V roce 1947 jsem jednou četla v novinách, že se vrátilo do vlasti české děvčátko Alena, které žilo dlouhá léta v německé rodině a kterému tam říkali Leni. Děvčátko prý zcela zapomnělo na svou mateřskou řeč. Stalo se prý melancholickým a nervózním, je prý velmi sklíčené a jen pomalu přivyká novému prostředí. Zamyslela jsem se nad těmito stručnými řádky a začala jsem si představovat smutný, strašný úděl tohoto dítěte a s ním i všech ostatních dětí, které ztratily domov a měly být "převychovány" v nacistických rodinách, daleko od vlasti. Napadlo mi napsat takový příběh. Napsat jej, aby lidé bděli. Vaše Zdeňka Bezděková
Leni Reihe
Diese Serie begleitet ein junges Mädchen im Deutschland der Nachkriegszeit auf ihrer Reise zur Entdeckung ihrer wahren Identität. Die Erzählungen tauchen in die Traumata der Kriegszeit ein und erforschen Themen wie Verlust, die Suche nach Heimat und das Streben nach familiärer Wiedervereinigung. Es ist eine bewegende Geschichte über Widerstandsfähigkeit und das anhaltende menschliche Bedürfnis nach Zugehörigkeit.
