Jan Herben Reihenfolge der Bücher

Život, utrpení a význam výrazné české osobnosti, současníka a spolumučedníka Jana Husa. Do jazyka 21. stol. převedl Tomáš Zálešák. Filozof, teolog, učenec, buřič a dobrodruh – tak lze ve zkratce popsat jednu z nejpozoruhodnějších osobností českých dějin. Jeroným Pražský (1377/78–1416) byl skutečně mužem mnoha talentů i tváří. Kromě mimořádné vzdělanosti a výřečnosti se vyznačoval také svéhlavostí a neohrožeností. Získal si tak mnoho příznivců, ale současně si nadělal spoustu nepřátel. Jeho život nakonec vyhasl na kostnické hranici stejně jako život jeho přítele Jana Husa. Kdo vlastně byl tento muž? Za co bojoval? Jaký odkaz po sobě zanechal? Nahlédněte do života člověka, jehož myšlenky hýbaly celou tehdejší Evropou.

Pokus o monografický portrét klasika českého realismu, novináře, literárního kritika, historika a romanopisce Jana Herbena (1857–1936) zachycuje jeho soukromý i tvůrčí život v kapitolách o dětství, středoškolských a vysokoškolských studiích, dráze novinářské a spisovatelské. Čtyřem stěžejním knihám Jana Herbena (Moravské obrázky, Slovácké děti, Na dědině a Do třetího a čtvrtého pokolení) se autorky věnují podrobněji. Vydáno k 150. výročí narození spisovatele, kniha doplněna o DVD.

Torzo třetí části rozsáhlé rodinné kroniky sebrané především z původních novinových příspěvků, bylo uspořádáno podle autorových poznámek v soudržný celek. V tomto svazku je tak dopovězena životní dráha potomka Hrabcovy rodiny, Jiřího Beneše, ale také jsou v něm načrtnuty osudy dalších postav. Z těchto fragmentů je zřejmé i to, že třetí díl kroniky měl postihovat obraz vesnice v 70. letech 19. století a život a vliv studentstva na společnost

Nakladatelstvím Carpe diem v roce 2000 poprvé publikovaný třetí díl románové kroniky z moravského venkova autora Jana Herbena přivádí na scénu nové postavy: pokrokové sedláky Ondřeje Kmenta a Vavřince Zkúmala. V jihomoravských Brumovicích, hlavním dějišti celého trojdílného románu, se začíná pátrat po příčinách, které z obce vyštvaly Jiřího Beneše. Taky po tom, kde vůbec je

Pokračování rozsáhlé slovácké rodinné kroniky zaznamenávané od tereziánské doby až do 20. let 20. století, v němž autor řeší na širokém základě otázku dědičnosti. Kromě osudů potomků sedláka Hrabce je obsahem tohoto dílu podrobné líčení událostí z let 1848-1873 tak, jak je prožívali lidé na slováckém venkově. V mezilidských vztazích se probouzí chamtivost a nesnášenlivost, bohatí vydírají chudé a naděje z roku 1848 mizí do nenávratna. Na pozadí snah o zavádění pokroku a šíření osvěty do vesnického prostředí líčí autor nelehké osudy hrdinů z Brumovic, hlavně však peripetie rodiny Hrabcovy v dalších generacích.

Pokračování románové ságy, která ve sledování vývoje moravského venkova postupuje až do 18. století. Dějová linie se tentokráte přesouvá k dalšímu Hrabcovi, jenž ztratil na vesnici někdejší vliv. Jeho vnuk, student Jiří Beneš, se po Hrabcově smrti pokouší odčinit dědovy neblahé skutky převzetím rodinného statku. Žel, vesničané ho mezi sebe nepřijmou.

Torzo široce pojaté románové kroniky o životě vesnice na jižní Moravě od 60. let 18. století až po 70. léta 19. století. Kronika vypráví o životě tří generací rodiny Hrabcovy, jež ovládla veškeré dění v celé vesnici. Teprve ve čtvrté generaci se najde člověk, který chce odčinit vinu předků prací pro své krajany, ale i on ztroskotává na rodovém prokletí. Členitý děj románu je dán historií autorových rodných Brumovic, vychází z historických pramenů a událostí a byl veden snahou čtenářům ukázat, jak a čím žil moravský venkov v 18. a 19. století s důrazem na jeho morální a hospodářský rozvrat.

V prvním díle trojdílné románové kroniky, jež náleží do zlatého fondu české literatury, autor sleduje vývoj moravského venkova ve století, které zbavilo vesnici nevolnictví a pak roboty, a tím jí dalo možnost svobodného podnikání. Soustřeďuje se hlavně na rub získávání svobod: na rozvrat pospolitosti, úpadek obcí i rodin. „Všeobecná volnost převrátila se ve všeobecnou bezhlavost," komentuje důsledky roku 1848 pro venkov. Postupný rozvrat demonstruje na čtyřech generacích selské rodiny Hrabců, a to od nejstaršího příslušníka, panského drába a později bezohledného utiskovatele lidu až k národně buditelskému úsilí jeho pravnuka. Zachycuje zároveň i vliv významných dějinných událostí na život a myšlení venkovského lidu hanáckého Slovácka, kde se děj odehrává. Biblický výrok o tom, že hříchy otců se mstí ještě na čtvrtém pokolení, dává autorově kritičnosti vůči jednomu století pak rozměr mnohem širší.

Torzo třetí části rozsáhlé rodinné kroniky sebrané především z původních novinových příspěvků, bylo uspořádáno podle autorových poznámek v soudržný celek. V tomto svazku je tak dopovězena životní dráha potomka Hrabcovy rodiny, Jiřího Beneše, ale také jsou v něm načrtnuty osudydalších postav. Z těchto fragmentů je zřejmé i to, že třetí díl kroniky měl postihovat obraz vesnice v 70. letech 19. století a život a vliv studentstva na společnost