Ladislav Štoll Bücher

Diese Broschüre gehört zu den bekanntesten und meistverbreiteten Schriften von Marx und Engels. In verständlicher Weise legt Engels in ihr die materiellen Voraussetzungen für die Entwicklung des modernen Sozialismus dar und gibt ein anschauliches Beispiel für die Anwendung der marxistischen Methode des historischen und dialektischen Materialismus auf die Entwicklung sozialistischer Anschauungen selbst. Für alle, die sich näher mit dem Marxismus und seinen beiden Haupttheoretikern beschäftigen wollen, ist die vorliegende Schrift ein leichter Einstieg und sollte in keiner Grundausstattung marxistischer Originalliteratur fehlen. Dem Text sind Vorworte von Marx und Engels und eine längere Einleitung von Friedrich Engels selbst vorangestellt.

Na historických faktech založená studie podává rozbor literárně teoretických bojů, které probíhaly ve 20. letech v SSSR mezi stoupenci formalistické školy a rodící se marxistickou kritikou. Autor, přímý účastník literárního dění ve 20. letech u nás, objasňuje též ideové kořeny pražského literárního strukturalismu a jeho vztahu k ruským formalistům. Podle autorových slov „chce kniha podnítit výměnu názorů, proto má také vědomě polemický charakter“.

Ein Text, der die Welt veränderte Dass ein Aufsatz die geistige und politische Welt grundlegend verändern kann, wird bei keinem Text so augenscheinlich wie bei diesem. Er ist Grundlage und Ausgangspunkt ökonomischer Systeme, politischer Konflikte und nicht zuletzt einer Vielzahl von Missverständnissen, die bis heute das politische Bewusstsein prägen. Mit einem Vorwort von Iring Fetscher

Programm der ersten kommunistischen Partei, ausgearbeitet von Marx und Engels.

Autor se zabývá rozdílným postavením a chápáním umění v kapital. společnosti a v naší dnešní lid. demokratické společnosti. Kapitalismus učinil vše, i umění, předmětem obchodu. Autor podrobně probírá společenskou funkci uměnívjednotlivých společen. formacích. Teprve socialismus umožňuje pravý poměr k umění, osvobozuje hospod. jak umělce, tak i vnímatele a umění se může stát spolutvořitelem nové lepší společnosti.

První rozsáhlejší krit. rozbor duch. dramatu boje za čes. poesii v letech 1918-1948. Odhaluje střetání zákl. vývoj. tendencí v oblasti naší poesie, zápas za nový, vyšší společen. řád v tvorbě č. básníků. Štoll vysoko vytyčil úlohu S.K. Neumanna, který se dovedl probojovat všemi zmatky a vykročit v čelo socialist. poesie. Pozornost pak věnuje zákrutům básnické cesty Nezvalovy. Vysoko pak rýsuje význam J. Wolkera a konstatuje pak, že proletář. poesii na scestí kosmopolitismu, směrem k poetismu a reakč. surrealismu svedl K. Teige. Na dvou taženích proti Wolkerovi (1925, 1934) nachází stopy Halase, který se stal mluvčím nálad č. inteligence konce let 20. a 30. Štoll vidí v dvojici Wolker - Halas typic. antipody epochy. Na Halasovu chorob. skepsi a hořké rozčarování navazují pak dekadent. a rozklad. tendence existencionalist. kritika V. Černého i katol. skupiny B. Fučíka.

Zdeněk Nejedlý v tomto díle nahlíží na dějiny české očima komunisty ovlivněného Leninským hnutím v Sovětském svazu.

Projev na celostátní konferenci Svazu československých spisovatelů konané ve dnech 1.–2. března 1959

Komunistický manifest byl vydán v roce 1848 Karlem Marxem na sjezdu komunistů v Londýně.

Projev na celostátní konferenci Svazu československých spisovatelů konané ve dnech 1.–2. března 1959

Studie o životě F. X. Šaldy, v níž se nejedná o ryze odborné pojednání o některém Šaldovo životním období nebo o nějaké jeho konkrétní práci, „dává nahlédnout do hry vnitřních sil, utvářející podobu velkého českého kritika“.

Projev na celostátní konferenci Svazu československých spisovatelů konané ve dnech 1.–2. března 1959

Články, vzpomínky a výňatky z korespondence Marxových žáků, současníků a členů rodiny přibližují dospělejší mládeži hlavní zásady Marxova učení, popisují jeho metodu práce a studie, seznamují s poměry, v nichž žil, a přibližují jeho lidské vlastnosti a rodinný život.

První rozsáhlejší krit. rozbor duch. dramatu boje za čes. poesii v letech 1918-1948. Odhaluje střetání zákl. vývoj. tendencí v oblasti naší poesie, zápas za nový, vyšší společen. řád v tvorbě č. básníků. Štoll vysoko vytyčil úlohu S.K. Neumanna, který se dovedl probojovat všemi zmatky a vykročit v čelo socialist. poesie. Pozornost pak věnuje zákrutům básnické cesty Nezvalovy. Vysoko pak rýsuje význam J. Wolkera a konstatuje pak, že proletář. poesii na scestí kosmopolitismu, směrem k poetismu a reakč. surrealismu svedl K. Teige. Na dvou taženích proti Wolkerovi (1925, 1934) nachází stopy Halase, který se stal mluvčím nálad č. inteligence konce let 20. a 30. Štoll vidí v dvojici Wolker - Halas typic. antipody epochy. Na Halasovu chorob. skepsi a hořké rozčarování navazují pak dekadent. a rozklad. tendence existencionalist. kritika V. Černého i katol. skupiny B. Fučíka.

Výběr z teoretických prací je sestaven převahou z podstatných partií spisu "Anti-Gide" a pak z úryvků projevů, jež byly otištěny od r . 1919 do r. 1937 v časopisech Červen, Proletkult a Tvorba a v publikaci"ČeskoslovenskoSovětskému svazu k 20. výročí". Na závěr je přiložen příspěvek L.Štolla k diskusi o A. Gidovi a jeho knížce "Návrat ze Sovětského svazu" z roku 1937. Neumann i Štoll tu formulují, v čem spočívá socialistická akomunistickáspolečnost a její ideje.

Projev na celostátní konferenci Svazu československých spisovatelů konané ve dnech 1.–2. března 1959