Tato luxusní publikace (304 stran, křídový papír) Vám představí 948 fotografií, z nichž 90 % nebylo dosud zveřejněno. Průřez událostmi v Brně v letech 1939-1945 počínaje dobou před a po Mnichovu, obsazením Brna 15.3.1939, návštěvou Adolfa Hitlera v Brně 17.3.1939 atd. včetně vojenských přehlídek, sbírek Zimní pomoci, nejrůznějších oslav a návštěv dobových osobností v Brně. Texty v českém a německém jazyce.
Oldřich Pechal (12. května 1913, Osvětimany – 22. září 1942, Mauthausen) byl československý voják a velitel paradesantní skupiny Zinc. Dětství prožil ve Vřesovicích, odkud jeho otec emigroval po okupaci Československa v roce 1939 do Francie, kde se přidal k Cizinecké legii. Po evakuaci do Anglie absolvoval speciální parašutistický výcvik a další kurzy. Dne 27. března 1942 byl vysazen na Slovensku. Při pokusu o přechod hranic byl chycen německými celníky, ale podařilo se mu uprchnout po zabití jednoho z nich. Jeho identita byla odhalena slovenskými četníky a později jeho profesorem. Po setkání s členy skupiny A. Mikšem a V. Gerikem se ukrýval v Chřibech s pomocí místních obyvatel a kněží. Dne 2. června 1942 byl po vylákání konfidentem gestapa zatčen a odvezen do Kounicových kolejí, kde byl krutě mučen, ale odmítal spolupráci. Jeho rodina byla popravena 12. června 1942, ale ani to ho nezlomilo. Na Kyjovsku přišlo o život dalších téměř dvacet lidí, včetně kněze Kostiha a kaplana Voneše. Dne 22. září 1942 byl Pechal popraven oběšením v koncentračním táboře Mauthausen.
V letech druhé světové války provedl II. (zpravodajský) odbor Ministerstva národní obrany československé exilové vlády v Londýně řadu zvláštních zpravodajských operací, během nichž bylo do týlu nepřítele dopraveno vzdušným výsadkem několik desítek příslušníků československé zahraniční armády na Západě, kteří přicházeli na pomoc domácímu odbojovému hnutí. Jedinou výjimku představoval příslušník československé zahraniční armády na Západě major dělostřelectva Jaroslav Krátký, který nebyl vyslán na nepřátelské území vzdušným výsadkem, ale pozemní cestou. Mjr. děl. Jaroslav Krátký jako jediný účastník operace KARAS odjel na jaře 1942 jako tiskový atašé Jaroslav Karas do Turecka, kde se zapojil do činnosti československé zpravodajské expozitury sídlící v Istanbulu s budoucím posláním odjet opět pozemní cestou na Slovensko, kde úspěšně zřídil radiotelegrafické spojení s Londýnem. Po vypuknutí Slovenského národního povstání plnil úlohu styčného důstojníka československého Ministerstva národní obrany při velitelství 1. československé armády na Slovensku. Po potlačení Slovenského národního povstání byl na počátku listopadu 1944 zajat a odvlečen do Německa, kde jeho stopa mizí. Kniha se také podrobně věnuje působení mjr. děl. Jaroslava Krátkého v československé zahraniční armádě ve Francii a Velké Británii.
Operace Potash byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během 2. světové války na území Protektorátu Čechy a Morava. Desant tvořený Janem Bartejsem, Josefem Machovským, Oldřichem Pelcem a Stanislavem Zuvačem byl organizovaný zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obranyve Velké Británii.
zahraniční vojenské jednotky -- Československo -- 1939-1945 - informační publikace
"Všem rodákům z Hodonína, kteří v letech nacistické okupace bojovali v řadách domácího a zahraničního doboje, umírali v nacistických věznicích a koncentračních táborech či na bojištích celého světa, těm, kteří za to nikdy nic nežádali a také nikdy nic nedostali." Autoři