Jiří Mikulec Reihenfolge der Bücher

Spiritualita, život kleriků, řeholníků a řeholnic, celibát, řád křesťanského roku se svátky, slavnostmi a poutěmi, ale také sakrální architektura či křesťanské umění, jež spoluutváří ráz české krajiny. Autoři této knihy chápou křesťanství jako systém vidění světa a kulturní živel, který více než tisíc let formuje území českého státu a jeho obyvatele.Křesťanství přichází do pohanské střední Evropy jako politická síla, která rozrušuje staré kulturní i mocenské vztahy a zakládá nové. Církev lze těžko oddělit od státu, avšak paradoxně s ním záhy začne svádět zápas o vlastní emancipaci a obě instituce se utkají v nejednom sporu.Husitskou revolucí počíná střetávání idejí a ze soužití konfesí se později rodí koncept náboženské tolerance, jejž některá období přijímají a jiná odmítají. Sekularizace, kterou vnímáme jako produkt nové doby, má kořeny již na konci 18. století. Tehdy, s rozvojem industrializace, sakrální čas ustupuje času „průmyslovému“. Dlouhé 19. století je ovšem i příležitostí pro první vědecké reflexe náboženství, jež stojí u základů moderní religionistiky.

Tématem této knihy jsou slavnosti konané od doby baroka k poctě jednoho z nejuctívanějších českých světců, sv. Jana Nepomuckého. Autoři je sledují v souvislosti se vznikem, rozvojem a proměnami jeho kultu od středověku do současnosti. Součástí velmi navštěvovaných a oblíbených květnových poutí do Prahy konaných u příležitosti Nepomukova svátku byly po tři století svatojanské lodní hudby (musicae navales). Tradice těchto slavností na Vltavě sahá až do roku 1715. Ve svém dlouhém vývoji vždy odrážely duchovní, kulturní a sociální proměny společnosti v jed¬notlivých historických epochách, promítly se do nich i významné události českých dějin. Vedle období rozkvětu prošly i dobami útlumu, či dokonce zákazů. Po roce 1989 se podařilo tyto slavnosti obnovit. Jejich současnou podobu organizá¬toři nazvali „Navalis“ s odkazem na barokní lodní hudby. Nyní patří mezi největší pražské kulturní a náboženské události. Vedle uvedených lodních slavností a vývoje kultu sv. Jana Nepomuckého publikace zpracovává také další aktivity a události spojené s tímto světcem – zabývá se například náboženskými bratrstvy, která sdružovala jeho ctitele, oslavami jeho blahořečení i kanonizace, stejně jako připomínkami těchto aktů při jejich kulatých výročích. Ale sleduje i každoroční poutě a pražská poutní místa, kde si věřící tohoto mučedníka připomínali. Historický výklad v knize doprovází rozsáhlá obrazová dokumentace, která obsahuje také doposud nepublikované dobové grafiky, fotografie a texty.

Monografie vydaná Historickým ústavem AV ČR ve spolupráci s Universität Stuttgart je věnována problematice náboženského násilí, k němuž docházelo během 15. – 18. století jak v českých zemích, tak také šířeji ve středoevropském prostoru. Obsahuje celkem 21 studií domácích i zahraničních historiků, kteří své prvotní teze k těmto příspěvkům formulovali na mezinárodním vědeckém sympoziu ke konfesnímu násilí konaném v Praze v roce 2014. Kniha má mezioborový charakter, kromě politických a náboženských dějin zasahuje do dějin literatury, výtvarného umění, teologie apod. Z tematického hlediska je publikace členěna do tří oddílů, první se zabývá typy konfesního násilí a jeho důvody, druhý je věnován úloze náboženství při vzniku a průběhu těchto konfliktů a třetí oddíl sleduje snahy, jež měly vést ke zmírňování nábožensky motivovaného násilí. Jednotlivé studie jsou publikovány v angličtině nebo němčině, každý text je doplněn českým resumé a resumé ve druhém světovém jazyce (německé příspěvky anglickými resumé a naopak). Monografie je opatřena rejstříkem místních a osobních jmen. Publikace je určena jak vědecké veřejnosti, tak i všem dalším zájemcům o náboženské dějiny raného novověku.

Syntetické zpracování pobělohorského období představí jednu z nejdramatičtějších epoch českých dějin. Na jejím počátku stály radikální proměny českých zemí po porážce stavovského povstání, které navíc doprovázelo násilí třicetileté války. Po ukončení tohoto konfliktu, tedy v dobách mírové rekonstrukce, pak střední Evropu ohrozila rozpínavost osmanských Turků, proti kterým se spojilo několik zemí, aby zachránily obleženou Vídeň. Kniha vedle těchto i mnoha dalších událostí z českých dějin, nazíraných v širším kontextu habsburské monarchie, seznámí s barokní společností, s rozvojem katolické zbožnosti obyvatelstva a s kulturním vývojem v českých zemích. Představí také modernizační rysy, které již v 17. století položily základy novodobého státu.

Kolektivní monografie sleduje v devíti kapitolách postavení křesťanských církví (chápaných především z institucionálního hlediska) v 16.-18. století v Čechách a na Moravě. Přibližuje jejich náboženskou činnost a věnuje se důležitým oblastem ve vztazích mezi církvemi a společností. Jedná se o poměr církví a státu, o sféru církevní správy a náboženské praxe, o sociální problematiku, o oblast výchovy, vzdělávání a vědy a o kulturní působení církví. Všechny tato témata jsou sledována ve vývoji během tří století. Samostatná pasáž je věnována specifikám církevního vývoje na Moravě. Knihu uzavírají dvě kapitoly zařazené do historiografického exkursu.

Víra, náboženství a zbožnost. V raně novověké společnosti prolínala tato témata každodenním životem příslušníků všech sociálních vrstev. Vydejte se s námi za poznáním a pochopením našich předků ze 17. a 18. století. Tato publikace nabízí vedle úvahy o vzniku a obsahu toho, co se obvykle zahrnuje pod pojem barokní zbožnost, také informace o kultech českého baroka, o rituálech a reáliích doprovázejících náboženský život, o laických institucích a aktivitách, jakými byla náboženská bratrstva a poutě. Nezapomíná ani na problematiku umírání a smrti, jež ve studované době představovala velké duchovní téma, ale ani na nepřátele katolické církve a jejího vyznání. V závěru se pak věnuje proměnám, kterými prošel náboženský život za osvícenství a které se do jisté míry podílejí i na jeho dnešní podobě.

První díl zamýšlené trojdílné monografie probírá dějiny města od počátku středověku do konce 17.století.