Jaroslav Havlíček Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Sbírka temných, bizarních, groteskních a podivných povídek klasika české psychologické prózy první poloviny 20. století.Základem tohoto výboru jsou romaneta Zánik městečka Olšiny a Smaragdový příboj a dále v něm najdete povídky Přicházející z temnot, Černá paní, Hodinky pana Balabána, Amorek smrti, Past a další. Úhrnem 304 stran nočního čtení včetně 25stránkového doslovu Petra Bočka, který sbírku také sestavil.

Tři dramatické příběhy zachycují osudy mladých lidí z období začátku minulého století, kteří jsou ve svých ideálech zaskočeni prostředím, ve kterém musí žít. Nedokážou překonat omezení společenského postavení, do něhož se narodili a v němž byli vychováni. I touha po skutečné lásce je svázána danými pravidly a zůstává nenaplněná, i když nekončí vždy tragicky. Božena Benešová, Jaroslav Havlíček, Jaroslav Kratochvíl

Ekonomicko-matematické metody: studijní texty pro distanční studium.

Od Jaroslava Havlíčka zná snad každý Petrolejové lampy knihu a pochopitelně film s uhrančivým Petrem Čepkem, většina zná Helimadoe, také spíš tu zfilmovanou. Muže sedmi sester málokdo. „Největší a nejsložitější vtip! Slavný vtip! Aprílový vtip! Erotický vtip!“ (Vyvolával jako párky na nádraží.) „Obětavý vtip! Válečný vtip!“ (Kravál se stával nesnesitelný. Fistule dámských hrdel chrlily zvuky jako parní píšťaly. Kojenci vyráželi mňoukavé tóny dud.) „Matematický vtip! Devítiměsíční vtip! Melancholický vtip! Královský vtip!“ pokračoval Emil. „Historický vtip!“ …a především skvělý (životní, erotický, melancholický) vtip klasika české psychologické prózy, až do roku 1998 skrytý v jeho pozůstalosti objevila a pro první vydání připravila Marie Krulichová. (Poprvé vyšlo v nakladatelství Ivo Železný, spol. s r.o.).

Reprint vydání pohádkového příběhu J. Havlíčka z roku 1906, bohatě ilustrovaný Josefem Ladou, sdružuje typické postavy a prvky známých pohádek: Honza, zlatovlasá panna...

Zánik městečka, smrt Pánaboha, cesta zpět do matčina lůna, bibliomanovo nebe... Povídky, jejichž společným jmenovatelem je groteskno s přídechem smrti.

Knížka chce pomáhat lidem všech věkových kategorií při výběru sexuálního partnera.

Cyklický soubor povídek - pohádkově nepohádkových próz, programové přímo nabitých aktuálně vzdorným protiokupačním jinotajem politickým. První Vzdoropohádka vznikla v roce 1941 a autor tento název pro literární útvar potom vztáhl na všechny podobné prózy napsané dříve i později, na celý tvarově a obsahově nový žánr, kterého se stal objevitelem, stvořitelem. Uspořádal, k vydání připravil, předmluvu, doslov a ediční poznámku napsal Josef Rumler.

Prozaická prvotina J. Havlíčka je autobiografickou vzpomínkou na počátek a průběh citového vztahu k budoucí ženě. Kromě osobního milostného příběhu líčí velmi sugestivně dobovou atmosféru malého města Jilemnice v době po první svět. válce a zachycuje mentalitu tehdejší mladé generace. Kniha je doplněna vzpomínkovou prózou autorovy ženy.

Soubor podává vývoj romaneta jako specificky českého novotvaru poeovské povídky, jež zpodobuje člověka trpícího svou touhou a svým poznáním (J. Arbes: Svatý Xaverius) a mapuje labyrint jeho smyslů (K. M. Čapek-Chod: Experiment) i duše (J. Havlíček: Smaragdový příboj)

Soubor sedmi povídek, spjatých společnou postavou drobného úředníka z doby mezi dvěma světovými válkami Jana Kalvacha (Svatá noc, Dobrodružství, Apríl, Amorek smrti, Partie šachu, Poslední kolo, Poutník v mlze), vychází poprvé samostatně. V sevřených příbězích sledujeme výseče z otáčejícího se kola jednoho lidského osudu po 16 let. Na částečně autobiografické postavě svádí autor boj proti vlastnímu maloměšťáckému údělu úředníka ve službách kapitalismu, přičemž svůj kalvachovský úděl vidí kriticky z nadhledu a neztotožňuje se s ním.

Jádrem novely je příběh o proletářské dívce Agátě, která je terčem záletů starších osamělých mužů. Dívka všem útokům odolává a zamiluje se mladého chlapce, který ji však opustí. Nakonec se stane manželskou obětí starého hodináře.

Hrdinou románu Vlčí kůže je zrůdná postava Aloise Trakla, třetího manžela Štěpky Kiliánové, tragikomické hrdinky Petrolejových lamp. Samostatná novela Synáček souvisí místem děje i postavami s Vlčí kůží. Knihu provází obsáhlý doslov J. Rumlera, navozující souvislost s Petrolejovými lampami. Autor se projevuje v obou prózách jako úsporný epik a mistr lidského nitra. Vlčí kůže 2. vyd., Synáček 3. vyd.

Soubor vybraných povídek, jejichž ústředním motivem je láska a smrt. Vedle raných povídek jsou zde zastoupeny i povídky z předělu čtyřicátých let, tedy z doby autorovy zralosti. Jádro výboru tvoří cyklus pěti povídek s názvem Neopatrné panny.

Jediná filmová povídka Havlíčkova Skleněný vrch z roku 1942, odehrávající se v podhorském městečku a v horské vesnici, vypráví o chlapci inspirovaném morálními hodnotami své babičky k nápravě pověsti zločinem. Kniha obsahuje i scénář zpracovaný podle povídky, recenze dokončeného filmu, autorovy poznámky a odpovědi na anketu o filmové práci, dále vzpomínku na něho, studii o významu jeho filmového vkladu uměleckého i teoretického apřehled filmových adaptací jeho slovesného díla.

Soubor šesti krátkých próz seřazených jako cyklus milostných příběhů z Havlíčkovy povídkářské tvorby z let jeho zralosti.

Podtitul: 3 knihy povídek. Tři povídkové cykly (O marné lásce, Prodavač času, Vzdoropohádky) představující autorovy nejzralejší (většinou posmrtně vydávané) prózy. První zahrnuje povídky s milostnou tematikou, druhý psychologické povídky s problematikou všedního dne a boje člověka oexistenci, třetí povídky o společenském vzdoru v období okupace, zahaleném do pohádkových jinotajů. Kniha plná hořkého životního pesimismu, také však kniha věrné lásky k životu.

Hrdinou románu Vlčí kůže je zrůdná postava Aloise Trakla, třetího manžela Štěpky Kiliánové, tragikomické hrdinky Petrolejových lamp. Samostatná novela Synáček souvisí místem děje i postavami s Vlčí kůží. Knihu provází obsáhlý doslov J. Rumlera, navozující souvislost s Petrolejovými lampami. Autor se projevuje v obou prózách jako úsporný epik a mistr lidského nitra.

Jedna ze tří důležitých Havlíčkových sbírek obsahující povídky z dětství a domova, kriminální a detektivní povídky a dále i povídky čertovské a flamendrovské. Kniha představuje kritický výběr povídek z mladých let autorovy tvorby. Zaujme vypravěčským uměním, nezvyklostí ostře vyhrocených situací, dynamikou dějů a pestrostí námětů.

Série pohádkově nepohádkových próz, programové přímo nabitých aktuálně vzdorným protiokupačním jinotajem politickým. První Vzdoropohádka vznikla v roce 1941 a autor tento název potom vztáhl na všechny podobné prózy napsané dříve i později, na celý tvarově a obsahově nový žánr, kterého se stal objevitelem, stvořitelem.

Obsahuje 4 novely: Komtesa Camilla, Útěk z civilizace, Kamenný orchestr, Smaragdový příboj. Doslov: Karel Polák.

Devět příběhů o lásce, které napsali: První Jan Drda, druhý František Kubka, třetí Jaromír John, čtvrtý Jaroslav Havlíček, pátý Zdeněk Němeček, šestý Jiří Mařánek, sedmý Jan Weiss, osmý Eduard Bass a devátý Josef Kopta.Knihu uspořádal Josef Kopta, který také napsal ústřední příběh s jeho vstupem, spojovacími mezihrami a vyzněním. První vydání z roku 1941 bylo nacistickými úřady okleštěné. Josef Kopta měl zákaz publikační činnosti a teprve v druhé vydání mohl být uveden jako pořadatel knihy. Jan Weiss, s nímž bylo v původním plánu počítáno, mohl svou povídku napsat teprve po válce. O peripetiích vzniku knihy napsal v doslovu Josef Šup.

Sbírkou fantastických povídek je kniha Zánik městečka Olšiny (V. Petr 1944). První dvě povídky konfrontují čerta s obyčejnými lidskými hrdiny, jasnovidné schopnosti figurují v povídce Jasnovidka, hrdina příběhu Pes, úředník Vořech, se proměniv psa. V povídce Hodinky pana Balabána umožňují zvláštní hodinky svému nositeli žít v čase pozpátku. Vrcholem sbírky je bizarní romaneto Zánik městečka Olšiny (poprvé časopisecky Cesta, 1930, č. 29–33). Obyvatelé malého městečka jsou jednoho dne navštíveni smutnými anděly, oznamujícími smrt Boha. Městečko je vzápětí zaplaveno čerty a ďábly, pokoušejícími se svést obyvatelstvo na scestí. Schyluje se k poslední bitvě, kterou budou muset svést andělé, zanechaní na pospas chaosu, se silami Zla. Autor mistrně kombinuje velké, odvážné téma s prostředím českého maloměsta.

Mistrovské psychologické drama je realistickou studií maloměsta (rodné Jilemnice) na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Příběh energické a nepoddajné Štěpky se zapsal do povědomí především díky stejnojmenné filmové interpretaci režiséra Juraje Herze s Petrem Čepkem a Ivou Janžurovou v hlavních rolích.

Baladicky laděná psychologická novela rozvíjí příběh statkářského synka, posměšně zvaného Synáček, zprvu výtržníka a povaleče, později samotářského misantropa a posléze podnikavého hospodáře a průmyslníka, jemuž se manželství stává hybnou silou žití a jenž po smrti ženy nenachází smysl života a vyčleňuje se z lidského kolektivu. Vydání čtvrté, v ČS třetí.

Helimadoe jsou začáteční slabiky jmen pěti dcer (Heleny, Lídy, Marie, Dory a Emy) doktora Hanzelína, podivínského lékaře na malém městě, jež svými životními způsoby a zásadami dráždí a zlobí. Román sám je příběhem dospívání jedináčka z významné rodiny, v němž významnou úlohu sehraje každá z pětice sester a především doktor Hanzelín sám, jenž do hochovy duše zaseje sémě vzpoury proti maloměšťáctví

Příběh drobného úředníka z konce 1. republiky, který kličkuje mezi dvěma láskami, ztrácí obě a vše končí téměř karikaturně trapnou sebevraždou. K mladé, vášnivé krasavici zcela nezávislé na poutech měšťácké a společenské konvence na jedné straně a na druhé straně ke skromné, důvěřivé a obětavé sestřenici. Hrdina, slaboch a pokrytec nemá ve skutečnosti nikoho rád kromě sebe. Svou sobeckou váhavostí zkomplikuje život oběma ženám, obě ztrácí a svou situaci řeší neplodnou sebevraždou. (1. vydání)

Román, který jest první samostatnou částí cyklu románů z maloměstského prostředí.

V próze třicátých let zapůsobil Havlíčkův román jako narušení dobové tendence k reportážnosti románu a k lyrizaci prozaických forem. Už při prvním vydání zaujal Neviditelný – dílo to té doby téměř neznámého autora – suverénním zvládnutím všech složek románové struktury a jejich neobvyklou vyvážeností, působící dojmem tvůrčí lehkosti a epické spontánnosti. Ústřední hráč příběhu je současně jeho vypravěč. Vystupuje jako obyčejný parvenu usilující o své „místo nahoře“, jako člověk bez citových zábran, který je hořkou ironií osudu smeten i se zatíženou rodinou, do níž cílevědomým úsilím pronikl.