Ignát Herrmann Bücher

Pan Kondelík je vážený pražský měšťan, malíř pokojů. Má dospělou dceru Pepinku, která naváže známost s magistrátním úředníkem Františkem Vejvarou. A tady nastávají problémy. Paní Kondelíková vztahu přeje, kdežto otec Kondelík ne, neboť má obavy o svůj ustálený pořádek a pohodlí... V úsměvném obrázku ze života pražské rodiny přelomu 19. a 20. století zobrazil autor českého maloměšťáka s jeho typickými vlastnostmi.

Soubor fejetonů, črt a humoresek, jejichž základem jsou nostalgické vzpomínky na Prahu sedmdesátých let 19. století. Svazek je rozdělen do 4 oddílů. První zachycuje postřehy z velkoměsta, druhý z Podskalí, třetí z pražských domů a ulic a poslední líčí zábavy ve městě i za jeho branami.

Publikace přináší po 85 letech od prvního vydání spis Ignáta Herrmanna V pevnosti, který byl do dnešního dne čtenářům takřka nedostupný. Nejedná se však jen o prostou reedici. Autoři k ní přistupovali kriticky a prostřednictvím množství fotografií, historických pohlednic a vyobrazení ji zatraktivnili a zpřístupnili čtenářům tak, aby pro ně byla četba zajímavá a snáze si popisované události a situace mohli představit. Zároveň publikaci obohatili o odborné studie věnující se životu, rodině a dílu Ignáta Herrmanna, jeho pozůstalosti, kterou Muzeum východních Čech v Hradci Králové získalo jako jednu ze svých nejvýznamnějších akvizic v roce 1936, a také dobovému kontextu událostí, jež zmiňuje. Samotný spis V pevnosti věnoval autor svým vzpomínkám na prusko-rakouskou válku 1866, kdy jako dvanáctiletý chlapec pozoroval dne 3. 7. 1866 bitvu na vrchu Chlum, a následující dny zažíval její negativní dopad na život ve městě. I když text psal s časovým odstupem, je z jeho obsahu stále evidentní fascinace malého dítěte, které se setkalo s brutální realitou války. Vzhledem ke koncepci celé práce je publikace určená zájemcům o regionální historii, literaturu, militaria a prusko-rakouskou válku 1866, která je zde interpretována z pohledu událostí v pevnostním Hradci Králové, čímž čtenáři nabízí zajímavou a málo zmiňovanou perspektivu.

Publikace Něco ze vzpomínek hradeckých a další střípky představuje reedici spisů Ignáta Herrmanna (1854–1936) Něco ze vzpomínek hradeckých a Bez titulku, který byly vydány tiskem v letech 1929 a 1936. Další střípky představují dosud nepublikované rukopisné poznámky, které byly součástí pozůstalosti této významné osobnosti, věnované Muzeu východních Čech rodinou v roce 2021. Kritická reedice spisu Něco ze vzpomínek hradeckých volně navazuje na publikaci V pevnosti a tvoří tak zajímavý soubor. Původní Herrmannovy texty autoři publikace doplnili o kapitoly přibližující význam osobnosti Ignáta Herrmanna a akvizice jeho pracovny. Dále je práce doplněna kapitolami představujícími královéhradeckého školství ve 2. polovině 19. století a vzpomínky Herrmannových současníků na starý Hradec Králové. Vedle vlastních textů je silnou stránkou publikace doplňkový obrazový materiál, který podtrhuje autenticitu textu a navozuje čtenáři atmosféru Hradce Králové ve 2. polovině 19. století tak, jak ji zažíval sám Ignát Herrmann.

Text výboru byl převzat z knižní edice Herrmannových vzpomínek, které vyšly pod názvem Před padesáti lety jako sv. 29, 30, 32, 46 jeho Sebraných spisů.

Svatební noc Pepičky a Vejvary proběhla k oboustrané spokojenosti. Paní Kondelíková se těší, že bude babičkou. Osud však ji samotné ještě dopřeje požehnaného stavu. Jak se s tím manželé Kondelíkovi vyrovnají? A co na to bude říkat Pepička s Vejvarou?O tom je pokračování úspěšnéhorománu Otec Kondelík a ženich Vejvara.

Svatební noc Pepičky a Vejvary proběhla k oboustrané spokojenosti. Paní Kondelíková se těší, že bude babičkou. Osud však ji samotné ještě dopřeje požehnaného stavu. Jak se s tím manželé Kondelíkovi vyrovnají? A co na to bude říkat Pepička s Vejvarou? O tom je pokračování úspěšného románu Otec Kondelík a ženich Vejvara.

Domácí štěstí, dva stínové obrazy z manželského života: Šťastný muž, Šťastná žena.

Výbor povídek a vzpomínkových črt. Výbor zdůrazňuje autorův vztah k východním Čechám, přičemž jde o tři tematické okruhy, tj. o vztah k rodnému Chotěbořsku, k Hradci Králové a o evokaci bitvy u Hradce Králové v r. 1866. Svazek - pořízený z Herrmannovy dvoudílné knihy Blednoucí obrázky, ze soukromého tisku Něco ze vzpomínek hradeckých a z knihy V pevnosti - podtrhává aspekt regionální, ale chce zároveň ukázat čtenáři podstatné rysy autorova slovesného umění.

Česká literatura má málo tak důvěrných znalců a věrných zpodobitelů staré Prahy, jako byl Ignát Hrrmann. V jeho příbězích ožívá půvabný, veselý i smutný svět dnes už zmizelých uliček, plácků, zábavných lokálů a krámků s barvitými postavičkami jejich obyvatel a návštěvníků. Z Herrmannova rozsáhlého díla byly vybrány nejpůsobivější příběhy spjaté s konkrétními lokalitami staré Prahy, které doprovázejí dosud téměř nepublikované fotografie z archivu hl. m. Prahy, takže kniha neoslovuje pouze čtenáře, ale i milovníky starých fotografií.

Román sleduje osudy obyvatel starého pražského domu, v němž se pod jednou střechou stýká svět měšťáků a drobných řemeslníků. Děj se odehrává v průběhu několika měsíců, které předcházejí sňatku domovnické dcerky a mladého učitele. Epizody spojují dvě psychologicky prokreslené postavy - dobrosrdečné ženy z lidu a měšťácké paničky.

Výbor povídek uspořádala Jarmila Rosíková. Doslov napsal Karel Kostroun.

Na Josefa, tedy 19. března, otevřel si Martin Žemla krám. Osamocen za pultem přemýšlel, proč si myslel, jak snadno zbohatne. Kolik jiných provozovatelů živí se nyní jinou prací. Ale vzápětí se zaradoval, protože jeho prvním zákazníkem byl kudrnatý klučina. Děti a lehké děvy jako první nakupující přinášejí štěstí. Celodenním návštěvníkem stal se rotmistr Kyllian. Byl vysloužilým vojákem a nedělal nic jiného, než že se potuloval po městě, po obchodech, po známých. Rozséval pomluvy i vtipy, byl přátelský, s každým se hned dal do řeči. Randová, Žemlova pomocnice, však Kylliana nemohla vystát... Pesimistický román z pražského kupeckého prostředí líčí historii nešťastného kupce Martina Žemly.

Výbor z referátů o divadle a kulturním dění, které Ignát Herrmann pod pseudonymem Vavřinec Lebeda uveřejňoval po desetiletí kolem přelomu století ve svém humoristickém časopise Švanda Dudák. Touto populární postavou, která se svým přístupem ke skutečnosti v mnohém podobá Járovi Cimrmanovi, bavil Herrmann nejen čtenáře, ale i účastníky veselých literárních večírků. Komického, a tím osvobozujícího a očistného účinku dosahuje vtipnou ironií a svérázně uzpůsobenou češtinou: se zdánlivou objektivností "hlasu lidu" a v atmosféře masopustního veselí potírá groteskní komikou všudypřítomné bláznovství.

Povídky o lásce od významných českých spisovatelů. Volně navazuje na antologie Dva Štědré večery a Vánoční dárek.

Výbor povídek z díla Ignáta Herrmanna od sklonku sedmdesátých let 19. století do dvacátých let století dvacátého, motivovaný pořadatelčinou oblibou Ignáta Herrmanna a zájmem o jeho povídkářské umění. Vznikl tak osobně pojatý průřez čtenářsky vděčnými povídkami mistra vlídné drobnokresby pražského prostředí, nepostrádající humor, soucítění ani ironii, – pozorovatele světa drobných obyvatel domů a dvorů, od domovníků, přes rodiny řemeslníků a obchodníků s manželkami a dcerami na vdávání, po vdovy, staré mládence a podivíny.

Kniha vypráví o rozmazleném synáčkovi, kterému napraví hlavu nejen krásná, ale i moudrá a pracovitá dívka.

Burlesky - Fragmenty kolportážních románů - Dvě pohádky královské

Sebrané spisy Ignáta Herrmanna, Díl I. Blednoucí obrázky, Vzpomínky nejstajší a drobné episody z maloměstské kroniky, vydání druhé. V Praze nakladatel F Topič, knihkupec. 1907.

Svatební noc Pepičky a Vejvary proběhla k oboustrané spokojenosti. Paní Kondelíková se těší, že bude babičkou. Osud však ji samotné ještě dopřeje požehnaného stavu. Jak se s tím manželé Kondelíkovi vyrovnají? A co na to bude říkat Pepička s Vejvarou?O tom je pokračování úspěšnéhorománu Otec Kondelík a ženich Vejvara.

Úsměvný román o osudech vážené pražské rodiny na konci 19. století.

První díl autorových vzpomínek na známé i dnes již zapomenuté osobnosti, se kterými se za svého života setkal. V tomto díle se jedná například o Mikoláše Alše, Jana Nerudu, Jaroslava Vrchlického, Luďka Marolda, Jindřicha Mošnu a další.

Dva odlehlé společenské světy se setkávají v mistrně modelovaných ženských postavách plných života: dobrosrdečné, poctivé ženy z lidu, matce Kulichové a tvrdé, kastovnické měšťanky, paní domácí.

Vzpomínky nejstarší a drobné episodyz maloměstské kroniky.