Emilián Božetěch Glocar Bücher

První část románové kroniky o vzestupu a pádu patricijského rodu Glocarů v 16. století. V této části jsou reprezentanty především Barbora Glocarová a její lakotný muž Gabriel, syn Valentin s manželkou Uršulou a zeť Jiří Sedmidub - zbohatlí pekaři, neustále zvětšující svůj majetek auž sahající po biskupské mitře a šlechtickém erbu. Glocarovskému pojetí života se vymyká jen kanovník Zikmund, štědrý mecenáš učenců, básníků a malířů, a jeho bratr rotmistr Mikuláš, z duše pohrdající bohatstvím svých "počestných" příbuzných.

Kronika zapadlé dědiny kdesi v Jugoslávii. Dějištěm románu je vesnice Vitojevce, stíhaná rok co rok povodněmi, které jsou pravou metlou kraje. Vypráví se tu o nešťastných láskách a děvčatech, o předsvatebních únosech, o třešňovém sadě strýce Kosti a po mnoha letech splacené mstě. Autor píše vlídně i o osadě cikánů a o jejích osudech, a líčí mnohé jiné nad pomyšlení zajímavé příhody. Velkou část knihy věnuje strašné povodni, která vyvrátila celou dědinu z kořenů, odplavila domy a ožebračila drobné sedláky, kteří odcházejí do nové země, aby našli své nové domovy. Román vyniká nejen svou jednotou a ostře viděnou a vykreslenou stavbou, ale má navíc ještě jazykovou dokonalost. Bez vší zbytečné literárnosti mluví zde vyprávěč krásným jazykem své mateřštiny, která nemá kazů ani nedostatků. Prostá a jednoduchá řeč, pevná ve svém jádře a podepřena velkou vírou v lepší zítřek, vždy optimistická, je hlavním kladným znakem knihy.

Druhá část románové kroniky o vzestupu a pádu patricijského rodu Glocarů v 16. století. Ctižádost olomouckých pekařů se zpoloviny naplňuje až v této nové generaci a druhém dílu románu: Magistr Gabriel, písař olomoucký. Glocarem, jemuž byl udělen takový důstojný a zároveň výnosný úřad a jenž se později smí zvát "ze Sedmidubů", je Barbořin vnuk, muž na svou dobu neobyčejně vzdělaný a znamenitě zběhlý v městském právu. Když se už už zdá, že cesta Glocarů k dalším poctám je otevřena, magistr Gabriel umírá.

Třetí část románové kroniky o vzestupu a pádu patricijského rodu Glocarů v 16. století. Poslední nadějí glocarovského rodu je magistrův mladší syn Justinián. Tento pravověrný luterán začíná jako olomoucký rychtář. Ale doba obnoveného a stále více sílícího vlivu církve římské není příznivá zatvrzelému jinověrci, byť byl potomkem proslulého písaře a členem významné olomoucké rodiny. Z rozhodnutí císaře Rudolfa II. musí opustit Olomouc a odejít jako vyhnanec do Vratislavi. I když se po letech vrací zpátky, zůstává pro rodné město psancem.

První část románové kroniky o vzestupu a pádu patricijského rodu Glocarů v 16. století. V této části jsou reprezentanty především Barbora Glocarová a její lakotný muž Gabriel, syn Valentin s manželkou Uršulou a zeť Jiří Sedmidub - zbohatlí pekaři, neustále zvětšující svůj majetek auž sahající po biskupské mitře a šlechtickém erbu. Glocarovskému pojetí života se vymyká jen kanovník Zikmund, štědrý mecenáš učenců, básníků a malířů, a jeho bratr rotmistr Mikuláš, z duše pohrdající bohatstvím svých "počestných" příbuzných. 48-019-70

Třetí část románové kroniky o vzestupu a pádu patricijského rodu Glocarů v 16. století. Poslední nadějí glocarovského rodu je magistrův mladší syn Justinián. Tento pravověrný luterán začíná jako olomoucký rychtář. Ale doba obnoveného a stále více sílícího vlivu církve římské není příznivá zatvrzelému jinověrci, byť byl potomkem proslulého písaře a členem významné olomoucké rodiny. Z rozhodnutí císaře Rudolfa II. musí opustit Olomouc a odejít jako vyhnanec do Vratislavi. I když se po letech vrací zpátky, zůstává pro rodné město psancem.