Jiří Janáček Bücher

Tři vybraná Arbesova romaneta jsou fantastické příběhy, v nichž autor rozmetává tradiční náboženské a jiné předsudky vysvětlováním mnohých zdánlivě nadpřirozených zjevů pomocí rozumu a vědy. Odtud jsou tato vyprávění plna různorodých nálad a tajuplné, až přízračné scény střídají se s pasážemi střízlivých úvah. Všude tu však převládá autorova humanistická tvář, horlící proti hrůzám sobeckých vášní, které ústí až v strašná krveprolévání. Svatý Xaverius 11.vydání, Ukřižovaná 14.vydání, Newtonův mozek 13.vydání.

Laskavý humor z lázní. Humoristický román Hostinec U kamenného stolu vyšel poprvé v roce 1941. Záhy došel dobrého čtenářského ocenění, a dokonce se brzy dočkal i úspěšné filmové adaptace (1949). V kulisách lázeňského městečka tu Poláček rozehrál příběh osudem pronásledovaného majitele vyhlášeného hostince Šimona Tatrmuže a jeho "hříšné" ženy Boženy, příběh dvou typických středostavovských hrdinů s dobrosrdečným, ale omezeným a naivním viděním svého světa. K nim přidal řadu dalších komických postav, rozhádané a tvrdohlavé bratry inženýry, po Tatrmužově smrti neohrabaně spravující podnik, rodinu rady Dyndery, kochající se poklidnou lázeňskou atmosférou, kvartána Lumíra, jehož dobrodružné nutkání je zatíženo reparátem z matematiky, či Benno Mertense, svůdníka a herce… Autor tak v mistrné psychologické karikatuře a s nebývalým citem pro jazyk vystihl prostředí maloměsta s celou plejádou nejrůznějších afér, konfliktů i humorných situací. Přestože tu a tam z jeho psaní vysvitne osten ironie, to hlavní, co k personálu a návštěvníkům hostince U kamenného stolu chová, je vlídné porozumění. Přes dobromyslnost a nezávadnost obsahu nemohla kniha na začátku čtyřicátých let vyjít pod autorovým jménem; na prosbu nakladatele proto román zaštítil malíř Vlastimil Rada.

Petrolejové lampy jsou psychologickým dramatem nepoddajné ženy zasazeným do kroniky lidských osudů v přelomové době, jejíž události daleko přesahují rozměry maloměsta, v němž se román odehrává. Příběhu vévodí mistrně vystižené, nejednoznačné, vnitřně rozporné, a proto opravdově živé postavy, jejichž charakter se vyhraňuje v krajních situacích, před nimiž není úniku. Hlavní hrdinka Štěpka, robustní amazonka obdařená dravou energií, si od dětství navykla na nepochopení, ale i obdiv. Bouří se proti nesmyslnosti osudu a její život trvale pohání napětí mezi vytouženým ideálem a reálnými okolnostmi. Běh událostí dokáže silnýma rukama ovládat, jenže ve věcech lásky to neplatí, a tak získává i ztrácí v podivném manželství, jež neodvratně míří k bizarnímu konci. Je Štěpčiným východiskem pouze ironie jako jediný čestný kompromis mezi hluboce raněnou duší a světem, s nímž se nelze smířit (Stendhal), anebo se naplní její vytrvalé přesvědčení, že „co není, může být“? Romantický realista Jaroslav Havlíček, vynikající pozorovatel a autor s mimořádně osobitým, neopakovatelným viděním světa, stvořil v tomto románu fascinující obraz všeobecné proměny z přelomu století,

Krátký nedokončený příběh Karla Čapka je pojat jako soubor svědectví lidí o osobě a životě skladatele Foltýna. (7. vydání)

Der letzte Roman des jüdischen, noch kurz vor Ende des Krieges in Auschwitz oder auf einem Todesmarsch ermordeten Karel Polácek, der zu den großen Humoristen der tschechischen Literatur zählt.

Lyrický román českého básníka o problémech dospívání a prvních milostných zmatků. Chlapcova rodina, kde otec projevuje málo taktu při výchově syna, zatuchlé prostředí gymnázia, maloměsto se svojí pokřivenou morálkou - to vše hrdiny zrańuje a nutí ke vzpouře. Jak nabývá prvních, často trpkých zkušeností, ztrácí svou bezbrannou přecitlivělost, ale neztrácí víru v krásu života a věčné mládí.

Čtyři rozsáhlé studie ke klíčovým okamžikům německého divadla v Liberci (Stadttheater Reichenberg) se zaměřují na léta 1883–1938. V knize je zachyceno období formování souboru, hudební složky i repertoáru a také snahy divadla o zakotvení v kulturním životě města. Dále sledujeme problém inscenace českých autorů na německém jevišti, a především dramatické období let 1934–1938, kdy se nejvíce projevoval vliv politické situace na divadelní život.