Helena Teigová Bücher

In »Die Frauen von Birkenau« schildert Seweryna Szmaglewska ihre verstörenden Erlebnisse als politische Gefangene im Frauenlager von Auschwitz-Birkenau. Noch 1945, fast sofort nach ihrer Flucht im Januar, schrieb sie fieberhaft ihre Erinnerungen nieder, die ein wichtiges Zeugnis bei den Nürnberger Prozessen wurden. In einer ganz besonderen Erzählperspektive, ohne »ich« zu sagen, fängt sie darin nicht nur die Alltagswelt des Lagers ein, sondern auch berührende Einzelschicksale von Frauen aus ganz Europa. Da ist die Schauspielerin aus Wilna, die auch in der Baracke Texte deklamiert, da ist das Mädchen aus Thessaloniki mit seinen traurigen Liedern und da sind die Musikerinnen des Frauenorchesters. Wie mit einem Kameraauge zeichnet Seweryna Szmaglewska die desolate Verfassung der Gefangenen, die harte Arbeit und die Grausamkeiten der SS auf, aber sie beschwört auch den geistigen Austausch und den kulturellen Reichtum im Lager, mit dem die Frauen sich gegenseitig ermutigen und so ihre Würde zu wahren wissen. »Die Frauen von Birkenau« ist ein erschütterndes Buch und ein eindringliches Plädoyer für Menschlichkeit.

Realisticky vylíčená historie partyzánského oddílu Lidové armády, vedeného generálem Boldynem, v bialystockých lesích a bažinách od podzimu 1943 do května 1944, kdy se oddíl po smrti svého velitele probije na Volyň, osvobozenou již Sovětskou armádou.

Široce koncipovaný román největšího polského realisty (1847-1912) o varšavské společnosti osmdesátých let minulého století. Při svém prvním knižním vydání v r. 1890 nedošel ohlasu a polskou kritikou byl plně uznán vlastně až po druhé světové válce. Teprve nová doba rozpoznala, že není jen běžným příběhem lásky - obchodně úspěšného zchudlého šlechtice k ženě-loutce, jež z něho učiní otroka svých rozmarů a postupně jej ruinuje -, ale především znamenitým obrazem společnosti v historicky důležité době, kdy se v důsledku změn společenských, zániku aristokracie a nástupu kapitalismu, od základu mění poměry politické, hospodářské, kulturní. V druhém díle rozvíjí Prus další osudy hlavních protagonistů. Vokulský získává stálle větší majetek - jednak proto aby se mohl příblížit Isabele Lencké ( kupec Vokulský hlavní hrdina románu). Nechápe že tí si ji nezíská.

Im Ägypten des 11. Jahrhunderts v. Chr. tobt der Kampf zwischen dem jungen Pharao Ramses und der machthungrigen Priesterkaste, zwischen edlen Reformplänen und wohldurchdachtem Machtkalkül. Wie im gesamten Werk des polnischen Schriftstellers Boleslaw Prus tritt auch in seinem 1895/96 erschienenen Werk "Der Pharao" die Kritik an gesellschaftlicher Ungerechtigkeit deutlich hervor. Die bildreiche und spannungsgeladene Sprache des erfolgreich verfilmten Romans weiß seine Leser noch heute bis zur letzten Seite zu fesseln.

Nejoblíbenější román polské literatury po druhé světové válce, v němž autor nastavil kritické zrcadlo polské společnosti posledních válečných dní a prvních chvil svobody. Děj románu je zhuštěnou historií venkovského okresního města a osudů některých jeho obyvatel a návštěvníkův údobí čtyř dní, od soboty 5. května do úterý 8. května 1945. Autor proniká do psychiky svých hrdinů, líčí jejich vnitřní konflikty a boje, které jsou dokonalým obrazem převratné situace společenské a politické, zachycuje dialektické rozpory polské skutečnosti bez všech příkras. Sám o tom říká: "Chtěl jsem v této knize ukázat polskou skutečnost, jaká byla v prvních dnech svobody, se vší slávou a bídou. Byla to skutečnost surová, brutální i tragická a právě takový je můj román ..."

Svébytný román polského autora (nar. 1907), profesora krakovské university, známého literárního historika a kritika, je věnován problematice tvorby. Hrdinou je hudební skladatel, Švýcar polského původu, který okouzlenatmosférou Paříže píše koncert, své vrcholné dílo. Čtenáři mají vzácnou možnost nahlédnout do umělcovy tvůrčí dílny. Spisovatel využil při své literární práci svých literárněhistorických i filosofických znalostí.

Soubor dvou knih významné polské spisovatelky. První z nich, novela Dům nad loukami (1925), je vzpomínkovou prózou zachycující mládí na venkově. Druhá, povídkový cyklus Medailony (1946), reportážní formou zaznamenává osudy lidí za druhé světové války.