František Šmahel Bücher

Die auf die 1819 vom Reichsfreiherrn Karl vom Stein gegründete Gesellschaft für ältere deutsche Geschichtskunde zurückgehenden Monumenta Germaniae Historica haben die Aufgabe, durch kritische Quellen-Ausgaben und -Studien der wissenschaftlichen Erforschung der mittelalterlichen Geschichte Deutschlands und Europas zu dienen. Dieses Ziel verfolgen sie dadurch, dass sie in ihren Editionsreihen mittelalterliche Textquellen der Forschung zugänglich machen und durch kritische Studien zur wissenschaftlichen Erforschung der deutschen und europäischen Geschichte beitragen. Die Aufgaben der Monumenta Germaniae Historica haben sich in den letzten Jahrzehnten durch die Einbeziehung neuer Quellengruppen und durch die Vermehrung der Forschungsbereiche stetig erweitert. Neben Werken der Geschichtsschreibung, Urkunden, Gesetzen und Rechtsbüchern werden auch Briefsammlungen, Dichtungen, Memorialbücher und Necrologe, politische Traktate und Schriften zur Geistesgeschichte herausgegeben.

Das Konigreich Bohmen im ausgehenden Mittelalter war ein Land im Umbruch, wofur in pragender Weise die hussitische Revolution (1419-1436) steht. In funf Themengruppen beleuchtet der international bekannte und renommierte tschechische Mediavist Frantisek smahel in den hier vereinigten 25 Aufsatzen aus den vergangenen vier Jahrzehnten, die die Forschung massgeblich beeinflussten und die teilweise uberarbeitet und im Anmerkungsapparat aktualisiert wurden, die mannigfaltigen Aspekte, die Europas Mitte in Bewegung gerieten liessen. Die inhaltliche Spanne der Themen reicht von der politischen Stellung der bohmischen Lander uber die sich wandelnden Macht- und Sozialstrukturen, die Rolle Tabors im Hussitismus, das purgatorium sompniatum in der hussitischen Topographie des Jenseits bis hin zur zentralen Rolle der Vier Prager Artikel sowie Fragen der visuellen Agitation im Untersuchungszeitraum.

František Šmahel je významným evropským medievistou, který se téměř padesát let věnuje dějinám českého a evropského pozdního středověku. Zaměřuje se na genezi české reformace, dějiny vzdělání a raného humanismu, a v posledních desetiletích rozšířil svůj záměr na dějiny mentalit a kultury. Jeho inovativní přístupy se projevily v knihách jako Cesta Karla IV. do Francie 1377–1378 a Diví lidé (v imaginaci) pozdního středověku. Šmahelův návrat k Janu Husovi, českému reformátorovi, není paradoxem, ale přirozeným pokračováním jeho bádání. V jeho svižně napsaném životopise Hus vystupuje jako muž pochybností a hledání pravdy, inspirovaný biblickými vzory a Wyclifem. Je to reformátor, který kriticky zkoumá vše, co čte, a nebojí se riskovat ve jménu pravdy. Jeho svědomí a pocit odpovědnosti vůči posluchačům hrají klíčovou roli. Šmahelův Hus není manipulátor davu, ale člověk víry a činu, který chápe, že někdy je třeba obětovat sám sebe pro vyšší cíl.

První svazek monumentálního díla předního českého historika začíná shrnutím starých i nových sporů o smysl husitství a odborného studia doma a v zahraničí. V druhé části autor hovoří o kořenech české husitské reformace. Vysvětluje evropský kontext husitské krize, významný vliv rozkladu církevní i světské moci a sociální, hospodářskou a národnostní podmíněnost husitských bouří.

Závěrečný svazek Husitské revoluce prof. Františka Šmahela sleduje události po smrti císaře Zikmunda v roce 1437. Sleduje postupnou cestu ke stavovské monarchii a komplikovaný vztah Němců a katolíků k revoluci. Závěrečná část je věnována úvaze o reformním a revolučním charakteru husitství z hlediska obecných dějin. Součástí každého svazku jsou obrazové přílohy, mapy, grafy a tabulky.

Třetí svazek díla prof. Františka Šmahela o husitských bouřích pojednává o revoluci od nástupu Prahy na cestu revoluce vypovězením války dědici trůnu a vůdci protihusitských křížových výprav, císaři Zikmundovi, až do císařovy smrti v roce 1437.

Díl druhý se věnuje předrevolučním proudům husitské ideologie a mapuje hlavní fáze reformního procesu.