Tamara Sýkorová Reihenfolge der Bücher

„V zimě jsou Benátky jen pro zamilované,“ říká Lassner, fotograf reportér, který v zimních Benátkách připravuje uměleckou publikaci pro velké švýcarské nakladatelství. On sám má důvod i právo Benátky milovat – vždyť i on patří k „benátským milencům“. Také pro Helenu, kteráprchla z Paříže před sobeckým přítelem a v lásce k Lassnerovi nalézá nový vztah k životu, jsou Benátky nejkrásnějším útočištěm. Jako vždy u Roblèse, třebaže citový život hrdinů i město, do něhož je příběh zasazen, zaujímají v románě nejvýznamější místo, promítá se do děje osudově i současná realita. Lassner, který v Miláně při atentátu na soudce náhodně zachytil objektivem jeho vraha, je zahrnován výhružkami a vážně ohrožen na životě. Kniha byla označena francouzskou kritikou za jeden z nejkrásnějších Roblèsových románů.

Sechzehn prima Geschichten von Georgs Geburtstag, von der neuen Lehrerin, von Nicks Entschuldigungsschreiben, von Chlodwigs Umzug, vom Elternabend, an dem nicht die Kinder, sondern die Eltern sich blamieren, und von dem Tag, an dem der kleine Nick eine Geheimbande gründet und Georg, der immer der Chef sein will, die Parole vergisst.

Ces histoires racontent tous les soucis que rencontrent Nicolas et ses amis.

Seine Freunde halten den Maler Claude Lantier für ein Genie. In der Pariser Kunstszene sorgt er mit seinen ganz und gar unkonventionellen Bildern für Aufsehen. Warum aber wird der junge Künstler von derartig quälenden Selbstzweifeln geplagt, woher rührt seine permanente innere Unruhe? Unersättlicher Schaffensdrang und Blockierung der schöpferischen Kräfte liegen in Lantiers Innern im ständigen Kampf miteinander und machen ihm das Leben nahezu unerträglich. Die Ablehnung seiner Werke durch die traditionsverwurzelte Pariser Künstlerwelt tut ein Übriges. Eine Katastrophe bahnt sich an. Der Autor schildert in "Das Werk" die problematische Existenz eines unverstandenen Künstlers. Nach Erscheinen des Romans kam es zum Bruch der Freundschaft Zolas mit Paul Cézanne, der sich in der Gestalt des Malers Lantier porträtiert und verleumdet fühlte.

In "Der große Meaulnes" von 1913 wird das Abenteuer des Augustin Meaulnes im Landinternat Sainte-Agathe erzählt. Traum und Wirklichkeit verschmelzen in einer kunstvoll einfachen Sprache, die die Vertreibung aus der kindlichen Unschuld eindringlich darstellt. Der Roman erreicht eine Dichte, die mit der deutschen Romantik vergleichbar ist.

Dva romány, z nichž první (Ďábel v těle, 1923) je příběhem lásky mladého studenta k vdané ženě v době 1. světové války a druhý (Ples u hraběte d'Orgel, 1924) psychologickým románem s milostnou zápletkou.