Mehr zum Buch
Neuvěřitelné a záhadné příběhy – vrchní inspektor Scotland Yardu John Sinclair svádí ať už sám, či i s pomocí svých přátel nerovný boj se zlem a nadpřirozenými silami. „Tak jsem si to mnohokrát představovala: umřít vedle slavného Lovce duchů Sinclaira! Můj sen se za chvíli splní. Co krásnějšího by mohlo čarodějku potkat?" Tak na mě promluvila Wikka, proslulá vládkyně čarodějnic. Já neřekl nic, myslel jsem na jiné věci. Ona ale promluvila znovu: „Proč nic neříkáš, nechce se ti? To máš takový strach, že jsi oněměl?" Pak se rozesmála, trochu ječivě a zdálo se mi, že i hystericky. „Ach, taková krása, taková ironie," zaječela. „Sinclair bude viset! Co by za to celý velký démonický svět dal, aby tu chvíli , kdy se zhoupneš na šibenici, uviděl!" Něco na tom bylo, ironie tohoto okamžiku skutečně bila do očí. Náš protivník měl v ruce najednou všechny trumfy a donutil nás k čemusi neslýchanému. Dostal nás do pasti, ze které nebylo úniku. Na Planetě mágů jsme měli já a se mnou moji přátelé zahynout na šibenici.
Buchkauf
John Sinclair - 362: Maska smrti z Atlantidy, Jason Dark, Vicente Ballestar, Marek Küchler
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2008
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Heftbindung),
- Buchzustand
- Gebraucht - Gut
- Preis
- € 4,39
Keiner hat bisher bewertet.
- Titel
- John Sinclair - 362: Maska smrti z Atlantidy
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Jason Dark, Vicente Ballestar, Marek Küchler
- Verlag
- MOBA (Moravsk a bastei)
- Erscheinungsdatum
- 2008
- Einband
- Heftbindung
- Seitenzahl
- 50
- ISBN10
- 8024333031
- ISBN13
- 9788024333038
- Reihe
- Schlagwörter
- Belletristik, Horror
- Beschreibung
- Neuvěřitelné a záhadné příběhy – vrchní inspektor Scotland Yardu John Sinclair svádí ať už sám, či i s pomocí svých přátel nerovný boj se zlem a nadpřirozenými silami. „Tak jsem si to mnohokrát představovala: umřít vedle slavného Lovce duchů Sinclaira! Můj sen se za chvíli splní. Co krásnějšího by mohlo čarodějku potkat?" Tak na mě promluvila Wikka, proslulá vládkyně čarodějnic. Já neřekl nic, myslel jsem na jiné věci. Ona ale promluvila znovu: „Proč nic neříkáš, nechce se ti? To máš takový strach, že jsi oněměl?" Pak se rozesmála, trochu ječivě a zdálo se mi, že i hystericky. „Ach, taková krása, taková ironie," zaječela. „Sinclair bude viset! Co by za to celý velký démonický svět dal, aby tu chvíli , kdy se zhoupneš na šibenici, uviděl!" Něco na tom bylo, ironie tohoto okamžiku skutečně bila do očí. Náš protivník měl v ruce najednou všechny trumfy a donutil nás k čemusi neslýchanému. Dostal nás do pasti, ze které nebylo úniku. Na Planetě mágů jsme měli já a se mnou moji přátelé zahynout na šibenici.