Miroslava Cejpová Bücher

Publikace S knížaty u stolu… je věnována atraktivnímu tématu středověké kulinární kultury dvorského prostředí. Pozornost je přitom zaměřena na všechny její složky: pokrmy a nápoje, gastronomickou přípravu, formy stolování, kuchyňské a stolní nádobí i stavební podobu a vybavení kuchyní a hodovních síní. Geograficky je téma vymezeno historickým opavským a ratibořským vévodstvím náležejícím ve 14. a 15. století opavské (opavsko-ratibořské) linii rodu Přemyslovců, územím se společnou politickou a kulturní minulostí. Zvolené téma publikace představuje na základě informací a artefaktů získaných interdisciplinárním výzkumem, jejichž základ tvoří katalog archeologických nálezů z rezidenčních měst – Opavy a Ratiboře. Kniha je bohatě vybavena ilustracemi (reprodukce středověkých iluminací, díla starých mistrů, nástěnné malby aj.), které umožňují čtenáři pochopit prezentované poznatky v kontextu středověké kultury. Nedílnou součástí takto pojaté koncepce vyprávění jsou i ukázky dobových receptů, včetně fotografií podle nich připravených pokrmů.

Sborník příspěvků z I. konference stavebně historického průzkumu, konané 4. - 6. června 2002 na zámku v Zahrádkách u České Lípy, obsahuje různé studie zaměřené na historické otopné systémy a jejich vývoj. Roman Kursa se věnuje historii otopných zařízení od paleolitu po novověk. Ludvík Skružný analyzuje funkce a vývoj těchto zařízení. Další příspěvky se zaměřují na specifické příklady, jako je římské hypokaustum, teplovzdušné vytápění ve středověku a otopné systémy v dřevohliněných domech ze 13. století. Miroslava Cejpová zkoumá dochovaná topeniště v hradních kuchyních, zatímco Jiří Škabrada a Pavel Bolina se zaměřují na architektonické detaily hradů. Michael Rykl a Michal Panáček přinášejí příklady vytápění ve stavbách 14. století a na hradě Kost. Zdeněk Hazlbauer se věnuje vývoji kachlových kamen a jejich umístění v různých prostorách. Další příspěvky se zabývají atypickými kachlovými kamny, významem komínů, a úpravami otopných systémů v 19. století. Hana Hanzlíková zkoumá způsoby vytápění zámeckých objektů v tomto období. Celkově sborník přináší cenné poznatky o historických otopných systémech a jejich vývoji v různých obdobích a regionech.

Publikace se zabývá skupinou hradů, ležících v blízkém okolí města Chocně. Osou kraje je tok řeky Divoké Orlice, jejíž strmé břehy vytvořily dostatek míst vhodných pro výstavbu opevněných sídel. Již August Sedláček je shrnul pod označení Choceňské hrady a jsou tak uváděny i v nejnovější odborné literatuře. Proto se publikace nezabývá západněji ležícími Hradníky. Naopak je uvedena zmínka o pravěkém hradišti Daremnice vzdáleném jen 5 minut cesty od hradu Hlavačova. Pozornost je věnována i zámku v Chocni, který je nástupcem středověkých sídel a dovádí tak čtenáře až do současnosti.