Rio Preisner Bücher

První svazek obsáhlého dvousvazkového souboru studií a esejů významného českého germanisty, filosofa a básníka (* 1925 v Mukačevu), žijícího od roku 1969 ve Spojených státech. Svazek shrnuje Preisnerovy germanistické práce psané v období od 40. do 80. let 20. století, publikované dříve časopisecky, jako doslovy v knihách, či zůstávající dosud pouze v rukopise. Preisnerův zájem se soustředí zejména na díla Franze Werfela, Rainera Marii Rilka, Franze Kafky, Hermanna Brocha, J. W. Goetha a na literaturu německé "vnitřní emigrace" let 1933-45. Nejdůležitější studií svazku jsou poprvé česky publikované rozsáhlé dějiny české germanistiky od jejích počátků do roku 1969 s názvem Epitaf pro českou germanistiku. Preisner ve svých studiích překračuje rámec literární vědy, projevuje se v nich jako původní myslitel, sledující na vybraných literárních dílech evropský myšlenkový a politický pohyb 20. století a podrobující jej zdrcující kritice.

Soubor sedmi básníkových sbírek (Kapiláry, Odstup, Zvíře dětství, Zasuto, Královská cesta, Visuté mosty, Praha za času plujících ker) je doplněn o verše publikované dosud jen časopisecky a o autorský výběr z básnických překladů (Oskar Lörke, Friedrich Hölderlin). Svazek dává poprvé poznat Preisnerovo dílo v celku, který jej ukazuje jako jednoho z největších českých katolických básníků po Janu Zahradníčkovi.

Ve své formálně ucelené sbírce přehlíží Preisner vývoj lidstva v tomto století, mapovaném krví, přetvářkou a chaosem, a volá po nástupu ušlechtilosti a lidství, které v jeho filosofickém pojetí zaručuje víra v Boha, očištěná od nánosů spekulace a sobectví.

Románový epos rakouského spisovatele (1886–1951), v němž autor na osmnácti hodinách umírání jednoho z největších starověkých básníků snaží se vystihnout podstatu jeho života a díla ve vztahu k palčivým otázkám člověka oné doby a přes ně i k palčivým otázkám člověka doby dnešní (kniha obsahuje téměř sto míst z Vergilových básní, které většinou plynule zapadají do vyprávění). Autor, otřesen zážitky z první i druhé světové války, nalézá zde se nad problémem života a smrti, jedince a společnosti, krásy a poznání a řešit tyto věčné otázky ve smyslu mystického, platónského étosu.

Přítomná edice poprvé spojuje do jedné knihy dva eseje, které dosud vycházely pouze samostatně. Esej Václava Černého O povaze naší kultury vyšel sedmkrát: 1. ve strojopisné Edici Expedice v Praze r. 1975; 2. v 52. čísle časopisu Svědectví v Paříži r. 1976; 3. ve strojopisné Edici Petlice v Praze r. 1977; 4. v nakladatelství Arkýř v Mnichově r. 1981; 5. ve strojopisné Edici Studnice v Brně r. 1987; 6. v polském překladu W. Przesmycké a s úvodem Jacka Balucha v nakladatelství Oficyna Literacka v Krakově r. 1989; 7. v nakladatelství Atlantis v Brně r. 1991. Esej Rio Preisnera Kultura bez konce vyšel pouze jednou, a to v nakladatelství Arkýř v Mnichově r. 1981. V této edici vycházíme ze 7. vydání eseje Václava Černého a jediného vydání eseje Preisnerova. Oba texty bylo nově redakčně přehlédnuty a opraveny.

Rio Preisner navazuje na snahu evropských vzdělanců 19. a prv­ní poloviny 20. století po celostném myšlenkovém uchopení vývoje euro-americké civilizace, včetně Čes­kých ze­mí. Soubor pěti trialogů: O celách a zámcích v říši tolerance, O skutečné skutečnosti (tři trialogy) a Evropa, Rusko, světovláda a opuštěnost křesťana představuje závěrečnou fázi jeho odborné tvorby.

Druhý svazek obsáhlého dvousvazkového souboru studií a esejů významného českého germanisty, filosofa a básníka (* 1925 v Mukačevu), žijícího od roku 1969 ve Spojených státech. Svazek shrnuje Preisnerovy práce psané v 70., 80. a 90. letech 20. století, publikované dříve časopisecky, jako doslovy v knihách, či zůstávající dosud pouze v rukopise. Preisnerův zájem se v tomto svazku soustředí zejména na myšlenkový a literární vývoj v Čechách (Bolzano, Masaryk, Šalda, avantgarda, Zahradníček, Holan) a na témata obecně filosofická (Husserliana) a teologická (Křesťan mezi světy). Knihu uzavírají dva rozsáhlé rozhovory, ediční poznámka a jmenný rejstřík pro oba svazky. Preisner ve svých studiích překračuje rámec literární vědy, projevuje se v nich jako původní myslitel, sledující evropský literární, filosofický a politický myšlenkový pohyb 20. století a podrobující jej zdrcující kritice.

Můžeme se v současné době ještě někde setkat se skutečným politickým konzervatismem? Nebo už definitivně dohrál svoji dějinnou roli? Filosof Rio Preisner podává nemilosrdnou analýzu jeho úpadku od dob Francouzské revoluce, kdy se konzervatismus postupně zcela ocitl ve stínu liberálních a socialistických teorií. Svůj pohled zaměřuje především do středoevropského prostoru, poznamenaného zkušeností s nacionálně socialistickým a komunistickým totalitarismem. Z katolických pozic odmítá nejen jakékoli podoby marxismu, ale i protestatntský a masary kovský přístup k českým dějinám.