Vlastimil Hort Reihenfolge der Bücher

Vlastimil Hort hat unzählige Schachpartien gespielt, die ihn bis heute beschäftigen und sein Schach-Leben geprägt haben. Im Alter von 80 Jahren möchte er nun einige dieser bedeutenden Partien auf Papier festhalten.

Vlastimil Hort v knize analyzuje 38 vlastních partií, které považuje za nejzajímavější. Navíc polovina z těchto partií je komentována také špičkovými českými a slovenskými hráči jako Navara, Ftáčnik, Hráček, Štohl a další. Samostatná kapitola, kterou napsal Robert Cvek, se asi na 50 stranách zabývá zahájeními, které měl velmistr Hort v repertoáru. Úvod Vlastimila Babuly, závěr Jány Plachetky, indexy, tabulky. Vlastimil Hort, nar.1944, 6x mistr Československa a 3x mistr západního Německa, ve druhé polovině šedesátých a v sedmdesátých letech patřil k nejlepším světovým hráčům, v roce 1977 se probojoval do turnaje kandidátů. Po mezipásmovém turnaji v Sousse 1985 emigroval do Německa, kde nyní žije, ale do Česka se často vrací. Hrál na mnoha olympiádách, včetně Luzernu 1982, kde hrál na 1. šachovnici a Československo skončilo na 2. místě. V zápase SSSR-Svět v roce 1970 hrál na 4. šachovnici a zvítězil 2,5 : 1,5 nad Lvem Polugajevským.

V knize Mé šachové historky nám autor díky svému vyprávěčskému talentu předkládá živý pohled do zákulisí šachového světa - někdy jsou to příběhy legrační, jindy melancholické, ale vždy zábavné a s pointou.

V knize najdete tři detektivní příběhy ze šachového prostředí. Tři šachisté jsou zavražděni a detektiv-amatér, také šachista hledá vraha. Autor, Vlastimil Hort ve svém úvodu píše, že příběhy psal v době, kdy mu odebrali pas a nemohl hrát. Poutavě psané detektivní příběhy s nečekanými rozuzleními, které potěší každého šachistu i nešachistu. První příběh se odehrává na mezipásmovém turnaji v bulharském Burgasu a během turnaje dojde k vraždě. Ve druhém příběhu se rozehrává děj kolem velmistra Beduny s mnoha vedlejšími příběhy postav z pražské kavárny U Nováků. Třetí příběh, a samozřejmě vražda, je zasazen na jednu z chat ČSTV na pomezí s Polskem, kde se odehrává turnaj starých mistrů. Předobrazem jedné z postav je Karel Opočenský. Na závěr knihy je několik bonusů pro šachisty: - partie Opočenský-Aljechin, ve které náš velmistr zvítězil, - dobová vzpomínkou na samotnou kavárnu a též na Olympiádu v roce 1931, která se v kavárně U Nováků odehrávala. A pro nešachisty: Slovníček pojmů

Ve vzpomínkové knize Budu-li míti kliku se Vlastimil Hort vrací ke svým šachovým začátkům i důležitým milníkům osobního života. Neotřelou formou představuje osobnosti předválečného českého šachu Opočenského či Durase, čtenáři připomíná legendy královské hry, jakými jsou Capablanca nebo Aljechin, přibližuje své slavné souputníky Fischera, Smyslova, Spasského a další, nezapomíná ale ani na šachisty z rodného Kladna. Autor nechává pocítit i atmosféru proslulé šachové kavárny U Nováků na Václavském náměstí. Vlastimil Hort, který na vrcholu své kariéry patřil do nejužší špičky světového šachu, hrál s úspěchem na mnoha turnajích a reprezentoval Československo na šachových olympiádách, v roce 1985 emigroval do Německa. V knize se vrací k tomu, co jeho odchodu za hranice předcházelo. Jako člověk, který v zemi našich západních sousedů žije přes tři desetiletí, sděluje své pocity z politického a ekonomického vývoje v Německu po jeho sjednocení. Vyjadřuje též obavy z islamizace Evropy.

Porazil mistra světa Alexandra Aljechina a stali se z nich přátelé. Za šachovnicí se setkal s legendami konce devanáctého století, i s generací, která zářila až v sedmdesátých letech století dvacátého. Založil agenturu šachového zpravodajství, byl rozhodčím zápasů o mistra světa, byl prvním českým šachovým profesionálem. Mistr Karel Opočenský ale také miloval viržinka, dobrá francouzská vína a ženy. Popis jeho pestrého života doplňuje mnoho dosud nepublikovaných fotografií, včetně snímků z alba jeho dcery Evy, úvodní vzpomínka velmistra Lubomíra Kaválka a tři desítky partií, které okomentoval velmistr Vlastimil Hort.

Legendy českého šachu sepsaly knihu o svých šachových i nešachových setkání s nejslavnějším šachistou šachové historie. Vlastimil Hort, Lubomír Kaválek a Luděk Pachman okomentovali své partie a sepsali své vzpomínky na střetnutí s Bobbym Fischerem. Za Miroslava Filipa partie okomentoval nejlepší český šachista David Navara, který napsal i doslov "Co jsem se naučil od Bobbyho Fischera". Knihu doplňuje množství dobových fotografií a pokřtil ji předseda vlády ČR Jan Fischer.