Helena Teigová Reihenfolge der Bücher

In »Die Frauen von Birkenau« schildert Seweryna Szmaglewska ihre verstörenden Erlebnisse als politische Gefangene im Frauenlager von Auschwitz-Birkenau. Noch 1945, fast sofort nach ihrer Flucht im Januar, schrieb sie fieberhaft ihre Erinnerungen nieder, die ein wichtiges Zeugnis bei den Nürnberger Prozessen wurden. In einer ganz besonderen Erzählperspektive, ohne »ich« zu sagen, fängt sie darin nicht nur die Alltagswelt des Lagers ein, sondern auch berührende Einzelschicksale von Frauen aus ganz Europa. Da ist die Schauspielerin aus Wilna, die auch in der Baracke Texte deklamiert, da ist das Mädchen aus Thessaloniki mit seinen traurigen Liedern und da sind die Musikerinnen des Frauenorchesters. Wie mit einem Kameraauge zeichnet Seweryna Szmaglewska die desolate Verfassung der Gefangenen, die harte Arbeit und die Grausamkeiten der SS auf, aber sie beschwört auch den geistigen Austausch und den kulturellen Reichtum im Lager, mit dem die Frauen sich gegenseitig ermutigen und so ihre Würde zu wahren wissen. »Die Frauen von Birkenau« ist ein erschütterndes Buch und ein eindringliches Plädoyer für Menschlichkeit.

Povídková kniha Pożegnanie z Marią (Rozloučení s Marií), kterou vydal v Polsku krátce po válce v roce 1947, obsahovala dvě povídky ze sborníku Byli jsme v Osvětimi – Den na Harmenzách a Račte, prosím, do plynu a tři nové povídky – Rozloučení s Marií, Smrt povstalce a Bitva u Grunwaldu. Česky vyšla tato kniha až v roce 1987 a to značně rozšířená o další povídky, zejména o cyklus povídek Kamienny świat (Kamenný svět) a sbírku próz pro mládež Pewien žołnierz (O jednom vojákovi).

Soubor dvou knih významné polské spisovatelky. První z nich, novela Dům nad loukami (1925), je vzpomínkovou prózou zachycující mládí na venkově. Druhá, povídkový cyklus Medailony (1946), reportážní formou zaznamenává osudy lidí za druhé světové války.

Široce koncipovaný román největšího polského realisty (1847-1912) o varšavské společnosti osmdesátých let minulého století. Při svém prvním knižním vydání v r. 1890 nedošel ohlasu a polskou kritikou byl plně uznán vlastně až po druhé světové válce. Teprve nová doba rozpoznala, že není jen běžným příběhem lásky - obchodně úspěšného zchudlého šlechtice k ženě-loutce, jež z něho učiní otroka svých rozmarů a postupně jej ruinuje -, ale především znamenitým obrazem společnosti v historicky důležité době, kdy se v důsledku změn společenských, zániku aristokracie a nástupu kapitalismu, od základu mění poměry politické, hospodářské, kulturní. V druhém díle rozvíjí Prus další osudy hlavních protagonistů. Vokulský získává stálle větší majetek - jednak proto aby se mohl příblížit Isabele Lencké ( kupec Vokulský hlavní hrdina románu). Nechápe že tí si ji nezíská.

Román ze života polské mládeže, jehož hrdinkou je dospívající dívka z dětského domova, se odvíjí o vánocích v rodině dívčiných známých.

Psychologický román o ženě, která je vytržena ze svého prostředí, neukojena ve svých uměleckých tužbách jako houslistka a také zklamána v lásce. To jsou důvody, proč zatrpkne a nenachází v životě uspokojení, ani své místo ve světě a ve vlastní rodině. Všude se cítí cizinkou. Je despotická a krutá i ke svým nejbližším, kterým strpčuje život. Teprve na samém konci života poznává, jak sama sobě ubližovala svou nevraživostí k světu, místo aby jej přijímala s láskyplným úsměvem. Doslov napsala Helena Teigová.

Historický román polského spisovatele o chudém šlechtickém synkovi, který pokrytectvím a intrikánstvím dokáže vydobýt nejvyššího místa ve státě. Dějištěm je královský trůn saského krále Augusta II. Silného a poté jeho syna, slabošského Augusta III. Román podává zajímavý obraz první pol. 18. stol. ve Střední Evropě.

Realisticky vylíčená historie partyzánského oddílu Lidové armády, vedeného generálem Boldynem, v bialystockých lesích a bažinách od podzimu 1943 do května 1944, kdy se oddíl po smrti svého velitele probije na Volyň, osvobozenou již Sovětskou armádou.

Svébytný román polského autora (nar. 1907), profesora krakovské university, známého literárního historika a kritika, je věnován problematice tvorby. Hrdinou je hudební skladatel, Švýcar polského původu, který okouzlenatmosférou Paříže píše koncert, své vrcholné dílo. Čtenáři mají vzácnou možnost nahlédnout do umělcovy tvůrčí dílny. Spisovatel využil při své literární práci svých literárněhistorických i filosofických znalostí.