Jaroslav Čechura Bücher

Královská trilogie představuje souborné vydání tří knih od čtveřice významných českých historiků, kteří přibližují české dějiny objevně a atraktivně, což bylo v tradiční historiografii opomíjeno. První kniha, Ženy a milenky českých králů, obsahuje portréty významných žen od sv. Ludmily po císařovnu Zitu, které ovlivnily osud českého státu. Tyto ženy určovaly nebo spoluutvářely běh českých dějin často významněji, než je známo. Druhá kniha, Muži a milenci českých královen, se zaměřuje na muže na českém trůnu, zkoumá jejich charakter a úlohu, přičemž se věnuje třiceti panovníkům od svatého Václava po Karla I. a jeho tragický konec na sklonku první světové války. Autoři také zmiňují nekonvenční vztahy a role těchto mužů jako „milenců českých královen“. Třetí kniha, Děti a levobočci českých králů, připomíná osudy královských potomků, kteří se neujali dynastického nástupnictví, ale jejichž životy byly mnohdy dramatičtější než těch, kteří měli šťastnější osud. Nezanedbatelnou součástí trilogie je ilustrační materiál s několika stovkami barevných historických portrétů a výtvarných děl inspirovaných osudy protagonistů.

Po smrti Zikmunda a záhy i jeho nástupce Albrechta Habsburského hrozilo zemi, rozvrácené husitskými válkami, bezvládí a chaos. Nakonec došlo ke stabilizaci a dohodě znesvářených stran, které po smrti mladičkého Ladislava Pohrobka zvolily "zemského správce" Jiřího z Poděbrad českým králem. Následovalo jeho nelehké panování zpochybňované zvenčí (Matyáš Korvín, papež) i domácí opozicí. Autor nesleduje jen politické a vojenské události, ale věnuje se také hospodářství, kultuře i běžnému životu všech vrstev tehdejší společnosti.

Kniha předního českého historika Jaroslava Čechury přístupným a čtivým způsobem představuje široké veřejnosti život a dílo jedné z nejvýznamnějších osobností českých i evropských dějin – českého krále a římského císaře Karla IV. Čechurův plastický portrét přibližuje Karlovu osobnost z několika pohledů, které se vzájemně prolínají – z pohledu politicko-historického, kulturního, ale i lidského. Karel IV., první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, byl nejen mimořádně zdatný státník nadaný neobyčejnou politickou jasnozřivostí, budovatel, vášnivý sběratel svatých relikvií, milovník umění a vzdělanosti, spisovatel, ale také živoucí člověk z masa a kostí. Jaký byl člověk, jaké měl vlastnosti, jak se choval v soukromí a ke členům své rodiny, jaké měl sny a zájmy, jakými lidmi se obklopoval na svém dvoře a jak tento dvůr vypadal a čím žil? I o tom, ale i o mnohém jiném vypráví Čechurova kniha, která shrnuje to nejdůležitější, co bychom o "otci vlasti", který se nesmaz

Kniha si klade za cíl představit širokému čtenářskému okruhu dynastii, která výrazně zasáhla do dějin Evropy čtrnáctého a patnáctého století. Životopisná encyklopedie představující příslušníky rodu v podobě drobných životopisných medailonků. Kniha skrze jednotlivé aktéry mapuje dějiny rodu od rychlého vzestupu mezi nejvýznamnější dynastie Říše zvolením Jinřicha VII. římským králem až po vymření v polovině 15. století. Během několika generací dosáhli Lucemburkové hodnosti římského císaře, českého krále a vládli i mnohým jiným teritoriím. V jejich řádách najdeme i významné církevní preláty nebo mecenáše umění. Encyklopedie popisuje časové období pokrývající více než 150 let: počíná hraběcími rodiči císaře Jinřicha VII. a končí smrtí Alžběty, dcery Jana Zhořeleckého.

Svazek zachycuje období nástupu Václava IV. na český trůn, dobu Husova vystoupení, rozvoj reformního hnutí v Čechách, Husovy předchůdce (se studiemi o jednotlivých českých reformátorech) a husitskou revoluci. Souběžně s tímto vzrušeným děním a politickou situací si autor všímá hospodářského, správního a právního vývoje českých zemí ve vymezeném období a obsáhlou část výkladu věnuje i sociální struktuře. Také umění, věda a rozvoj vzdělanosti jsou zachyceny v samostatných kapitolách.

Jaroslav Čechura se v knize věnuje líčení českého dobrodružství falckého kurfiřta Fridricha V. v letech 1619-1620, který vstoupil do dějin jakožto "zimní král". Tento poněkud tragický hrdina, který se mohl těšit pouhý jeden rok z české královské koruny, nemá dosud u nás vlastní životopis či monografii. Těžiště knihy leží v době Fridrichova nedlouhého vládnutí v Českém království. Soustředí se na okolnosti, za jakých určití čeští aristokraté prosazovali falckého kurfiřta na český trůn, a současně se pokouší zachytit psychické rozpoložení mladého Fridricha, který nesmírně dlouho váhal, zda se má o českou korunu ucházet a zda vůbec má českou nabídku přijmout.

Jagellonci na českém trůně 1471–1526 Jagellonská epocha představuje výraznou kapitolu našich dějin, obestřenou řadou mýtů. Autor pozorně sleduje život a činy Vladislava II. a odmítá rozšířenou představu o slabošském králi, neopomíjí jeho dlouholetého soka Matyáše Korvína a poté krále-dítě Ludvíka, který zahynul u Moháče. Líčí vnitřní vývoj království, formování stavovské monarchie, spory šlechty s městy včetně pražského povstání (1483) či svatováclavské smlouvy. Vladislav, ač od roku 1490 panoval i v Uhrách, na české země nezapomínal, jak svědčí i výstavba Pražského hradu. Text dále popisuje hospodářský vývoj (mj. poslední, jáchymovskou konjunkturu stříbra včetně ražby tolarů) a konfesijní proměny, spojené s příchodem německé reformace. K životu ve městech i na venkově patřily i přírodní katastrofy, stejně jako školství, kulturní a umělecká tvorba, kdy se v tzv. vladislavské epoše prolínala pozdní gotika s příchodem renesance.

Historik Jaroslav Čechura je bytostný vypravěč, který dovede historické děje zpřítomňovat živým a neotřelým způsobem. Činí tak ve svých knihách, odborných článcích, ale i v popularizačním rozhovorech. Kniha V pavučinách času. Dobrodružný život našich předků shrnuje tři desítky obsáhlých rozhovorů, které s Jaroslavem Čechurou vedl na stránkách časopisu TÉMA novinář a historik Lukáš Kašpar. V pestrém okruhu témat najdeme postavy českých panovníků od císaře Karla IV. až po zimního krále Fridricha Falckého, hrdiny a padouchy husitské éry, ale také bezejmenné obyvatele českých zemí, kteří v době zmíněných panovníků žili, milovali se, zápasili o holé živobytí. Dojde i na otázky zcela aktuální, jako je bourání pomníků historických osobností, nebo na dějiny rockové hudby, které jsou velkou zálibou Jaroslava Čechury.

Vzájemná korespondence Hany a Edvarda Benešových