Jiří Vacek Reihenfolge der Bücher

Závěrečný díl řady Výroků od autora Jiřího Vacka určených ke každodenní kontemplaci, uvnitřnění a meditaci. I tento díl je utříděn tematicky, což usnadňuje orientaci, jak při nahodilé četbě, tak při souvislém studiu.

Pokračování kompilátu výroků autora, které jsou tematicky seřazené a které mají sloužit jako podnět ke kontemplaci či meditaci či k rychlému vnitřnímu naladění se, kdykoliv máme volnou chvilku.

Chronologicky poslední kniha Jiřího Vacka se kromě klasických témat duchovní praxe jako jsou základní verze átmavičáry a vnitřní pránájámy zabývá i jejich vyššími stupni následujících po uvědomění si našeho Já a je tedy vhodná pro praktiky všech úrovní pokročilosti.

Pokud máme pocit, že v našem životě něco chybí, že za vším konzumem a komercí se může skrývat něco hlubšího, opravdového, krásného, ukazuje to, že jsme připraveni nastoupit cestu, která vede naším nitrem, k objevení naší božské podstaty, našeho pravého Já. Jiří Vacek ve své nové knize hovoří o principech, které jsou nosné pro každou duchovní snahu, ať už jsme stoupenci jakéhokoliv náboženství nebo žádného. Vychází v ní z biblického žalmu: „Pravím vám, bohové jste“, který se odvolává na společnou podstatu nás všech. Často máme jiné priority než objevovat tuto naši božskou podstatu, ale teprve tehdy, až ji v sobě najdeme, objevíme svůj skutečný potenciál a pravé štěstí. Jako všechny knihy Jiřího Vacka je i tato velmi metodická a instruktážní, takže podle ní může duchovně praktikovat opravdu každý.

Ve své nové knize autor zasvěceně popisuje duchovní praxi následující po uvědomění Já jsem, naší pravé božské podstaty. Podává jasné a praktické návody nejen k dosažení těchto pokročilých stavů vědomí ale i k jejich stabilizaci. Obdobná literatura se o daných stupních vyjadřuje jen střídmě a obvykle jen v symbolech a náznacích. Proto je tato nejnovější kniha J. Vacka vhodným průvodcem pro každého pokročilého duchovního praktika Stezky poznání Sebe.

Každý člověk touží po nesmrtelnosti a po věčném životě v blaženosti. Dokonce i ti, kteří se dopouštějí sebevraždy, neodmítají život, ale vidí v opuštění těla jediné řešení svého utrpení. Toužíme po nesmrtelnosti, protože již nesmrtelní jsme, ale mylně spojujeme svou nesmrtelnost se svým hmotným tělem, kterým nejsme a se světem, který se nachází ve stavu pádu od Boha. Jelikož se ztotožňujeme se svým hmotným tělem, často nás zachvacuje strach ze smrti, protože tělo je nesporně smrtelné a všechny pokusy o tělesnou nesmrtelnost zákonitě selhávají. My však nejsme tímto tělem, ale Duchem, vědomím Já jsem, které je opravdu nesmrtelné a hmotné tělo oživuje, dokud se v něm nachází. Jediné správné a skutečné řešení naší nesmrtelnosti spočívá v nalezení našeho Ducha, kterého do nás Bůh vložil, dokud ještě žijeme v těle a naučit se v něm vědomě žít dříve než tělo zemře. Nalezení vědomí Já jsem, které je naší božskou podstatou a pravým nesmrtelným Já, je skutečným a praktickým řešením naší existence po smrti těla a to řešením trvalým. Není založeno na víře, ale na Pravdě našeho pravého Já, vědomí Já jsem, které jsme v sobě objevili, a ve kterém žijeme. Kniha nás učí, jak toho dosáhnout v našem životě.

Nová kniha J. Vacka srozumitelně vysvětluje praxi poznání svého pravého Já, které alchymisté symbolicky označovali jako kámen mudrců. Je to právě naše pravé Já, naše božská podstata, jejíž poznání mění vše v našem životě k lepšímu stejně jako dotek mýtického kamene mudrců. Jedinečnost a přínos knihy spočívá v objasnění praxe stezky poznání po uvědomění vědomí Já jsem jako našeho pravého Já. Tím stezka zdaleka nekončí, jak se mnozí hledající chybně domnívají. Naše osobní Já jsem, jak říká Ježíš, jsou dveře. Poznání našeho božského Já jsem jsou dveře, které nám otevírají další úsek stezky, která vede od Já osobního k Já absolutnímu, což je onen výstup Krista k Otci, uvědomění brahman pomocí átman. Teprve dosažení uvědomění Otce, brahman pomocí našeho poznání Já jsem završuje náš návrat k Bohu, k absolutnímu vědomí Já jsem. Autor podává nejen nauku této stezky, ale současně podrobně a metodicky popisuje praxi, která k tomuto cíli vede. V tom je nauka v knize podaná nejen u nás, ale i celosvětově ojedinělá. Není také pouze filozofickou spekulací, ale je ověřená i praxí.

Touhu poznávat svět ze sedla kola mají Monika a Jirka Vackovi v krvi, a tak překážkou k další velké cestě nebyly ani jejich dvě malé děti. I když Péťa přišel na svět teprve koncem ledna 2015 a poněkud komplikovaněji, na konci prosince téhož roku už seděl se svou tříletou ségrou Bárou v letadle, aby se spolu s rodiči podívali vůbec nejdál, kam to z České republiky jde – na Nový Zéland. Ve vozíku zapojeným za tatínkem najeli za tři měsíce 4010 kilometrů a noci trávili převážně ve stanu. Pro rodiče to však tentokrát byla úplně jiná dimenze cestování. Odpočinek téměř neexistoval, počasí často umělo ukázat svou horší tvář, infrastruktura byla mnohde velmi chudá, krajina kopcovitá, silnice rušné, ploty kam až oči dohlédly a země navíc v létě doslova přeplněná turisty. Ale i tak to byla opět nezapomenutelná cesta, o kterou se s vámi rádi podělí.

Knihovník, slavista a literární historik, mezinárodně respektovaný odborník specializující se na problematiku ruské, ukrajinské a běloruské emigrace Jiří Vacek se na stránkách těchto pamětí ukázal jako talentovaný vypravěč. Proud vzpomínek zahrnuje především více než půlstoletí jeho práce ve Slovanské knihovně (dnes odboru Národní knihovny České republiky), jedné z nejvýznamnějších světových slavistických knihoven, kde působí od roku 1964. Autor připomíná nejen důležité události z dějin „Slovanky“, ale představuje i širokou plejádu osob (pracovníků knihovny i odborných badatelů-slavistů z celého světa), kteří s ní přišli od jejího založení v roce 1924 do kontaktu. Téměř románové příběhy – ať už tragické, nebo humorné – tvoří umně poskládanou mozaiku, která vás při četbě okouzlí svou barvitostí a člověčenstvím.