Voják, vlastenec a národní hrdina štábní kapitán pěchoty Oldřich Pechal

Oldřich Pechal (12. května 1913, Osvětimany – 22. září 1942, Mauthausen) byl československý voják a velitel paradesantní skupiny Zinc. Dětství prožil ve vsi Vřesovice, kam byl jeho otec jako hajný přeložen. Po okupaci Československa v roce 1939 emigroval přes Polsko do Francie, kde vstoupil do Cizinecké legie. 8. září 1939 byl po prezentaci v Agde zařazen nejprve k 3. pěšímu pluku. Navíc prodělal francouzský kurz pro důstojníky v záloze. Bojů o Francii se nezúčastnil. Po pádu Francie byl evakuován do Anglie.Ve Skotsku absolvoval od 25. května 1941 do 26. března 1942 speciální parašutistický výcvik, poté kurzy šifrování a dešifrování a konspirační výcvik. Dne 27. března 1942 v 19:55 odstartovalo letadlo typu Halifax řízené polskými piloty. 28. března 1942 v 01:15 hodin byl společně s ostatními příslušníky výsadku Zinc vysazen nedaleko Gbel na Slovensku. V noci z 29. na 30. března při přecházení hranic u obce Petrov byl chycen hlídkou dvou německých celníků, kteří jej legitimovali a odváděli na strážnici. Využil jejich neopatrnosti; jednoho zastřelil, druhého smrtelně zranil a podařilo se mu uprchnout. Protože se blížila další hlídka, neměl čas hledat svou padělanou legitimaci, kterou mu před tím odebral německý celník. Gestapo tak získalo jeho fotografii a podle ní byl identifikován slovenskými četníky ze Skalice Glatzem a Višňovcem (byli s Pechalem na vojně). Totožnost však určil až jeho profesor z gymnázia v Kyjově, kde gestapo pátralo. Stačil ještě navštívit své rodiče, setkat se na Nové louce s členy skupiny A. Mikšem a V. Gerikem, kterým oznámil, že skupinu musí rozpustit. Poté se ukrýval v Chřibech, kde unikal zátahům gestapa také díky pomoci učitele a svého vzdáleného příbuzného Cyrila Žižlavského z Koryčan, rolníka Berky a dalších. Patřili mezi ně také kněz Václav Kostiha a kaplan František Voneš, kteří Pechala i Žižlavského ukrývali od 6. května do začátku června 1942 na faře ve Ždánicích. Poté, co se Pechal konfidentem gestapa Viktorem Ryšánkem nechal vylákat na chatu nedaleko Brna, byl 2. června 1942 po rvačce zatčen a odvezen do Kounicových kolejí v Brně. Výslechy, při kterých byl krutě mučen, trvaly až do léta 1942, přičemž statečně odmítl všechny nabídky ke spolupráci a vůbec nevypovídal. Mezitím byli 12. června 1942 popraveni Pechalovi rodiče, sourozenci a příbuzní. Ovšem ani to Pechala nezlomilo a nezradil. Na Kyjovsku přišlo o život dalších téměř dvacet osob, mezi nimi i kněz Kostiha a kaplan Voneš, popravení 1. července. Dne 22. září 1942 byl Pechal popraven oběšením v koncentračním táboře Mauthausen