Autor je básníkem, který tvořil v osamělosti nikoliv lidské, ale duševní a snažil se vnímat, co se děje v jeho okolí. Jeho verše vypovídají o stesku a lidské zradě. Verše jsou psány skvostným básnickým jazykem. Základem výboru je samizdatové vydání veršů autora z r. 1987. Doslov Bedřich Fučík.
Původně březinovsky široký patetický Kostohryzův verš, nesený intonační linií, zde nabyl sevřenější podoby a bohatšího členění, aby se v pozdní sbírce Eumenidy opět rozlil do šíře (tentokrát pod vlivem Hölderlinovým). Příznačné horečnaté vize v ní autor navozoval reálnými situacemi zvláště v motivech vzpomínkových a milostných.
Souborné básnické dílo včetně dosud nepublikovaných, či pouze časopisecky a pod pseudonymem otištěných veršů. Básník, spisovatel, překladatel, intelektuál evropského rozhledu Josef Kostohryz (1907-1987) se narodil v jihočeských Křenovicích, vesničce nedaleko Bernartic. Krajina domova byla jedním z trvalých zdrojů inspirace jeho literární tvorby, kterou významně ovlivnil také pobyt v Itálii, kde v letech 1934 až 1936 studoval a přednášel na Istituto per l´Europa Orientale v Římě. V roce 1951 byl zatčen a pro špionáž a velezradu odsouzen v procesu s tzv. Zelenou internacionálou na doživotí. Podmínečně byl propuštěn 21. 12. 1963 a rehabilitován až v roce 1990.
Die schöne neue Welt, die Huxley hier beschreibt, ist die Welt einer konsequent verwirklichten Wohlstandsgesellschaft 'im Jahre 632 nach Ford', einer Wohlstandsgesellschaft, in der alle Menschen am Luxus teilhaben, in der Unruhe, Elend und Krankheit überwunden, in der aber auch Freiheit, Religion, Kunst und Humanität auf der Strecke geblieben sind. Eine totale Herrschaft garantiert ein genormtes Glück. In dieser vollkommen 'formierten' Gesellschaft erscheint jede Art von Individualismus als 'asozial', wird als 'Wilder' betrachtet, wer - wie einer der rebellischen Außenseiter dieses Romans - für sich fordert: 'Ich brauche keine Bequemlichkeit. Ich will Gott, ich will Poesie, ich will wirkliche Gefahren und Freiheit und Tugend. Ich will Sünde!'
Předkládanou knihu tvoří šest povídek, které autor napsal v průběhu čtyřicátých let a nakladatelství Vyšehrad je chtělo pod názvem Osudy vydat v roce 1948. Původní sazba však byla rozmetána. Básník, spisovatel, překladatel, intelektuál evropského rozhledu Josef Kostohryz (1907-1987) se narodil v jihočeských Křenovicích, vesničce nedaleko Bernartic. Krajina domova byla jedním z trvalých zdrojů inspirace jeho literární tvorby, kterou významně ovlivnil také pobyt v Itálii, kde v letech 1934 až 1936 studoval a přednášel na Istituto per l´Europa Orientale v Římě. V roce 1951 byl zatčen a pro špionáž a velezradu odsouzen v procesu s tzv. Zelenou internacionálou na doživotí. Podmínečně byl propuštěn 21. 12. 1963 a rehabilitován až v roce 1990.
Román se odehrává v Benátkách osmnáctého století.Na pozadí karnevalových slavností a půvabné přírody benátské republiky je tu s vynikajícím psychologickým mistrovstvím líčen milostný vztah a posléze osudové přátelství primadony slavné divadelní společnosti komedie dell'arte Dory Ricciové k voltairiánskému šlechtici Pietru Antoniu Grataro'lovi.
