Jiri Grygar Reihenfolge der Bücher

Už jako devítiletý sdělil Jiří Grygar svým rodičům, že by chtěl být hvězdářem. Už tehdy ho fascinovalo, že existují způsoby, jak se něco dozvědět o povaze věcí, kterých se nemůžeme dotýkat a ani je nějak ovlivnit v jejich počínání. Ale můžeme je pozorovat na dálku, pozorování pečlivě zaznamenávat a pak přemýšlet, co sedá z kombinace poznatků dozvědět o povaze a vývoji vesmíru. Jeho přání stát se hvězdářem se po určitých peripetiích splnilo. Teď se ve své autobiografii věnuje popisu světa lidí, se kterými se během svého života setkal a kteří ovlivnili nejen jeho pozoruhodnou astronomickou kariéru, ale i jeho osobní život. RNDr. Jiří Grygar, CSc. (1936) vystudoval fyziku na PřF MU v Brně a astronomii na MFF UK v Praze. Po promoci nastoupil do Stelárního oddělení Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově, kde se zabýval výzkumem zákrytových dvojhvězd. Později působil ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV ČR. V roce 1996 získal cenu Kalinga, kterou uděluje UNESCO za popularizaci vědy. Veřejnosti je znám jako autor řady populárních a vzdělávacích knih o vesmíru a zejména jako průvodce televizním seriálem Okna vesmíru dokořán.

Písně kosmické jsou nadčasovou sbírkou krásných básní, kterou by měl znát každý Čech. V Nerudových verších není ani z dnešního pohledu žádná chyba astronomického charakteru. To potvrdí čtenářům astronom a astrofyzik Jiří Grygar, který některé z písní rozebírá a vysvětluje po odborné stránce. Málo se totiž ví, že Jan Neruda astronomii studoval na Karlově univerzitě a dozvídal se tam o nejnovějších vědeckých poznatcích tehdejší doby. A aby nově vydané Písně kosmické lahodily i oku, doprovodil je půvabnými kresbami výtvarník Jiří Slíva, který navíc jednu píseň kosmickou sám připsal.

Zdeněk Kopal (1914–1993), významný astronom, přispěl k výzkumu dvojhvězd a topografii Měsíce, což bylo klíčové pro projekt Apollo. V létě 1948 se vydal z Cambridge na západní pobřeží USA, aby se zúčastnil otevření největšího zrcadlového dalekohledu na Mount Palomar. Po návratu napsal pro rodiče v Československu vzpomínky na tuto cestu, které nazval Zdeňka Kopala z Litomyšle příhodové. Text zachycuje jeho zážitky z cesty k Tichému oceánu, kde popisuje, co viděl, zažil, jedl a pil, a jak se šťastně vrátil domů. Název vzpomínek odráží jeho vazbu na rodnou Litomyšl, kterou opustil v devíti letech, a vzdává hold litomyšlskému cestovateli Martinovi Kabátníkovi. Kopal srovnává místa, která navštívil, s těmi ve své vlasti, a jeho vyprávění je živé a barvité, ukazující jeho radost ze života a dobrého jídla a pití. Jako vědec byl systematický a kritický, ale dokázal se silně ztotožnit s hrdiny příběhů, které měl rád, jako byli katoličtí misionáři. Text je doplněn čtyřiceti fotografiemi, mapkami a dalšími dokumenty, které obohacují jeho vzpomínky. Edici připravili Milan Skřivánek a Martin Boštík, doslov napsal Jiří Grygar.

Čo bolo pred Veľkým treskom? Čo všetko sa dialo v prvej sekunde vesmíru? Bol vesmír hneď priestorovo nekonečný? Vieme cestovať do budúcnosti? Ako sa líši čierna diera od čiernej superdiery a máme sa toho obávať? Zrodil sa celý priestor naraz alebo stále pribúda? Kam až vesmír siaha a ako sa to s ním a nami skončí? Existuje tu dnes niekto, kto by vedel o vesmíre, hmote a čase hovoriť tak zanietene a zároveň fundovane ako Jiří Grygar? Tak, že si po prečítaní rozhovorov s ním všetky tie veci o hviezdach, galaxiách, čiernych dierach alebo čiernych superdierach zamiluje aj laik? Grygar dokáže hovoriť ľahko aj presne, pútavo i poučne, je až neuveriteľné, ako nás dokáže vtiahnuť do tajomstva minulosti vesmíru. Stojí za to prečítať si o tom, čo je to skrytá hmota vesmíru, ktorým z dvoch druhov smrti by zomrel Einstein, keby vletel do čiernej diery, aký koniec asi čaká náš vesmír a prečo je človek zázrakom vesmíru. Táto kniha patrí do rúk každému, kto chce spoznať, v akom vesmíre žije. Rozhovor je oveľa pútavejšia a prístupnejšia forma, pre čitateľa zaujímavejšia ako dlhý náučný text. Dobré otázky z nás vydolujú aj to, čo by sme sami nenapísali, takže o sebe a svete viac prezradíme. A ako to hovorí aj Jiří Grygar o tejto knihe, tak ako Štefan Hríb sa ho ešte nikto nepýtal.

Souborné vydání dvou knih, které spojují dva velikáni české literatury – Jiří Grygar a Jan Neruda – přináší na první pohled nesourodé, ale fascinující spojení. Jiří Grygar, známý astronom a astrofyzik, se tentokrát od svého oblíbeného tématu odklání a sdílí svůj vztah ke knihám, které ho v životě zásadně ovlivnily. Čtenáři se dozví, která kniha ho v osmi letech inspirovala stát se hvězdářem, nebo která česká kniha obletěla Zemi na palubě kosmické lodi. Grygar také uvádí na pravou míru sto astronomických omylů a přibližuje osudy autorů, z nichž mnohé osobně znal. Jeho vyprávění je podáno s šarmem a noblesou, přičemž nezapomíná na těžké časy, kdy publikování odvážných témat bylo obtížné. Příběhy spojené s tehdejším vydáváním působí dnes legračně a celou knihou se nese lehce humorné ladění. Jan Neruda, jehož Písně kosmické jsou součástí tohoto vydání, měl k astronomii blízko a jeho verše jsou bez odborných chyb. Tato nadčasová sbírka krásných básní by měla být známa každému Čechovi. Souborné vydání vychází k 80. narozeninám Jiřího Grygara.

Fotografická publikace přináší nevšední záběry viděné okem umělce. Představí město v široké škále světelných odstínů, které podtrhují magickou atmosféru jednotlivých míst a zákoutí Opavy.

Nejnovější komentář k zákonu o mediaci reflektuje právní stav k 1. 1. 2014 a reaguje na změny spojené s rekodifikací civilního práva, včetně nového občanského zákoníku a harmonizační novely občanského soudního řádu. Obsahuje podrobný výklad zaměřený na praktické problémy při aplikaci zákona o mediaci a souvisejících právních předpisů, s důrazem na procesní právo. Autor, který má zkušenosti jako soudce a byl zapojen do přípravy zákona, se snaží být objektivně kritický a praktický. Kromě analýzy nedostatků a slabých míst zákona nabízí také návrhy na řešení problémů. Kniha obsahuje aktuální znění souvisejících předpisů, jako je občanský soudní řád a zákon o zvláštních řízeních soudních, a komentuje i prováděcí vyhlášku. Dále zahrnuje slovenský zákon o mediaci a vzory podle zákona o mediaci. Publikace je určena mediátorům, soudcům a advokátům, poskytuje cenné podklady pro zkoušky mediátora a vysvětluje roli advokáta v mediaci a právní pomoci klientům. Může být užitečná také pro veřejnou správu a studenty právnických fakult.

In seinem Buch „Der kosmische Schnitt“ diskutiert John D. Barrow eine provozierende These: Unser Sinn für Schönheit wurzelt in den Naturgesetzen des Kosmos, ähnlich wie die Existenz des Menschen in den Anfangsbedingungen des kosmischen Urknalls angelegt war. Barrow reflektiert seine These unter verschiedenen Perspektiven: Von der Evolutionstheorie, die er für die Einflüsse der kosmischen Umgebung auf den Menschen anwendet, bis hin zu den Naturgesetzen des Zufalls, die uns Musik als ästhetisch empfinden lassen. Der „kosmische Schnitt“ lädt aber auch dazu ein, über viele Gesetzmäßigkeiten im Kosmos nachzudenken, die wir als ästhetisch empfinden, und Barrow bei seinen kosmologisch-philosophischen Reflexionen in eine faszinierende Ideenwelt zu begleiten.