Jednorožec mizí

Sbírka veršů básníka katolického směru a překladatele (nar. 1907), který se vrací do literatury po letech nedobrovolného odmlčení (předchozí sbírky: Prameny ústí, Rekviem, Ať zkamení). Básně psané volným veršem postihují v chmurném šerosvitu pocity člověka, kterého politická nepřízeň minulých let uvrhla do životního osamocení a který se po přestálém utrpení vrací do života poznamenán (Vracím se, / váhavě, jako se z ciziny desperát vrací, / jenž nemá střechu a komín ni příznivou duši.), bohatší o souzvuk s podobně postiženými a s moderním člověkem vůbec a kterému nezbývá než zachycovat již jen míjení času, mizení (Jednorožec mizí), vzpomínky na staré lásky, přátele a oddávat se loučení.