svému cíli, a zároveň je systematizovat. Za stěžejní považuje podkapitolu vymezující funkci Aristotelovy etické nauky a celou třetí kapitolu, jež definuje pět kritérií adekvátní aktualizace. Druhá kapitola představuje základ pro následující úvahy, analyzující pojmy Aristotelovy etické nauky a jejich vzájemné vztahy. Kritickému posouzení konkrétních návrhů k aktualizaci a zejména prominentní analogii dovednosti (skill analogy) se věnuje kapitola čtvrtá. V poslední kapitole pak autor vytváří typologii aktualizací a předkládá vlastní náčrt k aktualizaci morálního charakteru. Kniha je zamýšlena pro mírně pokročilé v oblasti morální filozofie. Zároveň však obsahuje dostatek příkladů a odkazů a jednotlivé argumentační kroky jsou vysvětleny s takovou pečlivostí, aby byl spis přístupný každému trpělivému čtenáři.
Monografie podává přehled současných nejdůležitějších poznatků o epilepsii temporálního laloku a je určena široké neurologické veřejnosti i ostatním zájemcům o tuto problematiku. V úvodu se může čtenář seznámit se základy anatomie a fyziologie temporálního laloku. Další kapitoly jsou věnovány etiopatogenezi epilepsií temporálního laloku, semiologii záchvatových projevů, nálezům klinickým interiktálním, EEG, zobrazovacím a neuropsychologickým. Zvláštní kapitola shrnuje nejnovější poznatky o familiárních epilepsiích temporálního laloku, jiná se zabývá specifickou problematikou epilepsie temporálního laloku v dětském věku. Závěrečné kapitoly pojednávají o možnostech a úskalích farmakologické léčby, indikacích léčby chirurgické, algoritmech předoperačního vyšetřování a vlastních epileptochirurgických výkonech. Monografie je bohatě ilustrována a obsahuje navíc také interaktivní CD, na kterém je zpracováno 11 kazuistik pacientů s epilepsií temporálního laloku.
Monografie je obsahově komplexním textem věnovaným jednomu z nejžhavějších problémů současné epileptologie – praktické péči o pacienty s epilepsií, u nichž navzdory správně zvolené medikamentózní léčbě přetrvávají záchvaty. Vlastní text je rozdělen do 16 instruktivních a prakticky zaměřených kapitol, které jsou doplněny bohatou obrazovou přílohou. Hlavní pozornost je věnována specifickým oblastem péče o pacienty s farmakorezistentní epilepsií – mj. příčinám intraktability, interdisciplinárnímu předoperačnímu vyšetření včetně semiinvazivních a invazivních postupů, problematice pseudofarmakorezistence, indikaci operační léčby, vlastním epileptochirurgickým zákrokům, psychiatrickým a sociálně-právním aspektům farmakorezistentní epilepsie atd. Druhé vydání monografie je kromě doplnění původních kapitol o aktuální poznatky rozšířeno o kapitolu věnovanou epileptickému statu. Jednotlivé kapitoly nejenže odrážejí bohaté zkušenosti autorů, ale zároveň poskytují i přehled současných vědomostí na dané téma. Vzhledem k pečlivému kolektivnímu zpracování teto složité problematiky a vlastní struktuře jednotlivých kapitol lze předkládanou monografii současně využít jako přehledný edukační materiál pro specializované epileptologické vzdělávání.
