Vojtěch Gaja Reihenfolge der Bücher

Von der ‘'Welt, die ist'’ und der ‘'Welt, die war'’ erzählen die berückenden Geschichten dieses Bandes. Sie führen tief hinein in die sagenumwobene Welt der Kelten, die einst die nordwestlichen Ränder Europas bevölkerten, Druiden zu spirituellen Führern hatten und den mythischen Ort Avalon kannten. Hier begegnet man stolzen Helden und schönen Frauen wie Cormac und Eilidh, Fergal und Dearduil. Es gibt freilich keinerlei authentische Überlieferung der Kelten – diese vielgelesenen Sagen hat vor gut hundert Jahren ein Schotte unter dem Pseudonym Fiona Macleod veröffentlicht.

Dorothy L. Sayers, 1893 - 1957, legte als eine der ersten Frauen an der Universität ihres Geburtsortes Oxford ihr Examen ab. Mit ihren mehr als zwanzig Detektivromanen schrieb sie Literaturgeschichte, und sie gehört neben Agatha Christie und P. D. James zur Trias der großen englischen «Ladies of Crime». Sie führte die Figur des eleganten, finanziell unabhängigen Lord Peter Wimsey ein, der aus moralischen Motiven Verbrechen aufklärt. Dieser äußerst scharfsinnige Amateurdetektiv avancierte zu einem der populärsten Krimihelden des Jahrhunderts.  Otto Bayer (1937-2018) übersetzte zahlreiche Autoren und Autorinnen, u. a. Patricia Highsmith und Agatha Christie. Für seine Neuübersetzung der kompletten Werke von Dorothy L. Sayers wurde er mit dem Literaturpreis der Stadt Stuttgart geehrt, damit war er der erste Übersetzer der auf dem Gebiet der Unterhaltungsliteratur einen Preis erhielt.

Táto kniha je zriedkavým svedectvom náhleho obrátenia, ktorému nepredchádzal nijaký duševný nepokoj, zármutok a na ktoré sa rozumovo nijako nepripravoval. Skoro po štyridsiatich rokoch od náhlej udalosti obrátenia cítiť ešte v autorovom rozprávaní to isté začudované prekvapenie ako kedysi, keď onoho letného večera na Rue d´Ulm stretol Boha. Odtiaľ vie, že Boh jestvuje, hoci jeho existencia mu ostáva stále sviežou novosťou, na ktorú sa nedá navyknúť.

Žena pod koly tramvaje. Ruka ruku myje. Kde hledat zlatou žílu? Podvůdky a podvody. Krvavé rubíny.

Příběh mládí Františka Flandera, jak se odehrává ve východočeské vesnici koncem minulého století, zachytil ve svých zápiscích František Langer (1872 – 1949) jako v podstatě biografické vyprávění. Langer byl členem kdysi slavné chroustovické kapely, kronikářem obce Hroubovice, rolníkema mužem devatera řemesel. Vojtěch Gaja se soustředil na příběhy bystrého a citlivého dítěte, později mladíka, učedníka, hudebníka, krátce i vojáka, divadelního ochotníka – prostě člověka, který aktivně žil svoji dobu se všemi jejími radostmi i stíny. 46-007-86

Průřez tvorbou lotyšského novelisty obsahuje jeho nejlepší povídky z let 1968-82.

Pohledem do života několika chlapců a děvčat, jejich rodičů a učitelů zachycuje příběh lotyšské spisovatelky citovou atmosféru dospívající mládeže, první rodící se sympatie k opačnému pohlaví, citové zmatky i tragédie, tomuto věku vlastní. Toto veselé i vážné vyprávění o životě 8.B jedné střední školy v Rize tvoří pestrou mozaiku nejen jednotlivých lidských osudů, ale i každodenních třídních událostí. Žáci jsou vždy a za všech okolností veselá chasa. To ovšem neznamená, že by neměli zároveň i své problémy - společné nebo osobní - ať už ve škole, s kantory, doma ve svých rodinách nebo ve vlastním soukromém životě.

Pásmo vzpomínek na předválečnou a válečnou Litvu, v níž se odvíjí život mladého medika.

Dílo vypráví o šestačtyřicetiletém inženýrovy, jenž v životě dosáhl splnění všech tužeb většiny svých vrstevníků - má zajímavou práci, která mu přináší uspokojení, solidní postavení i finanční zajištění, spořádané a vyrovnané manželství. Toto zakotvení m slibuje rovnováhu a harmonii dalšího života, příjemnou a nevzrušivou všednost a banální štěstí. Avšak nečekaný milostný vztah k mladé spolupracovnici obrací jeho život naruby, všechny životní hodnoty a jistoty jsou rázem zpochybněny a on musí od základů znovu vyřešit svůj život.

Spisovatelka vypravuje Lotyšské pohádky, které se příliš neliší od našich pohádek, hrdinové nebaží po bohatství, jsou čestní, v pohádkách vítězí láska nad bohatsvím a zlobou. Lotyšské pohádky mají svůj osobitý charakter, děti dostávají vše do žádají od pohádky a navíc najdoupoučení o vzdáleném severském kraji a jeho prostém a pracovitém lidu.