Vojtěch Gaja Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Von der ‘'Welt, die ist'’ und der ‘'Welt, die war'’ erzählen die berückenden Geschichten dieses Bandes. Sie führen tief hinein in die sagenumwobene Welt der Kelten, die einst die nordwestlichen Ränder Europas bevölkerten, Druiden zu spirituellen Führern hatten und den mythischen Ort Avalon kannten. Hier begegnet man stolzen Helden und schönen Frauen wie Cormac und Eilidh, Fergal und Dearduil. Es gibt freilich keinerlei authentische Überlieferung der Kelten – diese vielgelesenen Sagen hat vor gut hundert Jahren ein Schotte unter dem Pseudonym Fiona Macleod veröffentlicht.

Ein Winterabend an der Küste Ost-Englands. Auf schneeverwehten Straßen gerät Lord Peter vom Wege ab; in dem gastfreundlichen Pfarrhaus findet er ein Obdach – und eine Aufgabe. Das ruhmreiche Wechselläuten, gemäß alt-englischem Brauch für diese Silvesternacht geplant, droht zu scheitern. Acht Glocken brauchen acht Männer; doch einer ist plötzlich erkrankt. Lord Peter springt ein. Zwar ist das Wechselläuten eine schwierige Kunst, die Geschicklichkeit und Ausdauer erfordert. Aber wann hätte er je versagt, und was verstünde er nicht? Wird er aber auch das Rätsel um den unbekannten Toten, das die ganze Gemeinde beunruhigt, lösen? Hat der makabre Fund auf dem Friedhof etwas zu tun mit dem seit Jahren nicht aufgeklärten Raub eines Smaragdschmucks im benachbarten Herrenhaus? Verwischte Spuren führen in ein schier unauflösbares Geflecht menschlicher Schicksale, die rätselhaft mit den Glocken verknüpft scheinen.

Táto kniha je zriedkavým svedectvom náhleho obrátenia, ktorému nepredchádzal nijaký duševný nepokoj, zármutok a na ktoré sa rozumovo nijako nepripravoval. Skoro po štyridsiatich rokoch od náhlej udalosti obrátenia cítiť ešte v autorovom rozprávaní to isté začudované prekvapenie ako kedysi, keď onoho letného večera na Rue d´Ulm stretol Boha. Odtiaľ vie, že Boh jestvuje, hoci jeho existencia mu ostáva stále sviežou novosťou, na ktorú sa nedá navyknúť.

Žena pod koly tramvaje. Ruka ruku myje. Kde hledat zlatou žílu? Podvůdky a podvody. Krvavé rubíny.

Příběh mládí Františka Flandera, jak se odehrává ve východočeské vesnici koncem minulého století, zachytil ve svých zápiscích František Langer (1872 – 1949) jako v podstatě biografické vyprávění. Langer byl členem kdysi slavné chroustovické kapely, kronikářem obce Hroubovice, rolníkema mužem devatera řemesel. Vojtěch Gaja se soustředil na příběhy bystrého a citlivého dítěte, později mladíka, učedníka, hudebníka, krátce i vojáka, divadelního ochotníka – prostě člověka, který aktivně žil svoji dobu se všemi jejími radostmi i stíny. 46-007-86

Průřez tvorbou lotyšského novelisty obsahuje jeho nejlepší povídky z let 1968-82.

Pohledem do života několika chlapců a děvčat, jejich rodičů a učitelů zachycuje příběh lotyšské spisovatelky citovou atmosféru dospívající mládeže, první rodící se sympatie k opačnému pohlaví, citové zmatky i tragédie, tomuto věku vlastní. Toto veselé i vážné vyprávění o životě 8.B jedné střední školy v Rize tvoří pestrou mozaiku nejen jednotlivých lidských osudů, ale i každodenních třídních událostí. Žáci jsou vždy a za všech okolností veselá chasa. To ovšem neznamená, že by neměli zároveň i své problémy - společné nebo osobní - ať už ve škole, s kantory, doma ve svých rodinách nebo ve vlastním soukromém životě.

Pásmo vzpomínek na předválečnou a válečnou Litvu, v níž se odvíjí život mladého medika.

Dílo vypráví o šestačtyřicetiletém inženýrovy, jenž v životě dosáhl splnění všech tužeb většiny svých vrstevníků - má zajímavou práci, která mu přináší uspokojení, solidní postavení i finanční zajištění, spořádané a vyrovnané manželství. Toto zakotvení m slibuje rovnováhu a harmonii dalšího života, příjemnou a nevzrušivou všednost a banální štěstí. Avšak nečekaný milostný vztah k mladé spolupracovnici obrací jeho život naruby, všechny životní hodnoty a jistoty jsou rázem zpochybněny a on musí od základů znovu vyřešit svůj život.

Spisovatelka vypravuje Lotyšské pohádky, které se příliš neliší od našich pohádek, hrdinové nebaží po bohatství, jsou čestní, v pohádkách vítězí láska nad bohatsvím a zlobou. Lotyšské pohádky mají svůj osobitý charakter, děti dostávají vše do žádají od pohádky a navíc najdoupoučení o vzdáleném severském kraji a jeho prostém a pracovitém lidu.