Jarmila Víšková Bücher

Publicistika z let 1957–1981. Vybral a uspořádal Jan Šulc.

„Navštivte klimatické lázně Džbery pod Skálou, které se vypínají 703 m nad hladinou mořskou, kde se v nádherném okolí nacházejí překrásné procházky stinnými lesy a ptáčkové zpívají chválu Hospodinovi! Doporučujeme zříceninu hradu Plž, odkud se užaslým zrakům otevírá úchvatné panoráma. A penze je tu tak levná, že nemocný nejen nabude ztraceného zdraví, ale ještě hodně ušetří…“ vyzýval sugestivně barevný prospekt. V prospektu už nestálo, co laskavý čtenář záhy pozná: že totiž s Karlem Poláčkem, géniem českého humoru, navštíví hotýlek U kamenného stolu, seznámí se s jeho letními hosty a dosyta se zasměje. Právě zde se totiž odehrávají komické i láskyplné střety mezi pražskými výletníky a místními výtečníky. Humor nelze vykládat, humor se musí číst: „Během tohoto výjevu stál hostinský jako sloup a jeho tvář se zabarvila do temna. Bručel jako letící chroust; bylo zřejmo, že je čímsi nespokojen a že by kohosi nejraději viděl za sedmi horami a sedmi řekami.“

První svazek pamětí básníka a historika Zdeňka Kalisty (1900-1982) evokuje autorovo dětství, školní léta a gymnazijní a vysokoškolská studia. Zralý muž si zpřítomňuje cesty svého mládí. Už tenkrát se rodila duchovní výbava, která ho prováděla pozdějšími těžkými konflikty. Aby tento význam vynikl, vyšel druhý svazek Kalistovy knihy před prvním.

Svazek přináší jednak groteskní povídku Hedvika a Ludvík (poprvé vyšla r. 1931) v níž se karikují „rodinné tradice“ maloměstské rodiny, a jednak soubor povídek Pan Selichar se osvobodil (z r. 1933, resp. z r. 1928, kdy vyšel pod názvem Bez místa a se stejnojmennou úvodní povídkou místo pozdější a dnešní úvodní Pan Selichar se osvobodil). Tento soubor představuje řadu humorných příběhů, které již ve jménech naznačují, že jde většinou o židovské nebo obchodní prostředí, a které mnohdy přecházejí až do anekdotické polohy.

Psáno v roce 1917-1919. Příběh českých válečných zajatců v Rusku, zpracován do několika povídek podle vyprávění těch co přežili i autorovy osobní zkušenosti.

Der letzte Roman des jüdischen, noch kurz vor Ende des Krieges in Auschwitz oder auf einem Todesmarsch ermordeten Karel Polácek, der zu den großen Humoristen der tschechischen Literatur zählt.

Cestopisné fejetony z dvouměsíční cesty autora za slunnou oblohou a klasickou výtvarnou kulturou jsou nabity kulturně historickými podněty, narážkami, suverénní hrou s ironií a jazykovým humorem. Čapek zde nenuceně přechází od věcí trvalých k okamžitým dojmům, střídá detaily a žánrové obrázky, konfrontuje nejslavnější památky s momentkami z ulice. Mistrně kombinuje názory poučeného cestovatele s výkladem jakoby naivním. Výsledkem je jeden z nejosobitějších pohledů na Itálii. Doporučená školní četba.

Stavebně složité dílo účtuje se "zlým samotářstvím" a je budováno kontrastními životními postoji dvou herců, anarchisty a světoběžníka Jana veselého, blížence Olbrachtových vášnivých tuláků, a ukázněného, humanismem prostoupeného Jiřího Jesenia. Míří k syntéze kladných složek dvou rozdílných životních postojů, směřuje k přerodu člověka, který se zříká svého osamocení a mění v bojovníka za společensky progresivní ideály. Za tyhle cíle i Jan Veselý umírá, zatímco pasivní a ukázněný herec Jesenin žije dál svůj herecký život. Vydání deváté, v ČS třetí.

Prvních patnáct kapitol o osudech dobrého vojáka Švejka. První kapitola - Zasáhnutí dobrého vojáka Švejka do světové války...15. kapitola - Katastrofa.