Vidlák bůůk

Podtitul: Úsměvné venkovské počtení do podivně zajímavých časů o tom, co mi zrovna od vidlí odpadlo. Jak už název i podtitul napovídají, kniha jest veselým čtivem z prostředí autentického venkova, tedy takového, kde nenatrefíte na pražádné bazény či úhledně sestřihané travní krátkoporosty. Zato je plná všeho, co na nefalšovaný venkov patří – tedy rozličné zvěřeny domácí, bujně rostoucích travin spásaných tvorstvem býložravým, chlévské mrvy, sena, slámy, chlupů zvěřeních a peří drůbežničího. Autorka popisuje život na farmě v krátkých humorných příbězích. Používá neotřelý styl vyprávění a nebojí se vymýšlet češtinské novotvary, tudíž při čtení narazíte na řehtavce, rohatce, kokodavce, káchavce, štěkavce či mňoukavce, ale sem tam také na člověčince, anžto někdo té zvěřeně posluhovat musí.