Mehr zum Buch
Humovo Zkoumání principů morálky patří společně s Aristotelovou Etikou Nikomachovou a Kantovými Základy metafyziky mravů do kánonu evropské morální filosofie. Hume v něm rozvíjí zkušenostně založené uvažování o morální stránce lidské přirozenosti, které ve jménu založení etiky v morálních vášních odmítá jak klasický morální racionalismus, tak psychologický egoismus. David Hume (1711–1776) je považován za nejvýznamnějšího anglicky píšícího filosofa a čelního představitele skotského osvícenství. Ve své prvotině, Pojednání o lidské přirozenosti (1739–1740), představil plán zkoumání lidské přirozenosti založený na popisu operací lidské mysli uplatňujících se ve výkonech poznání, při prožívání vášní a v utváření morálního charakteru lidí a společenských zákonů. Myšlenky Pojednání přepracoval ve Zkoumání lidského rozumu (1748), ve Zkoumání principů morálky (1751) a v Rozpravě o vášních (1757).
Buchkauf
Zkoumání principů morálky, David Hume, Marek Tomeček
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2025
- Einband
- (Hardcover)
Keiner hat bisher bewertet.
- Titel
- Zkoumání principů morálky
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- David Hume, Marek Tomeček
- Erscheinungsdatum
- 2025
- Einband
- Hardcover
- Seitenzahl
- 167
- ISBN13
- 9788072986064
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Philosophisches Thema, Philosophie, Ethik, Aufklärung
- Beschreibung
- Humovo Zkoumání principů morálky patří společně s Aristotelovou Etikou Nikomachovou a Kantovými Základy metafyziky mravů do kánonu evropské morální filosofie. Hume v něm rozvíjí zkušenostně založené uvažování o morální stránce lidské přirozenosti, které ve jménu založení etiky v morálních vášních odmítá jak klasický morální racionalismus, tak psychologický egoismus. David Hume (1711–1776) je považován za nejvýznamnějšího anglicky píšícího filosofa a čelního představitele skotského osvícenství. Ve své prvotině, Pojednání o lidské přirozenosti (1739–1740), představil plán zkoumání lidské přirozenosti založený na popisu operací lidské mysli uplatňujících se ve výkonech poznání, při prožívání vášní a v utváření morálního charakteru lidí a společenských zákonů. Myšlenky Pojednání přepracoval ve Zkoumání lidského rozumu (1748), ve Zkoumání principů morálky (1751) a v Rozpravě o vášních (1757).