Miroslav Krleža Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Ein Buch über Russland, fast hundert Jahre nach seiner Erstveröffentlichung? Miroslav Krleža bietet uns eine unorthodoxe Reisebeschreibung, die als ungewollte Autobiografie interpretiert werden kann. Milenko Jergović bezeichnet es als Krležas persönlichstes Werk. Der Übersetzer Klaus Detlef Olof reflektiert, dass Russland heute nicht als Sehnsuchtsort gilt, wie es in der Zeit nach dem Ersten Weltkrieg der Fall war, als die neue Gesellschaftsordnung im Osten auch für den Westen eine Hoffnung darstellte. Krleža erlebte den Polizeistaat im Königreich Serbisch-Jugoslawiens und suchte in Russland Zuflucht im Ästhetizismus. Seine Schilderungen von Klängen, Farben und Bewegungen der Volksmassen zeugen von einem tiefen Verständnis für die gesellschaftlichen Umbrüche. Obwohl er keinen ausdrücklichen Zweifel an der Unumkehrbarkeit des gesellschaftlichen Prozesses in Russland äußert, deutet die Erwähnung des Triumvirats Bronstein, Dschugaschwili und Dzierżyński auf zukünftige Entwicklungen hin. In einer Zeit, in der autoritäre Herrschaft zunimmt, ist die Veröffentlichung dieses Buches riskant, aber es ist notwendig. Krleža vermittelt unausgesprochene Zweifel und reflektiert über ein Jahrhundert des Unausgesprochenen, das oft aus dem Osten kam. Trotz vieler gescheiterter Versuche bleibt die Enttäuschung ein ständiger Begleiter, weshalb wir dieses Werk der Leserschaft präsentieren.

Ein Jahrhundert vor unserem literarischen Auge. Das epochale Werk des Meisters der Erzählung Südosteuropas liegt nun in einer mustergültigen Übersetzung von Gero Fischer und Silvija Hinzmann vor. Die Fahnen zeigen ein Kaleidoskop der europäischen Geistes- und Kulturgeschichte, das Krleža zu einem bedeutenden europäischen Schriftsteller des 20. Jahrhunderts erhebt. 1978 wurde ich von Ina Jun-Broda angesprochen, die mich drängte, das Werk zu verlegen. Als unerfahrener Verleger war ich von der Dicke des Romans überwältigt – fünf Bände mit 3000 Seiten. Ina erzählte mir 1979 von ihrem Gespräch mit Krleža, in dem sie ihm anbot, das Werk auf 800 Seiten zu kürzen. Krleža starb Ende 1981, Ina folgte bald darauf. Inmitten von Krieg und Frieden zerfällt Europa. Zwischen Wien, Zagreb, Budapest und Belgrad entfaltet sich das Geschehen. In seinem umfangreichsten Werk, dem ab 1962 veröffentlichten fünfbändigen Roman, der zwischen 1912 und 1922 spielt, zeichnet Krleža ein Panorama der politischen und geistesgeschichtlichen Situation Europas zu Beginn des 20. Jahrhunderts. Das Schicksal von Bürgern, Aristokraten, Politikern und Träumern steht im Vordergrund dieser Chronik, in der Kriegsereignisse und Liebesbeziehungen miteinander verwoben werden.

Obsahuje též: Páni Glembayové -- V agonii -- Léda

Sedmý, závěrečný svazek spisů nejvýznamnějšího představitele charvátské literatury dvacátého století obsahuje výbor z autorových deníkových záznamů, z básnického díla a z esejistické tvorby. V Krležově rozsáhlem díle hrají důležitou úlohu jeho studie a úvahy, které mají charakter osobních vzpomínek a stylem připomínají řetězení deníkových záznamů. Významným počinem z této části jeho tvorby je text "Dětství na začátku 20. století", který je do tohoto svazku zařazen. Krleža v něm hledá kořeny své identity a zamýšlí se také nad psychologickými možnostmi dětského věku. Z poezie jsou v této knize představeny Krležovy básně z let 1918-1937, mezi nimiž zaujímají výsadní postavení "Balady Petrici Kerempuha", jež jsou zde otištěny v plném znění. Sbírka je psána v kajkavském jazyce a Krleža v ní odsuzuje tragiku dějin, v jejímž důsledku byla literární podoba této řeči násilně zlikvidována a dnes už se jí pouze hovoří v severozápadním Charvátsku. Tématicky široký záběr má pak Krležova esejistika, z níž je do této publikace převzato jedenáct autorových statí. Zabývá se v nich například nejen nejrůznějšími osobnostmi z umění, historie a politiky, ale společenským a dobovým vývojem v kontextu s jihoslovanskou problematikou.

Šestý svazek Spisů Miroslava Krleži se věnuje dramatické tvorbě tohoto charvátského spisovatele.

Dramski ciklus „Glembajevi“ trilogija je o raspadanju i degeneraciji imućne građanske obitelji, a sastoji se od drama: „Gospoda Glembajevi“ (1928.), „U agoniji“ (1928.) i „Leda“ (u fragmentima objavljena 1929., u cijelosti 1932.). Uz kronološku i obiteljsku povezanost i likova ovaj je ciklus fatumski vezan linijom zločina, (samo) ubojstva i prijevara. Determinizam i neizbježnost obiteljskog prokletstva određuju sudbinu svih likova te dovode do osobnih tragedija i njihova uništenja.

book is in very good condition

První z proponovaných tří svazků Krležových esejů, který soustřeďuje texty věnované historii, filozofii, středověké medicíně a novověké politice.

De Kroatische god Mars wordt- beschouwd als een van de indrukwekkendste anti-oorlogswerken uit de Europese literatuur. Miroslav Krieia schreef het boek, dat uit een cyclus van zeven novellen bestaat, onmiddellijk na de Eerste Wereldoorlog. Het is een synthese van de Kroatische geschiedenis, en geeft een heldere kijk op Centraal-Europa en op de normen en waarden uit de Europese beschaving die tijdens de oorlog sneuvelden. Maar het is ook een humanistisch pleidooi voor de rechten van het vertrapte individu. Tegelijkertijd fungeert het als een scherpzinnige visie op de menselijke existentie in het algemeen: het boek overschrijdt dan ook in belangrijke mate het tijdperk dat erin beschreven staat.Niets in De Kroatische god Mars is definitief bepaald: achter serieuze gedachten bevindt zich ironie, achter tragiek schuilt humor, achter het sentimentele het groteske. Krie2a drukt zich uit in een ruwe, alledaagse taal, die wordt afgewisseld met milde, subtiele, fantasierijke passages. Zijn stijl is hard, beknopt, direct, en dan weer gevoelig, symbolisch. Niets in dit werk is artificieel: de oorlog die Krleza beschrijft is nog altijd angstaanjagend dichtbij.

Gospoda Glembajevi je naziv drame Miroslava Krleže iz 1929. godine. Drama je podijeljena u 3 čina, a bavi se događanjima i raskolom unutar obitelji Glembay. Gospoda Glembajevi je prva od tri drame iz glembajevskog ciklusa u koji spadaju i drame U agoniji i Leda.Radnja se zbiva u Zagrebu, u kući Ignjata Glembaja u noći nakon proslave jubileja banke Glembay Ltd. 1913. godine.

Krleža je na štokavici ostvario zaseban ciklus pjesama pod konačnim i jedinstvenim naslovom Simfonije. Neke su nastale još 1914., a prve, Tri simfonije (Pan; Podnevna simfonija: Suton), prvi put su objavljene 1917.

Soubor osmi dramat charvátského spisovatele. Legenda -- Michelangelo Buonarroti -- Kryštof Kolumbus -- Na Štěpána krále -- Adam a Eva -- Zelený prapor -- Golgota -- Aretaios aneb Legenda o svaté Ancille, rajském ptáku

Einführung von Lauer, Reinhard Dramen. XIII, 357 S.

Dva romány významného chorvatského modernisty s výrazným společensko-kritickým posláním vyprávějí příběhy typických "marných buřičů". Román Návrat Filipa Latinovicze líčí duševní život dekadentního malíře, který se po dlouhém pobytu v cizině vrací do rodného kraje, kde se střetává s prostředím maloměšťáckých zbohatlíků. "Na pokraji rozumu" je román o osudu intelektuála, který po padesáti letech konvenčního života řekne náhodou nahlas, co si myslí a vyvolá tím proti sobě zuřivý boj, v jehož etapách zazní ústy zastánců měšťáckého pořádku celá škála nejrůznějších variant lidské hlouposti.

Třetí svazek souborného českého vydání literárního díla významného chorvatského spisovatele obsahuje kompletní cyklus próz a divadelní hru o vzestupu, rozkvětu a pádu fiktivního patricijského rodu Glembayů.

Svazek obsahuje autorovy novely Kedorlaomer Veliký, Velmistr všech darebáků, Primice Alojze Tička, Smrt Florijana Kranjčece, In extremis, Ďábelský ostrov, Smrt Toma Bakrana, Vitr nad provinčním městem, Smrt prostitutky Marije,Smrt Rikarda Harlekiniho, V agonii, Tisíc a jedna smrt, Cvrček pod vodopádem. Kromě cyklu Charvátský bůh Mars a jedenácti novel aj. próz tvořících první díl cyklu o Glembayích představuje tak celou Krležovu novelistickou tvorbu.

Der Roman "Na rubu pameti" handelt von einem Ich-Erzähler, einem Juristen, der in Konflikt mit der Gesellschaft gerät, der er selbst angehört. Laut der Meinung vieler Kritiker gilt er als eines der besten Werke von Krleža.

Gospoda Glembajevi ist der Titel des Dramas von Miroslav Krleža aus dem Jahr 1929. Das Drama ist in 3 Akte unterteilt und beschäftigt sich mit den Ereignissen und dem Zerfall innerhalb der Familie Glembay. Gospoda Glembajevi ist das erste von drei Dramen aus dem Glembay-Zyklus, zu dem auch die Dramen U agoniji und Leda gehören. Die Handlung spielt in Zagreb, im Haus von Ignjat Glembaj in der Nacht nach der Feier des Jubiläums der Bank Glembay Ltd. im Jahr 1913.

Balade Petrice Kerempuha je zbirka kajkavskih pjesama, najveće pjesničko ostvarenje Miroslava Krleže i jedno od najvažnijih djela hrvatske književnosti, objavljena 1936. u Ljubljani. Na kraju se nalazi Tumač manje poznatih riječi, fraza i pojmova. Zbirka je najavljena u časopisu Ljubljanski zvon s sedam balada: Petrica i galženjaki; Carmen antemurale sisciense; Na mukah; Ni med cvetjem ni pravice; Vigilia ali straža nočna; Baba cmizdri pod galgama; Scherzo. U drugom izdanju iz 1946. godine, uz likovno-grafičku opremu K. Hegedušića, dodane su četiri nove balade (Gumbelijum roža fino diši; Galženjačka; Mizerere Tebi, Jeruzalem; Nenadejano bogčije zveličenje. SPOMEN NA JEN HISPANJSKI KIPEC), izvorno objavljene u Dijalektičkom antibarbarusu, osim balade Strašilo straši galeb europejajnjski. Ove balade definiraju korpus i strukturu ovog jedinstvenog pjesničkog djela, koje je postalo kritičkom osnovom za kasnija izdanja, osim pretiska prvog izdanja, koji ima bibliofilsku vrijednost. Balade su najdovršenije autorovo književno djelo, s minimalnim izmjenama, što potvrđuje visoki intenzitet prvotne kreacije i autorovo samopouzdanje u djelo.

Psychologická novela líčí ostré střetnutí mladého anarchisty, redaktora Kavrana s otcem, kterého nenávidí stejně jako maloměšťáckou společnost, ve které žije a jíž pohrdá

Von Krležas zahlreichen Werken – Gedichten, Theaterstücken, Kurzgeschichten und Romanen – ist "Die Rückkehr des Filip Latinovicz" das am meisten gefeierte. Filip, der Protagonist, ist ein erfolgreicher, aber desillusionierter Maler von internationalem Ruf, der nach einer Abwesenheit von dreiundzwanzig Jahren in eine kleine Kathedralkleinstadt in Kroatien zurückkehrt. Er hofft, dass die Rückkehr zu seinen kulturellen Wurzeln ihn inspiriert, das perfekte Kunstwerk zu schaffen und so seinen Glauben an Kunst und Leben wiederherzustellen. Geplagt von seiner schwierigen Kindheit gerät er jedoch in den Einfluss zwielichtiger Gestalten und entdeckt die emotionale, intellektuelle und imaginative Armut der Kleinstadt- Dekadenz. In "Die Rückkehr des Filip Latinovicz" untersucht Krleža die Verrottung im Herzen des bürgerlichen Lebens, dessen Unehrlichkeit und geistige Armut. Gleichzeitig beleuchtet er die Spannungen, die einen Künstler zwischen zwei Welten hin- und herziehen und mit existenzialistischen Zweifeln konfrontieren.

Zyklus Roman und Theaterstück Galizien, in dem der kroatische Schriftsteller das Thema des Ersten Weltkriegs aus der Perspektive einfacher österreichisch-ungarischer Soldaten reflektiert.