Václav Hons Bücher

Vydáno ke 40. výročí osvobození Československa sovětskou armádou.

Lyrické básně zachycující pohyb „neurvalých dějin“ v českém Slezsku a v duši člověka: od pravěkých kultur s jejich venušemi přes nástup hornictví, stavby mládeže a veselé slavnosti až ke křehkým okamžikům lásky mezi dvěma jedinci a síle dětských vzpomínek.

Básnická sbírka, jež zachycuje milostné zkušenosti, přírodu a prostý, nehledaný život, aby ukázala, že „v každém z nás je svit luny, / ujeté vlaky a potopené čluny / a snění“.

V básnické sbírce převažuje přírodní a zejména milostná poezie, přičemž svébytnou součást knihy tvoří shakespearovský cyklus, věnovaný tvorbě velkého dramatika.

Lyrická sbírka NU CO rozvíjí básníkovu celoživotní humornou notu. Je to humor veselý i smutný, sem tam blýskne ostří sarkasmu, tma paradoxu. Žena ve všech otázkách i odpovědích. Žena na kolenou i žena vamp. Nezapomíná se ani na smrt, protože ani smrt nezapomíná na nás. Básník umí zacházet virtuózně s veršem, ve všech formálních polohách, ve všech sděleních. Je to poezie tzv. vysoká i nízká, srozumitelná. A dobře se čte. Kresba na obálce ak. mal. Josef Velčovský

Trojí zamyšlení nad básnickým dílem Václava Honse. Poesie. Svazek stý pátý.

Václav Hons (*1938) vydal na třicet básnických knih, z nichž posledních třináct vyšlo v nakladatelství Radix. Autor si prožil nezaviněnou patnáctiletou tvůrčí pauzu, zdá se tedy, že si to v posledních letech snaží vynahradit, i když vše bývá někdy složitější… Nyní máte před sebou tedy již třináctou (po oné pauze) knihu, ve které se znovu, a snad i hlouběji, snaží pochopit kvas (či kvasnice) naší doby. Verše jsou o lásce i nelásce, o zpěvu i pláči, jsou ze života i o životě. Básník obdržel v roce 2018 od Unie českých spisovatelů Cenu za celoživotní tvůrčí úsilí. Vedle písňových textů (Zagorová, Bílá, Vávra, Gott aj.) překládal i poezii z bulharštiny a němčiny.

Kápni božskou je už devátou knihou Václava Honse po jeho více než dvacetiletém odmlčení. Devítka je magické číslo, zvláště ono beethovenovské..., je to předěl tvůrčí i životní... Básník stále hledá absolutní výšku nebe, absolutní dno noci, absolutní báseň v dojemné kráse... Je třeba šlapat na vrchol, na kterém nikdy nestaneme... Nakladatelská anotace. Kráceno.