Pomníky a památníky holokaustu ve střední Evropě, zejména na území dnešní České republiky, Polska, Maďarska a Německa, zůstávají v odborné literatuře doposud překvapivě málo reflektovány. Tato místa paměti přitom poskytují hluboký vhled do individuální, kolektivní i kulturní paměti spojené s tragédií holokaustu.
Holocaust monuments and memorials in Central Europe, especially in today's Czech Republic, Poland, Hungary, and Germany, have received surprisingly little academic attention. Yet these sites of memory offer deep insight into the individual, collective, and cultural memory of the tragedy of the Holocaust. The first Holocaust monuments and memorials were created shortly after the end of the Second World War. At first, they were commemorating Jewish victims, but later, stone reminders of the Roma victims of the Holocaust were added. After the fall of the Iron Curtain, a second wave of construction of Holocaust monuments and memorials took place in Central Europe, continuing to this day. The aim of this publication is to present both the historical and the artistic circumstances of the creation of these Holocaust monuments and memorials, as well as their subsequent reception. In a broader social and cultural context, the emphasis is placed on the formation of Jewish and Roma identity in Central Europe.
Židé v západočeských lázních
Odborná publikace s názvem Karlovarská idyla? Židé v západočeských lázních se věnuje vzájemným vztahům Židů – především židovských lázeňských hostů – a většinové společnosti v Karlových Varech, Mariánských a Františkových Lázních. Časově je téma vymezeno prvními doloženými zprávami o židovských návštěvnících ve zdejších lázních na začátku 17. století a končí podzimem roku 1938, kdy došlo k nacistické okupaci pohraničí a křišťálové noci. Západočeské lázně platily před druhou světovou válkou za nejluxusnější léčebná centra střední Evropy. Majoritní společnost je často vnímala jako romantická a idylická místa, i když realita byla poněkud odlišná. Za přepychem a honosnou pompou lázeňských měst se skrýval nejen každodenní život a práce místních obyvatel, ale také různé formy antisemitismu.
Téma vizuálního antijudaismu – nenávisti vůči Židům založené na náboženské odlišnosti – a antisemitismu – nenávistných obsahů postavených především na národnostním vymezování – představuje nedílnou součást místních dějin: dějin náboženské, národnostní a rasové intolerance. Ta mohla pramenit z církevních doktrín, feudálních nařízení a později národnostních požadavků i obecné potřeby nalézt viníka prakticky jakýchkoli společenských problémů. Výstavní katalog jednak představuje známé vrcholy antisemitských resentimentů, jednak reviduje pohled na období, která se obvykle s představou protižidovských nálad nespojují. Ostatně nebezpečí protižidovské vizuality zůstává palčivým problémem také současné doby. Mapování vizuálních projevů antijudaismu a antisemitismu je zároveň zprávou širšího významu, neboť procesy stereotypizace, delegitimizace, dehumanizace i vylučování ze společnosti představují obecnější problém. Ať už jsou namířeny proti jakékoli náboženské, národnostní či sexuální minoritě, jejich základem zůstává vykonstruovaný a imaginární konflikt.
Soubor specializovaných map
Soubor specializovaných map zaznamenává díla s antisemitským obsahem v místě svého vzniku. Uvedená díla mají původ v českých zemích nebo k nim mají jasně prokazatelný vztah a vznikla v časovém období od středověku až do roku 2020.