Roku 1873 uveřejnil syn bretaňského námořního důstojníka a úspěšného spisovatele dobrodružných románů několik básní v La Vie parisienne. Když je téhož roku sebral a ještě s jinými básněmi vydal pod názvem Žluté lásky, nenašel tento svazek v očích literátů ani čtenářů pražádné uznání. Teprve za devět let objevila světu svérázný talent Corbièrův Verlainova studie Prokletí básníci. Typickým rysem Corbièrovy poezie je její nekonformnost, antiromantičnost: je to nepravděpodobná směsice ironie, sarkasmu a zoufalství, komediantství a akrobacie slovní i rytmické, posměšné a hořké fantazie i skrývaného dojetí. Čeští čtenáři znají Corbièrovo dílo z dnes už klasického překladu básníka Jindřicha Hořejšího. Naše vydání vzpomínající stého výročí básníkovy smrti a obsahující na rozdíl od dosavadních českých edic všechny významné básně Žlutých lásek v novém překladu Vladimíra Mikeše, přináší tak téměř úplné básnické dílo velkého francouzského předchůdce moderní poezie.
