Ladislav Nagy Bücher

První tři díly částečně autobiografické pětidílné série románů o Patricku Melroseovi, která sloužila jako předloha televizní minisérie, nás zavádějí do života hlavního hrdiny. V prvním díle, Na tom nesejde (1992), se setkáváme s Patrickem a jeho rodiči, Eleanor a Davidem Melroseovými, na večeři s anglickými přáteli v provensálském městečku Lacoste. David provede svému pětiletému synovi Patrickovi několik nehorázností, které ho poznamenají na celý život. V druhém díle, Špatné zprávy (1992), je Patrickovi dvaadvacet let. Přiletěl do New Yorku pro popel svého zchudlého otce, s nímž se Eleanor rozvedla. V hotelovém pokoji se potýká s ambivalentními pocity k otci a utápí se v drogách, zatímco se snaží zvládnout smutnou záležitost s odvozem popela. Třetí díl, V Troše naděje (1994), sleduje Patricka, který se zbavil drogové závislosti a účastní se společenského večírku s princeznou Margaret. Kromě ostré konverzace a vtipných her Oscara Wildea dojde k nečekanému faux pas, kdy je princeznina róba potřísněna omáčkou. Autor mistrovsky odhaluje mravy vyšších středních vrstev a nižší šlechty s temným humorem, přičemž se vyrovnává s traumatizovaným dětstvím a odpudivými rodiči.

Publikace otevírá formou dílčích sond otázky klíčové pro téma literárního transferu. Reflektuje problematiku překladu a roli překladatele, věnuje se českým překladům anglické a americké literatury v posledních třech dekádách i recepci české literatury v Bulharsku a bulharské literatury u nás po roce 1989. Jednotlivé kapitoly monografie se zabývají rovněž projektem Tschechische Bibliothek ve vztahu k otázce kánonu, transferem orálnosti ve frankofonních literaturách, podílem literárních a kulturních periodik na recepci cizích literatur či rolí paratextu při čtení literárního díla. Tematizována jsou rovněž filmová zpracování povídky Milana Kundery „Falešný autostop“, neboť právě adaptace mohou podstatným způsobem ovlivňovat to, co je v centru zájmu autorů a autorek této monografie – život literárního díla v zahraničním kontextu.

Čtvrtý a pátý díl ironické ságy o Patricku Melroseovi. V Mateřském mléce se s naším smutným hrdinou setkáváme jako s otcem. Patrickova minulost ovlivňuje jeho manželství, které je směsicí zmatků, příkoří, naschválů a nedorozumění. Určitá naděje se snad skrývá v jeho synkovi Robertovi. V posledním pátém dílu Konečně se příbuzní a přátelé sjíždějí na pohřeb Patrickovy matky Eleanor a Patrick jako už tolikrát zpytuje a bilancuje svůj život. Hledá odpověď na otázku, zda teď, když jsou oba rodiče po smrti, pro něj konečně přijde vysvobození a zacelení starých ran. Podle románů autor napsal scénář k pětidílné televizní minisérii nazvané podle jména hlavního hrdiny. Titulní roli bravurně ztvárnil Benedict Cumberbatch.

Po velkém úspěchu knihy Od Poea k postmodernismu shrnující doslovy otištěné k překladům, které v Odeonu vyšly v poválečné době, se profesor Martin Hilský spolu s Ladislavem Nagym rozhodli uskutečnit podobný projekt z britské oblasti. Přirozeně nejde o doslovy vydané v rámci jednoho nakladatelství, to je ostatně v dnešní době nakladatelské plurality nemožné – ve svazku je zařazeno množství doslovů, které byly uveřejněny k překladům z britské prózy dvacátého století, a to od Oscara Wildea až po nejmladší generaci britských prozaiků. Takovýto svazek do jisté míry supluje přehled britské prózy, který u nás dosud neexistuje – Moderní britský román M. Hilského končí autory narozenými krátce po válce, navíc je kniha koncipována spíše jako informativní přehled, nepřináší tedy interpretace textů ani kritické hodnocení. Tyto jsou naopak zastoupeny v doslovech, jejichž shrnutí do jednoho svazku bude pro českého čtenáře velkým přínosem.

V esejích obsažených v tomto svazku nahlíží autor z různých perspektiv témata paměti, minulosti a vzpomínky. Právě tyto otázky se mu jeví jako výrazné aspekty britské prózy posledních desetiletí. Monograficky pojaté eseje jsou věnovány jak autorům v českém prostředí dobře známým (Ian McEwan, Julian Barnes), tak těm, kteří se takovému povědomí dosud netěší (Adam Foulds, Tom McCarthy); široký je i časový záběr, od autorů poloviny dvacátého století (Lawrence Durrell, Edith Templetonová) až po spisovatele naší současnosti (Lawrence Norfolk, Edward St Aubyn).

Dějiny postmoderní architektury se už dávno uzavřely. Tento fakt podněcuje dnešní historiky architektury, a to dokonce i české, aby tyto dějiny zmapovali. Kniha Emmanuela Petita vyniká mezi takovými pokusy svým teoreticko-analytickým přístupem. Petit si uvědomil, že postmodernismus se už od svých počátků po roce 1960 ujal tématu, s jakým se v dějinách architektury setkáme jen sporadicky. Zvykla-li si architektura doby modernismu i dob starších ladit svoje projevy do důstojného, vážného, ne-li tragického tónu, postmoderní autoři se naopak rozhodli sázet na humor a ironii. Petit si vybral pětici z nich – Roberta Venturiho, Stanleyho Tigermana, Aratu Isozakiho, Petera Eisenmana a Rema Koolhaase -, aby sledoval, jakou funkci každý z nich ironii přikládá a jak s ní pracuje ve svých projektech. Porovnává přitom myšlení těchto architektů-intelektuálů s idejemi slavných ironizujících filozofů, básníků a literárních vědců, od Sókrata přes Giambattistu Vica, bratry Schlegely, Sorena Kierkegaarda a Friedricha Nietzscheho po Umberta Eca, Jacquese Derridu, Paula de Mana, Jeana Baudrillarda a Richarda Rortyho. Třebaže problém, jaký autor řeší, není snadný, Petitův výklad je velmi čtivý a přesvědčivý. Jeho kniha si klade za cíl oslovit jak širší obec laických zájemců o architekturu 20. století, tak i studenty a odborníky.

„Elegant, unwiderstehlich und von melancholischer Schönheit.“ Evening Standard „Ein zauberhaftes Buch, sinnlich und intensiv.“ Literary Review „Das überwältigende Debüt eines jungen Autors, der so unglaublich gut schreibt wie kaum ein anderer.“ The Guardian, Buch des Jahres Ein Sommer. Eine Liebe. Ein unvergesslicher Roman über das, was zählt. Über den letzten Sommer der Jugend. Über Liebe und Verlust. Und über die Opfer, die wir bringen, um aufrecht durchs Leben zu gehen. Ludwik ist verliebt. Es ist der Sommer nach dem Examen, ein Sommer, in dem alles anders wird. Denn Ludwik ist verliebt in Janusz, eine Unmöglichkeit in Polen im Jahr 1980. Zu zweit verbringen sie magische Tage an einem verborgenen See im Wald. Hier können sie sich einander offenbaren, hier erleben sie die große Liebe. Doch irgendwann ist der Sommer zu Ende, sie müssen zurück in die Stadt. Die Welt befindet sich im Umbruch, Ludwik träumt von der Flucht in den Westen, Janusz wählt eine Karriere innerhalb des Systems. Ludwik muss sich entscheiden: für ein Leben voller Heimlichkeiten – oder den Mut, er selbst zu sein. 

Kniha Londýn stejný a jiný předkládá čtenáři několik esejů, které se věnují výraznému fenoménu britské prózy posledních let: totiž knihám zachycujícím proměny Londýna. Některé z těchto románů nabízejí čtenáři mystifikační historii, jiné se vracejí do 19. století, které – jak se ukazuje – má k přítomnosti mnohem blíže, než jsme chtěli věřit, a ještě jiné zachycují Londýn v jeho multikulturní podobě, kterou se ostatně tak rád pyšní. Mezi autory, jimž se eseje v knize věnují, najde čtenář i u nás známé Alana Moorea, Petera Ackroyda, Martina Amise nebo Michela Fabera.

Kavky - Druhá světová válka se chýlí ke konci, vylodění v Normandii může přijít každým dnem, ale je potřeba připravit pro ně zázemí. Britská agentka Flick Clairet a její ženský oddíl Kavky se proto chystají zničit telefonní ústřednu v okupované Remeši. Noční let - Píše se rok 1941. On bezhlavě riskuje, aby vyfotografoval nacistickou radarovou stanici v okupovaném Dánsku, ona je ochotná vzdát se všeho pro správnou věc. Podaří se jim vzlétnout ve starém dvojplošníku, doručit film do Anglie a zastavit útok nepřátel? Sněžná slepota - Je Štědrý den, ale Kit Oxenford, syn majitele výzkumného ústavu, nemá na vánoční oslavy pomyšlení. Chystá se totiž vloupat do přísně střežené laboratoře otcovy společnosti, kde se uchovávají vzorky smrtelně nebezpečných virů.

Mezi beletrií a historiografií vede nejasná hranice odnepaměti. Tradiční historický román vychází z premisy, že je coby román realistický, a tudíž že románové ztvárnění historie je realistické – liší se v detailech, nicméně základní linie historického vývoje zůstává nezpochybnitelná… stejně jako byla nezpochybnitelná tradiční historiografie. Obě tyto premisy byly ovšem ve 20. století zásadně zpochybněny, což znovu otevřelo prostor pro pohyb na této nejasně vytyčené hranici. Nová kniha respektovaného překladatele a anglisty Ladislava Nagye se pokouší postihnout různé aspekty tohoto pohybu a načrtnout cestu, po níž se historická próza vydala od romance k románu, načež se oklikou vrátila zpět k romanci, obohacena o poznání, že hlavní silou není kompatibilita s ověřitelnými fakty, nýbrž síla výpovědi.

Vlk v pohádkách nahání hrůzu. Zvláště pak malým kůzlátkům, holčičkám v lese a třem prasátkům... Superhrdinský komiks norského výtvarníka Bjørna Rune Lie Vlčkův hvizd, o němž britská komiksová kritika píše, že „je to parádní autorský kousek, ve kterém jako by se potkali Richard Scarry a Wes Anderson,“ vypráví, co se dělo před tím, než se vlk stal vrtošivým samotářem.Vlček Albert pracuje v redakci komiksového časopisu. Snil sice o tom, že se stane autorem úspěšného komiksu, místo kreslení ale vaří kafe, třídí poštu, uklízí a zpod stolů odlepuje žvýkačky. Už jako malý zbožňoval komiksy, hlavně ty o superhrdinech. Miloval dobrodružství: napětí, skryté identity i zvláštní schopnosti. Jestli se ale z komiksů něco doopravdy naučil, pak poznat rozdíl mezi tím, co je špatné, a co dobré, mezi dobrem a zlem. Kdykoli se někdo ocitl v nouzi, Albert neváhal pomoci. Na rozdíl od komiksových hrdinů je však malý Albert obětí tří synáčků největšího mafiána všech dob, zlých pašíků, surovců, kteří ho i s jeho partou setrvale ponižují.Knížka ilustrátora norského původu je vtipná, neohraná, dělá si legraci ze superhrdinů, komiksu i klasických pohádek, a přesto vypráví skutečný, dojemný příběh.

Sechzehn Jahre nach seinem Weltbestseller Die Straße kehrt Pulitzer-Preisträger Cormac McCarthy zurück mit seinem zweibändigen Meisterwerk. Der Passagier und Stella Maris: Zwei Romane ohne Vorbild. Die Wahrheit des einen negiert die des anderen. 1972, Black River Falls, Wisconsin: Alicia Western, zwanzig Jahre alt, lässt sich mit vierzigtausend Dollar in einer Plastiktüte und einem manifesten Todeswunsch in die Psychiatrie einweisen. Die Diagnose der genialen jungen Mathematikerin und virtuosen Violinistin: paranoide Schizophrenie. Über ihren Bruder Bobby spricht sie nicht. Stattdessen denkt sie über Wahnsinn nach, über das menschliche Beharren auf einer gemeinsamen Welterfahrung, über ihre Kindheit, in der ihre Großmutter um sie fürchtete – oder sie fürchtete? Alicias Denken kreist um die Schnittstellen zwischen Physik, Philosophie, Kunst, um das Wesen der Sprache. Und sie ringt mit ihren selbstgerufenen Geistern, grotesken Chimären, die nur sie sehen und hören kann. Die Protokolle der Gespräche mit ihrem Psychiater zeigen ein Genie, das an der Unüberwindbarkeit der Erkenntnisgrenzen wahnsinnig wird, weder im Reich des Spirituellen noch in einer unmöglichen Liebe Erlösung findet und unsere Vorstellungen von Gott, Wahrheit und Existenz radikal infrage stellt.

Die Handlung spielt im zeitgenössischen Glasgow. Der Autor hat die außergewöhnliche Fähigkeit, Charaktere sowohl durch einen lakonischen Erzählstil als auch durch ihre Dialoge humorvoll zu charakterisieren. Die Romanhandlung, bestehend aus 13 Erzählungen, erzählt von einer erfolgreichen, aber resignierten Frau, die erotisches Vergnügen findet und sich von gesellschaftlichen Konventionen in einer sadomasochistischen lesbischen Beziehung befreit. Der Raum der Erzählung, zwischen dem Versprechen von Abenteuern und deren Erfüllung, wird durch die Lebensgeschichten dreier Partnerinnen der Protagonistin gefüllt, die aus verschiedenen sozialen Schichten stammen. Die Schilderung ihres Lebens ermöglicht es dem Autor, eine Reihe von Themen zu entfalten: die Klassenhierarchie in der englischen Gesellschaft, die Stellung der Kunst in der heutigen Konsumwelt und Feminismus. All dies wird brillant, mit einer gehörigen Portion Ironie und einem feinen Sprachstil behandelt. Am Ende des Romans treffen die zuvor unbekannten Charaktere aufeinander, und die Handlung nimmt eine unerwartete Wendung und einen Höhepunkt.

Hrdinou této filosofické grotesky je žena v domácnosti Marcia, jejímž největším nepřítelem je nepořádek. Irwin opět prokázuje jak živou a originální má představivost – jednak volbou neobvyklého námětu, jednak bizarním zpracováním. Marcia je žena v domácnosti a jejím největším nepřítelem je nepořádek. Denně bojuje s prachem, špínou, rzí, prostě vším tím, co vniká do našich životů a působí rušivě. Zosobněním špíny a hnusu je duch jménem Mucor, který ji při jejím ranním úklidu navštíví – proti němu bojuje Marcia s pomocí takových velikánů západního myšlení a umění, jako jsou Darwin, Teilhard de Chardin, Leonardo da Vinci, Blake, Dostojevskij a dokonce i Ježíš Kristus. Jak je tomu u Irwina vždy, i v tomto románu hraje klíčovou roli neotřelý humor vycházející z juxtapozice vysokého, vzletného myšlení a drobných „prkotin“ každodenního života.

Camille Paglia's collection of essays offers a provocative examination of contemporary feminism, blending celebration with critique. Her distinctive style engages readers in a lively discourse on gender equality, showcasing her role as both an advocate and a challenger of feminist achievements. Recognized by the Huffington Post as a must-read nonfiction work by women, this collection promises to stimulate thought and debate on the evolving landscape of feminism.

"The worst thing possible has happened. Richard and Juliette Willoughby's son, Ewan, has died suddenly at the age of five. Starve Acre, their house by the moors, was to be full of life, but is now a haunted place. Juliette, convinced Ewan still lives there in some form, seeks the help of the Beacons, a seemingly benevolent group of occultists. Richard, to try and keep the boy out of his mind, has turned his attention to the field opposite the house, where he patiently digs the barren dirt in search of a legendary oak tree."--Provided by publisher.

„Jeder von uns ist die Liebe im Leben eines anderen“, beginnt Max Tivoli die unerhörte Geschichte seines Lebens, das sich in einem Detail von allem unterscheidet. Und dieses Detail hütet er wie ein Geheimnis: Alt geboren, wird er seinem Ende entgegen zum Kind. Als das Erdbeben San Francisco erschüttert, ist er Mitte dreißig, und gegen Ende seines Lebens werden die ersten Radios in die Autos eingebaut. Die Achse, um die sich sein Leben dreht, heißt Alice. Max liebt sie sein Leben lang, doch als sie jung ist, wirkt er alt. Erst viel später schlagen die Uhren der beiden für kurze Zeit im gleichen Takt und ihre Liebe erhält eine zweite Chance. Doch auch sie bleibt nicht von Dauer. Selten wurde die Tragik und das Glück einer sich verfehlenden Liebe so packend inszeniert wie hier. Andrew Sean Greer evoziert in seinem Roman ein Leben voll Sehnsucht und Einsamkeit. Mit Staunen und Verwunderung feierte die amerikanische Kritik die Wahrheiten einer rückwärts gelebten Biographie. „Nur sehr selten macht eine wirklich originelle neue Stimme auf sich aufmerksam und erzählt eine noch nie gehörte Geschichte. Andrew Sean Greer ist ein phantastischer Schriftsteller und Max Tivoli markiert den Beginn eines bemerkenswerten Werkes, das bleiben wird.“ Michael Cunningham

Jahrelang hat der junge Prinz Orkhan im »Käfig« des kaiserlichen Harems gelebt, jederzeit eines plötzlichen Todes gewärtig. Dann öffnen sich eines Tages die Tore, und Dutzende von Eunuchen und Konkubinen begrüßen ihn voller Demut als den neuen Sultan des Ottomanischen Reiches. Aber bald zeigt sich, daß die intrigante Welt des Harems böse Blumen hervorgebracht hat, und während Orkhan noch ganz im Wahn lebt, tatsächlich der Gebieter über Dutzende schöner Leiber zu sein, gerät er immer tiefer ins Gefängnis der eigenen Lust »Eine elegante, ironische und erotische Erzählung im orientalischen Stil ... Der Autor trägt seine Kenntnisse der arabischen Welt mit leichter Hand und vermeidet jeden übertriebenen Ernst zugunsten einer ebenso komischen wie perversen Empfindsamkeit, wobei er einen äußerst übermütigen Erzählstil mit üppigen pornographischen Schwindeleien verbindet.« (Times Literary Supplement) Robert Irwin hat Arabistik studiert und gelehrt und bisher vier Romane und zwei Sachbücher geschrieben.

Roland je malý chlapec s velkou fantazií. Stačí, aby řekl PRÁSK, a svět se začne měnit... Škola už není tak nudná, když se po třídě prochází dlouhý tygr. Je to rozhodně větší zábava, když po dvoře při koulování běhá zebra. A když se kožich nedopatřením promění v huňatá zvířátka, když se dostanete se do vězení nebo když jste chudý jak kostelní myš (a jedna malá holčička), co jiného vás může osvobodit než pořádná dávka představivosti? Roland je jedna z mnoha obrazových a ilustrovaných knížek pro děti. Je oslavou nespoutané fantazie a dětského vnímání nezastřeného často omezeným a nudným pohledem dospělých na svět. Není poučná ani výchovná a ve své dvoubarevné jednoduchosti má ducha o tolik svobodnějšího než leckteré současné knihy, že mezi nimi i po sedmdesáti letech od svého vzniku, vysoko vyčnívá.

Agra, 1981. Der fünfzehnjährige Pran Nath lebt in der Nähe des Taj Mahal ein unbeschwertes Leben, geprägt von der Abwesenheit seiner Eltern – seine Mutter starb bei seiner Geburt, und sein Vater, ein angesehener Anwalt, ist oft im Gericht. Pran Nath, der mit seinem losen Mundwerk die Dienerschaft verärgert hat, sieht sich Gerüchten über seine Herkunft ausgesetzt. Trotz seiner Schönheit ist er als englischer Bastard bekannt. Die Grippeepidemie des letzten Kriegsjahres verändert alles, als sein Vater stirbt und eine Dienerin ihn enttarnt. Plötzlich steht Pran Nath vor den Toren seines Elternhauses und begibt sich auf eine abenteuerliche Reise durch die dunklen Seiten des indischen Subkontinents. In einem Bordell lernt er harte Lebenslektionen, während er am Hof des Nawab von Fatehpur in eine Palastintrige verwickelt wird. In Bombay findet er Zuflucht bei dem zerstrittenen Missionarsehepaar Macfarlane und wird als Pretty Bobby im Rotlichtviertel bekannt. Sein Wunsch, als Engländer anerkannt zu werden, wächst, besonders als er den jungen Jonathan Bridgeman trifft, der auf dem Weg nach London ist, um sein Erbe anzutreten.

Maurská Alhambra, pomník civilizace, jež v 15. století ustoupila křesťanské reconquistě, fascinuje Evropu již celá staletí. I proto se kolem ní vytvořila neproniknutelná pavučina mýtů a legend, za níž se jen mlhavě rýsují reálné kontury paláců. Arabista a prozaik Robert Irwin se rozhodl nabídnout případným návštěvníkům Alhambry jiný příběh: pozorně odděluje mýty a fakta, ukazuje, jak interpretace islámského umění byly často politicky nebo ideologicky motivovány a zároveň kreslí přesvědčivý portrét středověkého života, který měl daleko k mytologizující idylce. Tato kniha nemá badatelské ambice: jakožto velice inteligentně a poučeně napsaný průvodce po Alhambře však potěší jak laiky, tak odborníky.

Die besten Zeiten hat Tony Gardner schon hinter sich - seine Engagements werden rarer, seine Autogramme kaum mehr nachgefragt. Für den Kaffeehausgitarristen Janeck ist der Crooner jedoch das größte Idol. Als sich die beiden in Venedig über den Weg laufen, muss er Gardner einfach ansprechen. Der nutzt die Gelegenheit, um Janeck für den vielleicht wichtigsten Auftritt seines Lebens zu gewinnen: Er will seiner langjährigen Frau ein romantisches Ständchen bringen, in der Hoffnung, dass sie der bröckelnden Ehe noch einmal eine Chance gibt.

Described as 'the most exhilarating surge of language, style, and sordid English manners,' this novel presents a wild, passionate, and flamboyant extravaganza. It follows the story of Death Gregory, who vanishes, leaving behind his diaries in a seedy London hotel. These diaries, discovered by Lawrence Lucifer, reveal a group of intellectuals immersed in a life of debauchery, grappling with loves, lusts, and a relentless quest for innovation. Their indulgence in both physical and mental appetites leads them deeper into darkness. Written at just 24, the author characterized this controversial third novel as 'a two-fisted attack on literature by an angry young man of the thirties,' marking the emergence of his unique voice. First published in Paris in 1938, it faced a near four-decade ban in Britain due to its 'obscenity,' influenced by Henry Miller. Vivid and surreal, the narrative delves into the depths of the human soul, establishing the author as a pioneering stylist. Critics have praised the work for its 'Stygian prose' and 'verbal brilliance,' noting its lavish display of language and its potential to inspire hope for the future of prose fiction. This major work showcases the author's showy brilliance and remains a brilliantly strange and astonishing read.

New York an einem Tag im April 2000. Eric Packer, erfolgreicher und steinreicher Vermögensverwalter, fährt in seiner weißen Stretchlimousine quer durch Manhattan, um sich bei seinem Lieblingsfriseur die Haare schneiden zu lassen. Weltweit wackeln die Börsenkurse, die Finanzmärkte geraten ins Trudeln, und als Eric viele Stunden und etliche riskante Termingeschäfte später endlich seinen Haarschnitt bekommt, droht auch sein Leben aus den Fugen zu geraten.

„Ein Meisterwerk des britischen Schauerromans mit hohem literarischen Anspruch.“ Brigitte »Die Einheimischen nannten es The Loney. Niemand, der auch nur das Geringste über diesen Ort wusste, näherte sich je dem Wasser. Zumindest abgesehen von uns. Doch wahrscheinlich hatte ich stets geahnt, dass das, was dort geschehen war, nicht für immer verborgen bleiben würde, so sehr ich es mir auch wünschte.« Zwei Brüder geraten an einem gottverlassenen Küstenort immer tiefer in eine rätselhafte, unheimliche Geschichte, in der sie selbst einander der einzige Halt sind. Ein berührender, packender Roman über die Suche nach Erlösung und die Abgründe, in die sie führen kann. Ausgezeichnet mit dem Costa Book Award für das beste Debüt »Eine meisterhafte Exkursion ins Grauen.« Sunday Times

**AVAILABLE FOR PRE-ORDER NOW**'A writer of sentences so elegant that they gleam.' ALI SMITH'A writer we should be delirious to have as a contemporary.'INDEPENDENTThe new novel from the Goldsmiths Prize-shortlisted author Helen Oyeyemi.Oyeyemi treats you to a kaleidoscopic weekend in Prague, as dazzli[Bokinfo].

U příležitosti významného jubilea našeho předního překladatele, pedagoga a literárně-kulturního historika prof. Martina Hilského přináší tento svazek soubor analýz a zamyšlení k textům a tématům, jimž se prof. Hilský ve svém mimořádně bohatém díle věnoval s největší soustavností: dílu Williama Shakespeara, otázce překladu a anglo-saskému modernismu. Sestavil Ladislav Nagy a Martin Pokorný. Autoři a autorky textů: Zdeněk Beran Tomáš Jajtner Kateřina Kovářová Ladislav Nagy Petr Onufer Vladimír Papoušek Jiří Pelán Martin Pokorný Jitka Verdan Štollová

Sborník k šedesátým narozeninám Vladimíra Papouška přináší texty jeho bývalých i současných kolegů, spolupracovníků a někdejších studentů. Je uspořádán tematicky a nabízí eseje ze třech hlavních oblastí, jimž se tento významný literární vědec během své dosavadní profesní dráhy věnoval: období literárního modernismu a literatuře první poloviny dvacátého století, tématu exilové literatury a v neposlední řadě i literární teorie. Kniha je vybavena bohatým obrazovým doprovodem ze sbírek Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.