František Lazecký Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Kniha veršů básníka Františka Lazeckého, který žil v letech 1905-1984, v češtině a němčině. Vhodné jako dárek do Německa a Rakouska. Barevné ilustrace Reného Jana Kühmeiera.

Výbor vánočních motivů poezie Františka Lazeckého, který jen nepatrně otevírá pohled do jeho obsáhlého díla, v němž se projevuje především jako básník církevní a básník národní tradice.

Menší kniha esejů. Autor je zde vášnivým hlasatelem křesťanského pohledu na život jedince a také osudy dějin svého národa viděl z tohoto zorného úhlu. Byl si vědom toho, že postavy světců nejsou nějakou mrtvou záležitostí mrtvé litery učebnic a knih, nýbrž živým svědectvím, a žestojí u každodenně se rodící skutečnosti a, má-li se národ svobodně rozvíjet a růst v nových pokoleních, že právě oni mu ukazují nejspolehlivější cestu. Viděl v blížící se pýše hitlerismu smrtelné nebezpečí pro národ.

Svazek obsahuje tři básnické skladby, které se tématicky týkají významných církevních svátků a slavností. Verše jsou napsány průměrným básnickým jazykem a jejich úloha je v tomto případě spíše didaktická než umělecká. Básně Vánoce, Velikonoce, Duch svatý.

Básnická skladba se zamýšlí nad nejkrásnějšími podobami lidského srdce, jež se zároveň stává nositelem a symbolem víry člověka. Skladba byla napsána brzy po skončení 2. svět. války. Autor se inspiroval hrůzou, ale i očistnou vírou v pokoru a nezničitelnost lidského ducha. Vyd. k 5.výročí tragické smrti ThDr. Josefa Moštěka

Náboženské rozjímání o utrpení Ježíše Krista je i obecně filosofickou úvahou o bolesti, utrpení a obětování se pro blaho druhých.

Poprvé vyšlo v r. 1984 v samizdatové edici Česká expedice. Doslov napsal Jaromír Hořec.

Podtitul: Pověsti ze slezského a lašského kraje / 85 pověstí o složitosti lidského života, v němž se mísí dobro se zlem, věrnost se zradou, rezignace s touhou a vzletem.

Soubor veselých písní, říkadel, hádanek a her pro děti.

Pohádky o čertech, vandrovnících, dracích, šprýmařích a taškářích, chytrácích i hlupácích.

První svazek reprezentativního souboru slezských pohádek, vzniklých na základě ústního lidového podání, jak je od různých vypravěčů zachytili folklorističtí pracovníci slezské a širší lašské nářeční oblasti, a převyprávěných autorem do spisovné češtiny. Příběhy o fojtech, řemeslnících i o princích a princeznách spojuje krajový kolorit a dotváří osobité zpracování autora, který zachovává úsečnost, spád a rytmus slezských nářečí.

Hlučínské pohádky, také bajky, legendy a anekdoty - příběhy, v nichž vedle králů, princů a princezen vystupují převážně chudí venkovští lidé, kteří vítězí chytrostí, důvtipem i humorem - jsou převyprávěny slezským rodákem básníkem, překladatelem a esejistou podle zápisů, ježzískali v terénu Antonín Satke a Vlasta Kurková. Nové vydání je proti vydání prvému (pod názvem Kaliny a maliny) značně přepracováno a zahrnuje tyto nové texty: Chytrý Vůjtek, Zvědaví manželé, Jak svatý Petr léčil koně, Jak se měl svatý Petr udávit chlebem.

Nová sbírka veršů básníka, překladatele, prozaika a esejisty (nar. 1905) vychází po delší autorově odmlce. Rýmované i volné verše čerpají většinou obrazy z přírodních motivů a z přírodního dění, méně již z námětů městských či přímo civilizačních a představují zamyšlenínad míjejícím životem, nad jeho náplní, zamyšlení nad míjejícím časem, nad rozhraním minulosti, přítomnosti a budoucnosti, přičemž opakujícím se obrazem je zde brána a klíč. Vedle meditativních veršů jsou zde i verše milostné, verše oslavující život a radost.

Sbírka volných meditativních veršů básníka a esejisty katolické orientace (nar. 1905) těží obrazy z venkovské přírody a starosvětsky chápané venkovské práce i z uměleckých zážitků.

Rozsáhlá poéma pravidelných, rýmovaných veršů oslavuje život a dílo Antonína Dvořáka. Zatímco zpočátku ve zpodobení života skladatelových rodičů a skladatelova dětství je někdy rétorická, v procítění skladatelova osudu a díla dosahuje zpěvnosti a lehkosti seifertovské či nezvalovské; to platí především o evokacích stěžejních skladatelových děl (Slovanské tance! Oheň. Mládí! / Májových květů plné sady / a vzduch ohnivý nad víno. / ... Měsíční svite,lehčí vánku, / předjitřní písní od skřivánků / mu o mé lásce vypravuj, /) a o domyšlení jeho uměleckého poslání (I když svět slaví tvoje jméno, / přece je jenom zamlčeno, / že dobýt svět je mnohdy nic, / však vyvést srdce ze zármutku, / to je ten pravý skutek skutků, / který u Boha váží víc. / V tvé hudbě je ten skutek skutků!).

Pohádky a pověsti z Hlučínska zapsal František Lazecký do této sbírky.

Vydáno k 80. narozeninám národního umělce básníka Petra Bezruče

Básně ve kterých autor pláče nad odchodem blízkých přátel.

Povídky, které v sobě skrývají např. symbolické sepětí s rodným krajem, s nímž se básník ve chvílích jeho bolestného odtržení od mateřské země v roce 1938 cítí zvlášť úzce spjat, nebo do nichž vepisuje své vize úzkosti z možného zatracení, ale i naději vykoupení.