Josef Karhan Bücher

Románový životopis papeže Angela Roncalliho, známého jako Jan XXIII., zobrazuje jeho prostotu a hlubokou víru. Byl knězem, jehož srdce objímalo celý svět a jehož život byl formován oblíbenými světci. Měl vlastnosti svatého Josefa, mírnost biskupa Františka Saleského, veselost jezuity Johannese Berchmanse, humor Filipa Neriho a čistotu Aloise z Gonzagy, stejně jako lásku k chudobě jako František z Assisi. Kristus vyzařoval z každého jeho slova a skutku; nejen hlásal radostnou zvěst, ale také ji žil. I když čelil kritice a neporozumění, jeho utrpení a umírání oslovilo mnohé. S tichou veselostí přijal smrt, zesnul v pokoji s Pánem i lidmi. Byl učitelem v životě i smrti, a jeho biskupské heslo „Oboedientia et Pax! – Poslušnost a pokoj!“ nejlépe vystihuje jeho podstatu. P. Wilhelm Hünermann (1900-1975), autor několika desítek románů přeložených do mnoha jazyků, žil v Essenu a jeho díla zahrnují tituly jako Hořící oheň a Farář arský.

Vzpomínky na Dr. Jiřího Mrázka CSc., matematika, fyzika a vynikajícího popularizátora ve svém oboru. Kniha zachycuje na svých stranách i zajímavé úvahy na téma vztahu vědy a víry. Obsahuje knihy Hovory na nemocničním lůžku (1. vydání 1983 v Křesťanské akademii Řím) a Čtyři cesty (1. vydání 1985 tamtéž).

Praktická příručka pro ty, kteří se zajímají o dějiny všeobecné a v jejich rámci o dějiny církevní. Odborně, přitom však dostupnou formou vysvětlené pojmy, se kterými se čtenář často setká pomohou k lepší orientaci v problematice církevních dějin. Slovník pojmů je doplněn chronologickým i abecedním přehledem papežů se stručnými životopisy. Z němčiny přeložil a doplnil Ondřej Bastl.

Das seit Jahrzehnten erfolgreiche Standardwerk der Kirchengeschichte erscheint in 24. Auflage, nun in neuer Ausstattung und mit neuer Rechtschreibung, überarbeitet, aktualisiert und erweitert von Roland Fröhlich bis ins Jahr 2005 mit der Papstwahl Benedikts XVI. Das Buch bietet eine prägnante und umfassende Übersicht über die Geschichte der Kirche bis zur Reformation und der katholischen Kirche bis in unsere Tage.

Pro co vlastně žije člověk? V čem je jeho budoucnost? V dnešní možnosti poznání jiných než křesťanských náboženství a nabídky různých řešení smyslu života z jejich pohledu vyvstává i pro křesťana požadavek, aby se jinými náboženstvími zabýval. Kniha podává v omezeném výběru základní informace o náboženských nabídkách smyslu života v hinduismu, buddhismu a islámu a nakonec pojednává o tzv. nových náboženstvích. Jednotlivé kapitoly začínají popisem příslušného náboženství se zvláštním zřetelem k jeho nabídce smyslu života. Historickému vývoji se věnuje pozornost jen potud, pokud je to nutné pro pochopení daného náboženství. Každá kapitola končí poukazy, které umožňují dotazy z křesťanské strany. V závěrečné kapitole je pak položena otázka náboženství ve všeobecné formě.

Osvobození k životu: Exercicie Ignáce z Loyoly jako směrnice pro dnešní život. Menschliches Sein verwirklicht sich im Streben nach Gott. Der Mensch muss dabei sein Dasein gegenüber Gott öffnen.

Zbrusu nový životopis Františka z Assisi ( 1226) nám vypráví bratr Massimo Fusarelli, generální ministr Řádu menších bratří neboli františkánů. Na světcově příběhu plném neklidného hledání vidíme sílu evangelia, které – pokud ho někdo vezme vážně – má moc prokvasit lidské životy, a skrze ně pak ovlivnit dějiny církve i celé společnosti. Doba začátku 13. století byla velice neklidná, v církvi i ve společnosti to doslova vřelo. Prvorozený syn úspěšného kupce měl převzít otcovo podnikání, vrstevníci si ho zvolili „králem zábavy“: vše ho předurčovalo ke skvělé kariéře. Františka však provázel vnitřní neklid, který mu nedovolil spokojit se s málem, nechat se unášet proudem… Dotek Boží lásky byl nakonec tak mocný, že Pánu podepsal „bianco šek“ a nechal se jím vést zcela jiným směrem, k jiným cílům. Stal se autentickým svědkem evangelia – „především životem, až pak slovem“. Dodnes k nám promlouvá jako prorok evangelních hodnot, jako je svoboda v Kristu, usmíření, bratrství a úcta ke všemu stvoření.

Existují lidé, kteří se dusí v jakémsi neviditelném vězení. Nejsou svobodní, protože nedovolují svému pravému já, aby se projevilo. Nejednají podle toho, co skutečně cítí a co si doopravdy myslí. Živoří, aniž by měli skutečnou účast na svém životě. Necítí se „uvnitř“ jako režisér svého života, ale jako jeho divák či loutka, jimiž hýbou drátky jejich vlastních strachů. … Jaké psychologické viry mají moc podlomit v člověku základní důvěru v sebe sama? Jaké mechanismy vedou k sebezničení? Jaké skryté strachy vedou člověka k tomu, aby žil svůj život jakoby „sám bez sebe“? Za tyto úvahy vděčím lidem, kteří se mnou sdíleli své pocity ztracenosti a našli v sobě sílu znovu přijmout svou identitu. Překonali ochromující strachy, jež jim bránily být sami sebou, mluvit ze srdce a jednat podle svého přesvědčení… Řekli si: Začnu sám od sebe. Nezřídka jde o období krize, kdy nám život nabízí poslední možnost, jak se naučit žít autentičtějším způsobem. A nikdy není příliš pozdě: Některé růže mohou rozkvést i v prosinci. (z úvodu autora)

Svatý Filip Neri (1515–1595) je vskutku nadčasový světec, svým charismatem přitahuje a oslovuje dodnes. Jeho život se odvíjel ve velmi turbulentní době a on sám byl postavou plnou paradoxů: vtipálek a mystik, velice moderní v pastoračních metodách, a přitom zakořeněný v tradici, milovník samoty, ale neustále „v obležení“… Filip byl povahou nezávislý duch, a přece se stal zakladatelem slavného Oratoria, živého společenství křesťanů od ševců po kardinály, a nakonec i kněžské řeholní kongregace. Právem si vysloužil titul „apoštol Říma“. Svatořečen byl už v roce 1622, spolu s Ignácem z Loyoly, Františkem Xaverským, Isidorem z Madridu a Terezií z Ávily.