Eva Janáčová Bücher

Soubor specializovaných map zaznamenává díla s antisemitským obsahem v místě svého vzniku. Uvedená díla mají původ v českých zemích nebo k nim mají jasně prokazatelný vztah a vznikla v časovém období od středověku až do roku 2020.

Téma vizuálního antijudaismu – nenávisti vůči Židům založené na náboženské odlišnosti – a antisemitismu – nenávistných obsahů postavených především na národnostním vymezování – představuje nedílnou součást místních dějin: dějin náboženské, národnostní a rasové intolerance. Ta mohla pramenit z církevních doktrín, feudálních nařízení a později národnostních požadavků i obecné potřeby nalézt viníka prakticky jakýchkoli společenských problémů. Výstavní katalog jednak představuje známé vrcholy antisemitských resentimentů, jednak reviduje pohled na období, která se obvykle s představou protižidovských nálad nespojují. Ostatně nebezpečí protižidovské vizuality zůstává palčivým problémem také současné doby. Mapování vizuálních projevů antijudaismu a antisemitismu je zároveň zprávou širšího významu, neboť procesy stereotypizace, delegitimizace, dehumanizace i vylučování ze společnosti představují obecnější problém. Ať už jsou namířeny proti jakékoli náboženské, národnostní či sexuální minoritě, jejich základem zůstává vykonstruovaný a imaginární konflikt.

Odborná publikace s názvem Karlovarská idyla? Židé v západočeských lázních se věnuje vzájemným vztahům Židů – především židovských lázeňských hostů – a většinové společnosti v Karlových Varech, Mariánských a Františkových Lázních. Časově je téma vymezeno prvními doloženými zprávami o židovských návštěvnících ve zdejších lázních na začátku 17. století a končí podzimem roku 1938, kdy došlo k nacistické okupaci pohraničí a křišťálové noci. Západočeské lázně platily před druhou světovou válkou za nejluxusnější léčebná centra střední Evropy. Majoritní společnost je často vnímala jako romantická a idylická místa, i když realita byla poněkud odlišná. Za přepychem a honosnou pompou lázeňských měst se skrýval nejen každodenní život a práce místních obyvatel, ale také různé formy antisemitismu.

Pomníky a památníky holokaustu ve střední Evropě, zejména na území dnešní České republiky, Polska, Maďarska a Německa, zůstávají v odborné literatuře doposud překvapivě málo reflektovány. Tato místa paměti přitom poskytují hluboký vhled do individuální, kolektivní i kulturní paměti spojené s tragédií holokaustu.