Miloslav Nevrlý Bücher

Autoři dalšího dílu jedinečné a oblíbené edice Album starých pohlednic nás zavedou prostřednictvím historických pohlednic, vydaných od počátku 20. století do čtyřicátých let, do Frýdlantského výběžku. Čtenář navštíví nejen všechna města a obce oblasti – Frýdlant, Bílý Potok pod Smrkem, Hejnice, Lázně Libverdu, Raspenavu, Višňovou, Nové Město pod Smrkem, Jindřichovice pod Smrkem, Dětřichov, Heřmanice, Kunratice, Višňovou, Černousy, Arnoltice, Pertoltice, Krásný Les, Horní a Dolní Řasnici, Bulovku, ale také jejich jednotlivé části a zapomenuté osady. Pohlednice zachytily i významná místa jižního okraje Frýdlantska – Jizerských hor, jako jsou Smrk, Smědava, Paličník, Frýdlantské cimbuří, Ořešník, údolí Černého potoka, Velký Štolpich... V několika případech se publikace dotýká i polského území. Soubor téměř tří set pohlednic, pečlivě vybraný z muzeí a řady soukromých sbírek a doplněný o česko-německý text, jistě přinese mnoho nového a zajímavého místním obyvatelům i všem návštěvníkům Frýdlantska, jednoho z nejsevernějších míst naší země. ISBN 978-80-86660-30-3 (chybné)

Hledání hlubších souvislostí přivádí autora do Českého ráje od severu, z Jizerských hor, po řece Jizeře, která obě krajiny spojuje. V deseti kapitolách vedou jeho cesty od dalekých rozhledů do fascinujících skalních měst, tichem zelených roklí ke klidnému rozjímání na březích rybníků. Tři kapitoly věnuje památkám lidské činnosti, na něž je Český ráj tak bohatý, a uzavírá kruh pestrostí barev a tichou melancholií podzimu.

Česko – německý sborník básní a próz autorů Euroregionu Nisa. Z českých autorů jsou ve sborníku zastoupeni Julius Benko, Irena Eliášová, Milan Exner, Otto Hejnic, Milan Hrabal, Štěpán Kučera, Miloslav Nevrlý, Pavel Novotný, Marek Sekyra, Jan Šebelka, Martin Trdla a Vlastimil Vondruška. Německé autory reprezentují Róža Domašcyna, Peter Gehrisch, Monika Hahnspach, Lisa Maria Kurzmann, Ulrike Quast, Christine Ruby, Udo Tiffert, Siglinde Trumpf. Ilustrace pocházejí ze Severočeské sbírky, kterou grafik knihy Roman Karpaš shromažďuje již několik let, aby vytvořil reprezentativní kolekci umělců se vztahem k Libereckému kraji.

Kniha o Jizerských horách stále zůstává vzorem pro literární zpracování vlastivědných titulů a inspirací ve vztahu člověka ke krajině a její historii. Od doby prvního vydání Knihy o Jizerských horách uplynulo více než třicet let. V nakladatelství Vestri vyšlo v roce 2007 již čtvrté vydání tohoto legendárního díla. Kniha o Jizerských horách doplnila předchozí tituly nakladatelství Vestri a vznikla tak ucelená edice všech šesti samostatných knižních titulů Miloslava Nevrlého (proto také nový formát a úprava). Původní ilustrace Milana Janáčka však texty znovu doprovázejí a podoba laminovaného potahu a přebal připomínají původní vydání. Nová autorova předmluva je úvahou o možnostech, zda a jak je možné knihu doplnit. Podle nejnovějších poznatků je přepracovaná kapitola o dolování, v poznámkách pod jednotlivými texty jsou uvedeny nejdůležitější aktualizace a zajímavosti. Živá záhlaví usnadňují orientaci v rozsáhlém textu, publikace opět obsahuje rejstřík a samostatnou přílohovou mapu. Knihu upravil knižní grafik Miloslav Fulín

Přírodovědec, poutník a vypravěč Miloslav Nevrlý, autor Knihy o Jizerských horách a Karpatských her v Nejkrásnější sbírce ukazuje, že milovník a znalec přírody nemusí sbírat jen motýly napíchané špendlíky do krabice, třídit kameny do škatulek nebo lisovat květiny do herbáře. Mnohemcennější je mu sbírka zážitků, dojmů a vzpomínek z nejkrásnějších míst dnešní České a Slovenské republiky, která jsou národními parky nebo chráněnými krajinnými oblastmi. Kniha vznikla jako poděkování za možnost toulat se kouzelnými krajinami Československa v dobách, kdy jsme o výpravách do jiných zemí mohli jen snít. Její už čtvrté vydání připomíná, že si lze podobnou “sbírku” vytvořit i v dnešním přetechnizovaném světě. Vychází v 90. roce autorovy pozemské pouti.

Karpatské hry jsou ze všech knih Miloslava Nevrlého nejoblíbenější. Putování divokými rumunskými horami si poutníci ozvláštňují hrami, které mohou hrát sami se sebou. Hra na poutníka s lehkým srdcem, Hra na zelenou propast času, Hra na veselou skromnost – každá se hodí pro jiné pohoří a jinou náladu. Každá je někam vede, doslova i obrazně. Putují ve slunci i dešti, lehce, bezstarostně. Hry jsou psány překrásnou češtinou. Úplně přirozeně je čtenář vtažen do horské přírody nedotčené civilizací a bezděčně přijímá i autorovy bohaté vědomosti o ní. Poprvé vyšly Karpatské hry v roce 1981 jako průvodce pro vysokohorské turisty. Další lidé si z nich však opisovali celé kapitoly, vydávali se s nimi do Rumunska nebo hráli karpatské hry na svých cestách kamkoli jinam. Knihu nebylo možné koupit v knihkupectvích, přesto ji z opisů nebo z brožovaných vydání pro skauty znají desetitisíce čtenářů.