Revoluce s lidskou tváří. Politika, kultura a společenství v Československu v letech 1989-1992

Již více než čtvrtstoletí si každoročně připomínáme výročí Sametové revoluce. Co si ale skutečně připomínáme? Byla to revoluce, nebo fraška? Historik James Krapfl se v této průlomové práci zaměřuje na skutečné aktéry revoluce, tedy na běžné občany Československa, a jejich autentické revoluční společenství, jehož hlas byl potlačen ve prospěch elitních narativů. Krapfl kriticky přehodnocuje dosavadní výklady, které se soustředily na disidentské elity, a obrací pozornost na to, co lidé skutečně chtěli a dosáhli. Na základě podrobného studia archivních dokumentů a dobových tiskovin rekonstruuje zapomenutý revoluční program, který občané usilovali vtělit do nových institucí. Obraz, který se takto vyjevuje, ukazuje idealistickou revoluci, jež usilovala o nenásilí, demokracii a spravedlnost. Lidé v roce 1989 toužili po participativní demokracii, která by zaručila přímou účast na rozhodování. Krapfl dokazuje, že jejich představy o demokracii nebyly nutně neslučitelné se socialismem, jak se dnes často tvrdí. Rychle však narazily na odpor vládnoucích elit, což vedlo k frustraci a vzestupu nových ideologií. Politické kroky, které zavedli vůdci „druhé revoluce“, znamenaly konec demokracie, jakou si občané představovali. Ačkoli je diskutabilní tvrdit, že revoluce byla ukradena, realita dnešní společnosti má s ideály revoluce pramálo společného.