Jan Burian ist ein tschechischer Pianist, Texter, Songwriter, Fernsehmoderator. Burian wurde in Prag, Tschechoslowakei, als Sohn von Emil František Burian geboren. In den Jahren 1973-1985 trat er zusammen mit Jiří Dědeček auf.
Autor popisuje cestu z Prahy přes Paříž až do Portugalska. Se svým typickým, laskavým humorem líčí jednotlivá místa, která navštívil. Všímá si hlavně detailů a nepopisuje jen "turisticky atraktivní" objekty nebo trasy. Hovoří i o přátelích, kteří ho na cestě doprovázeli i o těch, se kterými se v Portugalsku setkal. Kniha je doplněna pozoruhodnými fotografiemi.
Poutník a mnich Santóka Taneda (1882–1940) zosobňuje tradiční zenové hodnoty jednoduchosti, osamění a pomíjivosti. Jeho poezie zrcadlí život plný protikladů. Osamělé souznění s přírodou střídají okamžiky hlubokého lidského sblížení. Přísná chudoba se zvrtne do bezuzdného hýření. Okamžiky klidu a odevzdání se promění v bouři emocí. Co se nemění, je prostý a zároveň významově hluboký jazyk, který občas hladí a jindy řeže do morku kostí. I proto se Santóka stal jedním z nejmilovanějších moderních japonských básníků.
Publikace Nežádoucí návraty E. F. Buriana zkoumá osobnost Emila Františka Buriana netradičním způsobem. Autor, syn EFB, sestavil mozaiku z různých textů, včetně neznámých dokumentů, úryvků z veřejných vystoupení, soukromých zápisků, dopisů a básní E. F. Buriana, a jeho prvního necenzurovaného životopisu. Kniha obsahuje citáty z recenzí, rozhovorů, vzpomínek a dalších archivních materiálů od pamětníků i současníků. Doplňuje ji dvacet autorových dopisů otci, napsaných během práce na knize. Nechybí svědectví významných osobností jako A. J. Liehm, Otomar Krejča, Jan Grossman a mnozí další. EFB byl posuzován převážně podle pohledu jednotlivých autorů, přičemž teatrologové se zaměřovali na divadelní avantgardu a historici na jeho poválečnou angažovanost. Výtvarný, hudební a literární rozměr této osobnosti zůstával opomíjen. Kniha se snaží nabídnout komplexní portrét umělce, otce a člověka, jehož vývoj v 60. letech zůstává předmětem spekulací.
Island je pro nás v mnohém záhadná země, s českým mozkem musíme pracovat hodně rozvážně, abychom z ní alespoň něco pochopili,“ tvrdí Jan Burian v jednom z fejetonů, jež napsal mnoho let poté, co se na ostrov vypravil poprvé. Kniha Dvacet let s Islandem vznikala v rozmezí let 1994 a 2014, což svědčí o autorově důkladnosti i vpravdě rozvážném postupu a přístupu. Na začátku devadesátých let přečetl, zhlédl a vyslechl o Islandu všechno, co se dalo, a takto vyzbrojen vyrazil objevovat to, co už vlastně skoro dopodrobna teoreticky znal. Naštěstí tomuto pocitu nepodlehl - a o tom i mnohém jiném je první Sága o cestě na Island (1994). Island ho lapil a nepustil, vrací se tam totiž skoro každý rok - mimo jiné jako průvodce turistů. A protože skoro každý rok se ostrov stane námětem některého z Burianových fejetonů, výběr z nich tvoří druhou část této knihy. Je to trochu jiný Island, viděný a popisovaný z jiné perspektivy, ale jedno zůstává stejné - autora ta zvláštní ostrovní země neomrzela ani po dvou dekádách: „Každé léto se vracím domů s hlavou plnou Islandu. A každé další jaro se nemohu dočkat, až se tam vyrazím nadechnout.“
Ze starých (zmizelých) rukopisů, cestovních zápisníků, knih, pohlednic, časopisů, agenturních zpráv, básní a turistických prospektů opsal a vlastním intimním deníkem opatřil Jan Burian.
Ve druhém díle Civilizace starověkého Středomoří se autoři zabývají říší Alexandra Makedonského, detailně popíší Kartágo, a římské impérium a odbornou publikaci uzavřou zánikem zápodořímské říše, tedy koncem starověku. ISBN pro soubor (I. a II.díl) 978-80-87867-20-4, 978-80-7500-117-7, 978-80-86410-73-9
Mediteránní oblast, označovaná jako kolébka civilizace, kultury a vědění, byla místem klíčových událostí, které formovaly naši současnost, včetně evropské a euroatlantické. Přední východ, Malá Asie, údolí Nilu, Egeis a Apeninský poloostrov byly domovem starověkých národů, které vytvořily první státní útvary, sociální struktury a rozvinuly své tvůrčí potenciály v různých oblastech vzdělanosti a umění. Kulturní dědictví řeckořímské antiky a jejích orientálních předchůdců položilo základy evropského středověku a novověku, z nichž lidstvo čerpá dodnes. Dva čeští historici, Pavel Oliva a Jan Burian, se spojili, aby přiblížili tuto významnou etapu starověkého světa českému čtenáři a nabídli komplexní poznání kulturního bohatství minulosti. Jejich syntetický výklad se zaměřuje na politické dějiny, které odhalují příčinné souvislosti událostí a vztahy mezi státy, a zároveň se věnují ekonomickým a sociálním otázkám a kulturně historickému vývoji. Důraz kladou na rozmanitost myšlení, náboženských představ, literatury a výtvarného umění, přičemž dokumentují vzájemné souvislosti a přejímání motivů. Toto dílo, poprvé publikované před třiceti šesti lety, zaznamenalo velký úspěch a stalo se klasikou s trvalou vzdělanostní hodnotou.
Životopis významného českého filozofa a zakladatele československé státnosti. Rekapitulace dětství, dospívání, studií, univerzitního působení, rukopisných sporů, hilsneriády, publikační činnosti, vstupu do politiky, exilu, státotvorné role, působení ve funkci hlavy státu i samotného úmrtí. Masarykův život od dětství po smrt.
Poutavě psaná knížka o Etruscích, kteří patřili mezi nejvyspělejší starověké národy, vychází ze současných znalostí vědy. Vypráví, jak byli Etruskové zapomenuti a znovu objeveni, dotýká se tajemství jejich původu a řeči. Snaží se také objasnit základy moci i příčiny pádu Etrusků, rekonstruuje etruský život a přibližuje bohatství výtvarného umění. Druhé vydání zachovává původní členění látky a zachycuje nové poznatky, k nimž etruskologie v posledních letech dospěla.
