Petr Rákos Bücher

Poslední, nedokončená próza Petra Rákose zabaví svou neobyvklou kompozicí, hravým, nespoutaným jazykem a častým střídáním žánrových útvarů. Vystupují zde civilní postavy maloměstských lidiček, které se bez mrknutí oka mísí s těmi historickými... Askiburgion je českou literární legendou, ačkoliv o ní takřka nikdo neslyšel a pravděpodobně ani aktuální druhé vydání z něj bestseller neudělá. Autor v průběhu psaní spáchal sebevraždu a od posmrtného vydání textu v roce 1995 v Českém spisovateli knihu mnozí kradli z knihoven a sháněli po antikvariátech. Románem prostupuje několik rovin vyprávěcích linií a jejich základní rozdělení se člení do tří knih. Jejich kapitoly však jsou promíchané a odlišují se od sebe barvami stránek. Jedna ironicky popisuje vyvraždění vesnice, kapitoly další se skládají někdy jen z krátkých vět či výkřiků a dojde i na mytologicky uchopenou reflexi 20. století. Celkově se jedná pravděpodobně o jednu z vůbec nejsvobodnějších českých próz, která stojí na nejzazším okraji domácí literatury a díky své bizarnosti bude navždy čtenáře přitahovat.

Sborník obsahuje výbor z básnických a prozaických textů těchto sedmi autorů: Petr Rákos (Od šestého po třináctý schod, Anorganické verše, Bělohorské verše, Zoo po O), Ladislav Zedník (Neosvitly), Petr Zdražil (Salamandří veselice), Jana Orlová (O má tvar diamantu), Filip Němeček (Zabili Janka), Lubomír K. Weiss (Stříbrná lžíce, Výbor ze sbírek básní), Petr Váša (Visual IV - Černobílí hrdinové)

(Sebeklamy a předsudky jako dějinotvorná síla). Kniha se pokouší ukázat obraz národů, který si utvořili o jiných národech i o sobě, zejména, nikoli však výlučně, ve středoevropských souvislostech.

Einer der großen historischen Romane der Moderne: Dezső Kosztolányi, der «ungarische Thomas Mann» und Gründervater der ungarischen Literatur, erzählt das Leben des Tyrannen Nero als üppigen, mitreißenden Bilderbogen aus dem alten Rom. Zugleich zeichnet er in dem 1922 erschienenen Roman das überzeitliche, in die Zukunft weisende Psychogramm eines Diktators. Als Knabe von Seneca erzogen, mit sechzehn zum Kaiser gekrönt, nachdem seine Mutter den Stiefvater Claudius vergiftet hatte – die Laufbahn Neros begann außergewöhnlich und ging spektakulär weiter. Zunächst beliebt, herrschte Nero bald immer grausamer, unberechenbarer, ließ Gegner ermorden, auch die eigene Mutter und legendäre Geliebte wie Poppaea. Leidenschaftlich gab er sich der Kunst und dem Luxus hin. Farbig und facettenreich schildert Dezső Kosztolányi Neros Schicksal, seine Hybris, seine Gräueltaten und sein Ende.

Mit einem brüsken «Nein» antwortet B. auf die harmlose Frage eines Bekannten, ob er Kinder habe. Und so unerbittlich weigerte er sich in seiner Ehe, Kinder zu zeugen. In einem großen Monolog begründet der Erzähler seine scheinbar schockierende Absage. Eine «Todesfuge in Prosa, die in ihrer ergreifenden Schönheit noch einmal das gesitige Erbe des Abendlandes aufleuchten läßt, bevor es im Grauen von Auschwitz untergeht.» (Neue Zürcher Zeitung)

Výbor z básní předního maďarského autora. Doslov napsal Evžen Gál.