Kniha představuje průřez tvorbou akademické sochařky Marie Uchytilové. Snaží se čtenáři ukázat nejen důležitá období jejího profesního života, ale i její pocity a touhy zachycené ve verších. Naleznete zde vyznání dcery Marie Uchytilové, odbornou část ředitelky Muzea a galerie severního Plzeňska Ireny Bukačové, ale také pohled historika Eduarda Stehlíka. Kniha je doprovázena řadou fotografií a soupisem díla Marie Uchytilové.
Byla to láska za ostnatým drátem, nebo boj o život? Román podle skutečného příběhu slovenské Židovky Heleny Citronové a příslušníka SS Franze Wunsche z koncentračního tábora Osvětim zkoumá složitosti jejich vztahu. Zakázaná láska, která vzbuzuje otázky: byla to opravdová láska, nebo jen Helenin zoufalý pokus o přežití? Kniha se opírá o historické materiály, svědectví pamětníků a soudní spisy z poválečného procesu s Wunschem. Autorka se snaží přenést čtenáře do doby, kdy šlo o bytí či nebytí, a vyzývá je, aby se zamysleli, co by dělali na místě Heleny. Kniha nehodnotí, ale pokouší se vcítit do osudů žen v Osvětimi, které se ocitly v extrémních situacích, na něž nebyly připraveny. Jejich osudy si nevybraly; stalo se, co se stalo. Staly se loutkami v rukách mocných. Román, inspirovaný životním příběhem Heleny Citronové, osvětimské vězeňkyně č. 1971, doplňují dobové snímky a dokumenty, z nichž mnohé jsou veřejnosti představeny poprvé.
Svérázná buldočice Lily spisovatelky Zuzany Peterové je už ostřílenou literární hrdinkou série úsměvných knih Můj psí deník. Tentokrát se k ní přidává druhá psí pisatelka - fenka německého ovčáka Fatty s rovněž spisovatelskou paničkou Janou Vrzalovou. Korespondence dvou psích dam, zastoupených svými lidskými majitelkami, je oddechovým čtením nepostrádajícím humor, životní zkušenost i laskavý pohled na svět lidí i psů.
Řadou dobových, dosud veřejnosti neznámých či jen zcela výjimečně publikovaných snímků, dokumentů a plakátů bohatě doplněná publikace Zasnoubena se smrtí z pera novinářky, spisovatelky a překladatelky Jany Vrzalové, je inspirována pohnutými životními osudy první české ženy popravené nacisty Ireny Bernáškové (7. 2. 1904 – 26. 8. 1942) a jejího otce, předního českého grafika Vojtěcha Preissiga (31. 7. 1873 – 11. 6. 1944). Irena Bernášková, známá jako Inka, byla mimořádnou osobností dvacátého století. Rodiči vychována v silném vlasteneckém duchu, obdařena talentem na jazyky, analytickými schopnostmi, obrovskou odvahou, jíž převyšovala i muže té doby, po vzniku protektorátu Čechy a Morava všechny své schopnosti vynaložila na osvobození rodné země – Československa. Její odbojová činnost byla úzce spojena především s vydáváním ilegálního časopisu V BOJ, se získáváním prostředků a techniky na jeho výrobu, ale také s převáděním československých vojáků do zahraničí. Po zatčení podle skromných odhadů při výsleších mlčením zachránila na tři stovky spolupracovníků. Veškerou odbojovou práci brala na sebe. Spolu s Inkou Bernáškovou se vracíme do doby, kdy šlo o bytí či nebytí našeho národa i Československa. Knížka, která je zhmotněním paměti o naší minulosti v té nejtragičtější podobě, je prolnutím literatury faktu s beletrií.
Viscelární chiropraxe vám pomůže určit stav vašeho zdraví, včas rozeznat poruchy a v mnoha případech pomoci sám sobě nebo svým blízkým.
