Jacques de Saint Victor Bücher

Sie scheint ein Relikt vergangener Zeiten zu sein. Doch spätestens nach dem Anschlag auf Charlie Hebdo 2015 hat die Diskussion um die strafrechtliche Ahndung der Blasphemie den öffentlichen Raum zurückerobert. Sie stellt die westlichen Demokratien vor eine ihrer größten Herausforderungen. Wendepunkte in der Diskussion um die Blasphemie waren 9/11, die Ermordung des niederländischen Filmemachers Theo van Gogh 2004 sowie die Mohammed-Karikaturen 2005. Die jüngste Beschwörung eines Blasphemieverbots im Namen des Respekts vor »persönlichen Überzeugungen« stellt ohne Zweifel eine Bewährungsprobe für das grundlegende Prinzip westlicher Demokratien dar: das Prinzip der Rede- und Meinungs-, aber auch der Pressefreiheit. Der Rechtshistoriker Saint Victor ordnet die Geschichte der Blasphemie in einen aktuellen politischen wie juristischen Interpretationsrahmen ein. Ein packender Essay über ein »imaginäres Verbrechen«, in dem Religion und Politik auf das Engste verknüpft sind. Gestern wie heute.

Politikverdrossenheit und Misstrauen gegenüber Politikern kennzeichnen zunehmend die westlichen Demokratien. Gewählt werden immer häufiger Personen und Bewegungen, die sich als »antipolitisch« verstehen. Saint Victor analysiert den Zusammenhang zwischen den antipolitischen Strömungen und den Forderungen nach direkter Demokratie mittels des Web 2.0. Was sind die Folgen, wenn das Volk unter Ausschaltung repräsentativer Instanzen über alle grundlegenden Entscheidungen online abstimmt? »Antipolitik« ist ein Ausdruck der Krise unserer Demokratie, so Saint Victor. Was als - zumindest potentiell - fortschrittliche Antipolitik auftritt, ist eigentlich eine Entpolitisierung, die neue Unterdrückungsformen ermöglicht und fördert.

Mafie se zrodila na troskách feudálního systému, ale její rozmach nastal s rozvojem demokracie a kapitalismu. Zapustila kořeny v Neapoli, na Sicílii a v Kalábrii, kde budovala svou moc prostřednictvím zločineckých paktů s částí politické a společenské elity, čímž podvracela společenský řád. Kniha renomovaného historika práva Jacquesa de Saint Victora rekonstruuje dějiny mafií a jejich expanzi v Evropě. Autor zkoumá kolébku mafie a odhaluje první aktéry: zkorumpované šlechtice, bezskrupulózní prominenty a nájemné vrahy. Sleduje neviditelné vazby těchto „kriminálních sekt“ na rodící se demokracii a jejich dobývání Ameriky. Zmiňuje také selhání fašistického režimu v boji proti mafiánské nákaze, která se přiživovala na jeho totalitní vládě. Během studené války se objevují spekulantské mutace mafiánských sítí, které parazitují na liberální ekonomice. V období rozmachu obchodu s drogami a vzniku daňových rájů se mafiánští bossové spojují s politiky a průmyslníky. Po pádu Berlínské zdi v Evropě vznikají nové neprůhledné skupiny, které tento model využívají k dobývání dalších území. Fenomén mafie není inherentně spojen s demokracií a kapitalismem, ale úspěšně využívá jejich nedostatků.

Madame du Barry se stala titulární metresou francouzského krále Ludvíka XV. po smrti proslulé markýzy de Pompadour. Pocházela sice z lidových vrstev, avšak nevšední krása dopomohla prostinké Jeanne Bécuové k tomu, aby se z pouliční prodavačky a poté obyčejné lehké dívky stala luxusní prostitutkou a poté milenkou samotného krále. Radikální zlom v jejím životě nastal po seznámení s hrabětem Jeanem du Barry, který ji provdal za svého mladšího bratra a poté ji představil u dvora. Ludvík XV. se do půvabné Jeanne zamiloval na první pohled a až do své smrti jí poskytoval ve Versailles výsadní postavení. Ze zámku byla vykázána teprve na přímý rozkaz nové královny Marie Antoinetty, která ji považovala za "zosobnění skandálu". Do vypuknutí Revoluce vedla madame du Barry klidný a nezávislý život, ale v roce 1793 byla po udání několika osob zatčena a brzy nato sťata gilotinou. Osudy madame du Barry byly popsány už mnohokrát, ale některé úseky jejího života zůstaly nezmapovány, především období před příchodem na královský dvůr, kdy se jako prostitutka pohybovala v těch nejvznešenějších kruzích. Autor se snaží tuto mezeru zaplnit a líčí Jeannin život od jejího nejútlejšího dětství, přes léta strávená ve společnosti nejvýše postavených osobností té doby až do děsivé smrti na náměstí Concorde.

Fille naturelle d'un moine et d'une couturiere, Madame du Barry est la derniere maîtresse de Louis XV. Mécene, courtisane amie des arts , elle impose la mode parisienne dans toute l'Europe, avant d'etre exilée par Marie- Antoinette et de finir sa vie sur l'échafaud. Jacques de Saint Victor révele des aspects méconnus de la vie de la catin royale , illustrant a merveille le basculement de la société d'Ancien Régime. Il nous conduit a travers l'univers cruel de la Cour et dans le monde de la débauche parisienne du XVIIIe siecle, ou l'on croise tous ceux qui servirent de modele au Valmont des Liaisons dangereuses.

La mafia émerge sur les ruines du « régime féodal », mais c'est avec la démocratie et le capitalisme qu'elle prospère. Elle s'enracine à Naples, en Sicile et en Calabre, grâce à des « pactes scélérats » avec une partie de l'élite politique et sociale, agissant comme un pouvoir invisible qui corrode insidieusement l'ordre social. L'ouvrage retrace l'histoire de ces sociétés secrètes et leur expansion en Europe, explorant leur berceau et les premiers acteurs impliqués : aristocrates véreux, notables sans scrupules, fermiers ambitieux et tueurs à la solde. Il examine les liens invisibles entre ces « sectes criminelles » et la démocratie naissante, tout en suivant leur conquête de l'Amérique. L'auteur met en lumière l'échec du fascisme à éradiquer cette plaie mafieuse, qui a su manipuler son pouvoir totalitaire. Avec la Guerre froide, les réseaux mafieux évoluent, parasitant l'économie libérale, marqués par l'explosion du trafic de drogue, l'essor des paradis fiscaux et les scandales immobiliers, où se mêlent criminels, politiciens et financiers. Après la chute du Mur, de nouvelles nébuleuses criminelles émergent en Europe, utilisant ce « modèle » pour conquérir de nouveaux territoires. Le phénomène mafieux, selon Jacques de Saint-Victor, n'est pas intrinsèquement lié à la démocratie ou au capitalisme, mais il exploite les faiblesses des deux.