Tamara Sýkorová Bücher

Dětské příběhy o Mikulášovi jsou čtvrtou knihou ze série dobrodružství Mikuláše. Mikuláš se ve škole stále věnuje hrám a se svými přáteli vytváří plné zážitků školní rok. Tato kniha je čtivá pro všechny, kteří někdy seděli na školní lavici; Mikuláš je kniha pro děti od sedmi do sedmdesáti sedmi let.

Příběhy malého Mikuláše doma, venku, ve škole ...

Die Abenteuer des kleinen Nick in der Schule. Heute morgen beispielsweise müssen der kleine Nick und seine Kameraden einen Test machen. Ein Test, da muß man so kleine Zeichnungen machen, und der Doktor sieht nach, ob man vielleicht verrückt ist. An einem anderen Tag hat Chlodwig eine neue Brille. Oder Joachim hat Ärger. Oder viele Geschichten mehr.

Der monumentale russische Klassiker spiegelt das Leben und die Zeit der russischen Gesellschaft während der Napoleonischen Kriege wider.

Příběhy dvou děvčátek, které prožívají se zvířaty na farmě rodičů. Ilustrovala Helena Zmatlíková.

Oba romány se odehrávají v autorově oblíbeném prostředí – v typických francouzských hospůdkách. Starý Augustýn je hospodským blízko staré pařížské tržnice a takový hospodský nebývá chudý. A tak když starý Augustin náhle padne uprostřed lokálu, chovají dědicové nejsmělejší naděje... Hotýlek z románu Neděle je někde na Riviéře, vaří se tam jihofrancouzská kuchyně a přímořské speciality, i když Emil, šéf a kuchař v jedné osobě, pochází z úplně jiného kraje, přiženil se. A nikoho nenapadne zapochybovat, že jedinou vládkyní tu zůstává jeho žena Berta a Emil se to chystá v neděli změnit.

Mikuláš je malý nezbedný klučík s partou kamarádů, kupou bláznivých nápadů a úžasným dětským pohledem na svět. Už v 60. letech se stal ve Francii jedním ze symbolů dětské literatury a od té doby bavil čtenáře po celém světě. Jeho příběhy dostanou každého svým promyšleným a nevinným humorem, lehkostí stylu, a výjimečným literárním talentem autora – René Goscinyho. Příhody Mikuláše a jeho legračních kamarádů tlustého Vendelína, vychloubavého Augustína, silného Albína, šprta Celestýna, Kryšpína,Viktorína či Fridolína jsou vlastně celkem obyčejné postřehy všedních dnů, nebýt Goscinyho geniálního stylu, talentu zachytit dětský způsob uvažování a dodat příběhům výborné a nečekané pointy či legrační kontrasty. Vynikající pointy dodávají někdy úsměvně filozofický podtón a skutečně nemusíte být dětmi, byste se zasmáli inteligentnímu a nadčasovému vtipu, který, mnohem víc než v ději, spočívá v jazyce a slovních hříčkách.

Wenn man allein spielt, macht es keinen Spaß, und wenn die anderen dabei sind, gibt es sofort Streit – und der macht erst richtig Spaß. Achtzehn prima Geschichten vom kleinen Nick und seinen Freunden – vom Fußballspielen, vom Tag, als Nick als Cowboy seinen Papa an einen Baum fesselt und im Garten vergisst, und über den anderen Tag, als Nick bei Adalbert eingeladen ist (das ist der Streber der Klasse, und keiner mag ihn) und nicht hingehen will, aber dann doch ganz zufrieden ist, weil er Adalbert beibringen kann, wie man Blödsinn macht. Und so weiter. Ganz große Klasse!

Radiguet, das Wunderkind der französischen Prosa, schrieb Der Teufel im Leib mit neunzehn Jahren und Der Ball des Comte d'Orgel mit zwanzig Jahren. Mit einundzwanzig Jahren lebte er bereits nicht mehr. Der Teufel im Leib erregte großes Aufsehen in Frankreich, obwohl die Novelle den bereits gut bekannten Traditionen des französischen psychologischen Romans folgt und das Thema – die ehebrecherische Liebe – in der französischen Literaturszene, die an Aufregungen und Skandalen gewöhnt ist, nichts Neues darstellt. Wahrscheinlich ist es die erstaunlich scharfe und frische, literarische Konventionen nicht kennende, nicht beschönigende und dennoch bemerkenswert geübte und präzise Ausdrucksweise des genialen Teenagers, die für die Aufmerksamkeit und die ungewöhnlich schnelle Anerkennung verantwortlich ist. Der Ball des Comte d'Orgel ist eine würdige Fortsetzung des großartigen Debüts.

Natürlich freut sich jedes Kind auf die Ferien. Endlich keine Schule und eine Menge Zeit für Streiche, die die Ferien erst richtig schön machen, aber leider die Eltern an den Rand des Nervenzusammenbruchs bringen. Doch diesmal kommt es für den kleinen Nick anders: denn Nick soll ohne die Eltern in ein Ferienlager. "

První z románů volné trilogie (První radosti, Neobyčejné léto, Oheň) zavádí do povolžského města v době po rozdrcení revoluce v roce 1905. Autor spojuje osudy několika představitelů kupectva, inteligence, proletariátu i uměleckýchkruhů a ukazuje, jak lidé, kteří věřili myšlenkám revoluce, dokázali i v době útlaku usilovat o prosté lidské štěstí

Na Korzice má podváděný manžel jenom tři možnosti, jak uhájit svou čest: zabít manželku, zabít milence nebo je zabít oba. Nešťastná Francoise to neví, protože se na ostrov přivdala z kontinentu. Komisař Péretti pravidlo zná, ale přesto věří na Jonzakovu sebevraždu. Z banální nevěry se stává drama s neočekávaným rozuzlením.

Achtzehn prima Geschichten vom kleinen Nick und seinen Freunden Wisst ihr, wer der schlauste und frechste kleine Bengel weit und breit ist? Ihr habts natürlich erraten: der kleine Nick! Er läßt sich einfach keine Gelegenheit entgehen, seine Umwelt in Angst und Schrecken zu versetzen – und seine Freunde sind nicht viel besser.

Seine Freunde halten den Maler Claude Lantier für ein Genie. In der Pariser Kunstszene sorgt er mit seinen ganz und gar unkonventionellen Bildern für Aufsehen. Warum aber wird der junge Künstler von derartig quälenden Selbstzweifeln geplagt, woher rührt seine permanente innere Unruhe? Unersättlicher Schaffensdrang und Blockierung der schöpferischen Kräfte liegen in Lantiers Innern im ständigen Kampf miteinander und machen ihm das Leben nahezu unerträglich. Die Ablehnung seiner Werke durch die traditionsverwurzelte Pariser Künstlerwelt tut ein Übriges. Eine Katastrophe bahnt sich an. Der Autor schildert in "Das Werk" die problematische Existenz eines unverstandenen Künstlers. Nach Erscheinen des Romans kam es zum Bruch der Freundschaft Zolas mit Paul Cézanne, der sich in der Gestalt des Malers Lantier porträtiert und verleumdet fühlte.

Seine Jugend verbrachte Henri Murger unter den Buveurs d'eau („Wassertrinkern“), einer Gruppe von Bohémiens im Pariser Quartier Latin. In seinem berühmtesten Werk Scènes de la vie de bohème tauchen, häufig kaum verschleiert, seine realen Freunde auf, z. B. Charles Barbara. Dieses Buch – auf Deutsch teils auch unter dem Titel Zigeunerleben bekannt, etwa in der Übersetzung von Walter Heichen – bildete 1896 die Vorlage für die Oper La Bohème von Giacomo Puccini und, ein Jahr später, für die gleichnamige Oper von Ruggiero Leoncavallo.

„V zimě jsou Benátky jen pro zamilované,“ říká Lassner, fotograf reportér, který v zimních Benátkách připravuje uměleckou publikaci pro velké švýcarské nakladatelství. On sám má důvod i právo Benátky milovat – vždyť i on patří k „benátským milencům“. Také pro Helenu, kteráprchla z Paříže před sobeckým přítelem a v lásce k Lassnerovi nalézá nový vztah k životu, jsou Benátky nejkrásnějším útočištěm. Jako vždy u Roblèse, třebaže citový život hrdinů i město, do něhož je příběh zasazen, zaujímají v románě nejvýznamější místo, promítá se do děje osudově i současná realita. Lassner, který v Miláně při atentátu na soudce náhodně zachytil objektivem jeho vraha, je zahrnován výhružkami a vážně ohrožen na životě. Kniha byla označena francouzskou kritikou za jeden z nejkrásnějších Roblèsových románů.

Mit der Darstellung eines minderjährigen Schülers, der mit einer jungen Frau, deren Mann an der Front kämpft, Ehebruch begeht und ein uneheliches Kind in die Welt setzt, verletzte Raymond Radiguet bewusst bürgerliche Tabus und Konventionen. Der 16-jährige Ich-Erzähler nimmt den Ersten Weltkrieg wie lange Sommerferien wahr; die Schule interessiert nicht, er schwänzt den Unterricht und verbringt viel Zeit mit der 19-jährigen Marthe. Diese hat er noch vor ihrer Hochzeit mit dem Soldaten Jacques kennen gelernt. Während Jacques an der Front kämpft, treffen sich die beiden in Marthes Wohnung. Es entwickelt sich schließlich eine enge Liebesbeziehung – sehr zum Entsetzen der Eltern und Nachbarn. Als Marthe schwanger wird, beschließen sie, dass Jacques nichts davon erfahren und das Kind als sein eigenes betrachten soll; ihnen ist klar, dass ihre Beziehung keine Zukunft hat. Marthes Schwangerschaft verläuft mit Komplikationen, sodass sie sich in die Obhut ihrer Eltern begeben muss. Der Erzähler sieht sie nie wieder. Er erfährt von ihrem Tod und dass das Baby seinen Namen trägt.

Mit der Ankunft des schweigsamen, bäuerisch gekleideten Augustin Meaulnes in der Oberschule von Sainte-Agathe bricht für seine Mitschüler, vor allem für den jüngeren François, eine Zeit der zarten Träume und der wilden Abenteuer an. An einer Hochzeitsfeier auf einem geheimnisvollen Schloss verliebt sich Meaulnes in die schöne Yvonne de Galais. Doch unmittelbar nach der Feier verliert er sie aus den Augen und als er sie nach einer langen Suche wiederfindet, haben er und seine Freunde sich bereits so sehr in ein Wechselspiel von Liebe, Treue und Verrat verstrickt, dass es scheint, als könne Meaulnes nur noch hilflos dem Scheitern seiner Träume zusehen Kunstvoll verflicht Alain-Fournier in seinem einzigen Roman Traum und Wirklichkeit, Realität und Phantasie. Das 1913 erschienene Buch beschreibt wie nur wenige Werke die Stimmung jener Generation, die im Ersten Weltkrieg zugrunde gehen sollte zwischen Geborgenheit und Unbehaustsein, zarter Kindheitsnostalgie und ungestümem Tatendrang.

Historický román o živote počas vojny s Napoleonom v Rusku.

Originální románový příběh z Provensálska se odehrává v r. 1838 za epidemie cholery, která v krátké době vylidnila rozsáhlé oblasti. Mladý karbonářský utečenec, piemontský šlechtic, putuje sám vyprahlou krajinou. Při setkání s hrůzou a smrtí nepodléhá strachu, sobectví nebo lhostejnosti, ale naopak se vším elánem svého mládí pomáhá všem, kteří potřebují jeho pomoc. Láska k mladé dívce povyšuje jeho pomoc umírajícím na záchranu života a její síla skutečně dokáže zvítězit nad smrtí...

Historický román, zobrazující období let 1813-1814, kdy "definitivně skončily Napoleonovy výboje, kdy nenávratně mizela feudální Evropa a rodila se Evropa buržoasní" a kdy jako přímý ohlas velkých vítězství ruských vojsk prošla Evropou mohutná vlna osvobozeneckého hnutí. Autor kreslí bitvu u Lipska, vstup ruských vojsk do Paříže, cestu Alexandra I. do Londýna, diplomatický boj a intriky na vídeňském kongresu a ukazuje, jak "věrní synové Rusa", kteří za Vlastenecké války 1812 získali své vlasti slávu a úctu celé tehdejší Evropy, byli nakonec svědky toho, jak se jejich hrdinství stává pouze nástrojem dalšího upevnění moci ctižádostivého panovníka a jeho dvořanů. Na postavě ústředního hrdiny, gardového kapitána Alexandra Možajského a jeho nejbližších přátel, Slepcova, Turgeněva, Rajevského, ukázal autor, jak vznikalo v pokrokové části ruské šlechty hnutí odporu proti nevolnictví a samoděržaví. Předmluvu a poznámky napsal A. J. Liehm. edice Knižnice Štít, sv. 95

Epos Vojna a mír je spolu s románem Anna Karenina nejslavnějším dílem jednoho z největších romanopisců všech dob, a také nejspíš nejoblíbenější romancí na světě vůbec, o čemž svědčí již jen počet filmových adaptací tohoto díla. Jeho dramatickým jádrem jsou změny odehrávající se v pěti rodinách, některých rolnických, jiných aristokratických, během úpadku společnosti v době napoleonských válek. Tolstoj, jeden z největších myslitelů 19. století, zde vytvořil vlastní vesmír obydlený živými hrdiny, jejichž životy odrážejí hlavní Tolstého témata - sebe-obětování a sebe-odpuštění, úzkost a extáze, diplomacie a zrada, víra a zatracení - a opatřil jej dialogy hýřícími humorem a vtipem a fascinujícími živými bitevní scénami. Napoleonovo tažení do Ruska se stává úhelným kamenem, bodem, do nějž se sbíhají osudy všech hlavních postav, a současně mezníkem vývoje ruské společnosti. Oba představitelé mladé generace, odtažitý Pierre Bezuchov a jeho antipod kníže Andrej Bolkonskij, projdou jak milostnou tak válečnou zkušeností, aby seznali své omyly a došli poznání skutečných hodnot.

Dílo ruského autora Lva Nikolajeviče Tolstého se zaměřuje na období napoleonských válek a jejich dopad na ruskou společnost v první polovině 19. století. Příběh sleduje osudy několika hlavních postav, včetně aristokratů Pierre Bezukhov, princezny Natálie Rostov a generála Kutuzova, a jejich osobní i historické konflikty. Tolstoj zkoumá témata jako je válka, mír, láska, ztráta a hledání smyslu života, přičemž se prolínají individuální příběhy s širším historickým kontextem. Kniha se vyznačuje detailním popisem bitevních scén a psychologickým rozborem postav, které se snaží vyrovnat s důsledky války a osobními tragédiemi. Tolstoj se zaměřuje na morální dilemata a etické otázky, které postavy čelí, a ukazuje, jak válka ovlivňuje nejen jednotlivce, ale i celou společnost. Dílo je také známé svým realistickým zobrazením historických událostí a postav, což přispívá k jeho literární hodnotě. Celkově se jedná o komplexní a mnohovrstevnatý pohled na lidskou existenci v turbulentní době.