Petr Rákos Reihenfolge der Bücher

Jakou zmrzlinu mají polární medvědi nejradši? Proč je lvice taková parádnice? Proč se serval jmenuje serval? Které ze zvířat se tváří, že neumí do pěti počítat, a které se směje pod vousy? Knížka o zvířatech a lidech ze zoologické zahrady, kterou můžou číst maminky a tatínkové dětem nebo taky děti maminkám a tatínkům. Byla napsaná pro radost, takže je veselá. Petr Rákos (1956–1994), autor knihy Korvína čili Kniha o havranech nebo Askiburgion čili Kniha lidiček, napsal a nakreslil tuhle knížku pro svoje dvě malé dcery. Jeho knihy pro dospělé rozhodně nejsou konfekční zboží. Stejně tak tato bohatě ilustrovaná kniha o zvířatech ze zoo. Rošťácko-blbnoucí styl knihy potěší každé živé a aktivní děcko. Tak třeba: co myslíte, co má chuligán klokan v kapse? Co když jsou to cigarety?

Neúnavná slova jsou výborem nejvýznamnějšího českého hungaristy, mezinárodně uznávaného profesora Petra Rákose, který takto sám vybral a uspořádal. Výbor představuje nejen nejvýznamnější tematické okruhy životního díla samotného autora a průřez poválečnou českou hungaristikou, ale je zároveň vzácným důkazem toho, jak mohou špičkoví představitelé „malých oborů“ inspirovat vědecké myšlení a obohatit metodologické aspekty obecně. Rákosovy studie a eseje obnažují konkrétní problémy doby, ve které vznikaly, aniž by jí byly poplatné, a to i v těžkých dobách 50. a posléze 70. a 80. let. Výbor z textů, u nichž polovina vyšla původně maďarsky, doplňuje předmluva editora knihy Evžena Gála.

Sborník obsahuje výbor z básnických a prozaických textů těchto sedmi autorů: Petr Rákos (Od šestého po třináctý schod, Anorganické verše, Bělohorské verše, Zoo po O), Ladislav Zedník (Neosvitly), Petr Zdražil (Salamandří veselice), Jana Orlová (O má tvar diamantu), Filip Němeček (Zabili Janka), Lubomír K. Weiss (Stříbrná lžíce, Výbor ze sbírek básní), Petr Váša (Visual IV - Černobílí hrdinové)

Filosofická esej o smyslu a hodnotách současného světa. Autor přístupnou a čtivou formou provádí po základních otázkách, s nimiž se čtenář v každodenním životě střetává. Věnuje se např. otázkám etických hodnot či smysluplnosti vzdělání a politiky. Autor čtenáře vede k tomu, aby si v nejednoznačné současnosti vždy kladli otázku proč a orientovali se tak dle podstaty věcí. Čtenář se tak učí "orientovat se mezi fakty i bez jejich odborné znalosti". Kniha je vhodným úvodem do filosofického tázání pro středoškolské a vysokoškolské studenty

(Sebeklamy a předsudky jako dějinotvorná síla). Kniha se pokouší ukázat obraz národů, který si utvořili o jiných národech i o sobě, zejména, nikoli však výlučně, ve středoevropských souvislostech.

Mit einem brüsken «Nein» antwortet B. auf die harmlose Frage eines Bekannten, ob er Kinder habe. Und so unerbittlich weigerte er sich in seiner Ehe, Kinder zu zeugen. In einem großen Monolog begründet der Erzähler seine scheinbar schockierende Absage. Eine «Todesfuge in Prosa, die in ihrer ergreifenden Schönheit noch einmal das gesitige Erbe des Abendlandes aufleuchten läßt, bevor es im Grauen von Auschwitz untergeht.» (Neue Zürcher Zeitung)

Autorova subjektivní výpověď o světě, zkombinovaná do tří textů, je volným tokem myšlenek a asociací.

Einer der großen historischen Romane der Moderne: Dezső Kosztolányi, der «ungarische Thomas Mann» und Gründervater der ungarischen Literatur, erzählt das Leben des Tyrannen Nero als üppigen, mitreißenden Bilderbogen aus dem alten Rom. Zugleich zeichnet er in dem 1922 erschienenen Roman das überzeitliche, in die Zukunft weisende Psychogramm eines Diktators. Als Knabe von Seneca erzogen, mit sechzehn zum Kaiser gekrönt, nachdem seine Mutter den Stiefvater Claudius vergiftet hatte – die Laufbahn Neros begann außergewöhnlich und ging spektakulär weiter. Zunächst beliebt, herrschte Nero bald immer grausamer, unberechenbarer, ließ Gegner ermorden, auch die eigene Mutter und legendäre Geliebte wie Poppaea. Leidenschaftlich gab er sich der Kunst und dem Luxus hin. Farbig und facettenreich schildert Dezső Kosztolányi Neros Schicksal, seine Hybris, seine Gräueltaten und sein Ende.