Miloš Havelka Reihenfolge der Bücher

Kniha obsahuje příspěvky z 36. ročníku plzeňského sympozia, v jehož rámci pokračovala debata o civilizačních kolapsech a regeneračních procesech. Více než tři desítky vědců zde z různých perspektiv nahlížejí na události, jež v 19. století vyvolávaly vzrušení a neklid v obyvatelstvu českých zemí – od povodní a požárů přes dopravní neštěstí až po státní bankrot. Autoři v jednotlivých kapitolách pozorují, jak na takové události reagovali spisovatelé, jak je zobrazovali výtvarní umělci, a také uvažují o strategiích zvládání následků katastrofického dění, které se uplatňují nezřídka i v dnešním světě (například životní pojištění nebo předpisy požární ochrany).

Texty zařazené do této knížky jsou kritické a polemické povahy a chtějí být chápány jako odborné recenze. Až na jednu dosud nepublikovanou, ale pro publikaci připravenou výjimku byly uveřejněny v odborných časopisech, i když třeba jen ve zkrácené podobě. Byly shromážděny ze dvou různých důvodů a s ohledem na to je možné, aby se také odlišně vnímaly: jednak jako souhrn kritických postojů a jako dějiny idejí sui generis, a vedle toho jako pokus doložit, že odborné recenze (a také kritiky a polemiky) představují v historicko-společenských a humanitních vědách specifický odborný výkon, který je třeba zohledňovat nejen obsahově, s ohledem na pojednávaný předmět sám a na jeho přijetí a hodnocení v odborné komunitě, ale také formálně, tj. v evaluacích jako započitatelný výsledek analytické, identifikační, komparační a odborně často náročné činnosti.

Publikace profesora Miloše Havelky představuje zásadní a originální příspěvek v oboru historické sociologie, respektive historické sociologie vědění. Otevírá téma vývojových souvislostí a proměn myšlenek, zájmů a ideových orientací, ale analyzuje i jejich působení v konkrétních historických situacích a sociálních jevech. V první části autor uvažuje nad původem, stavem a možnostmi oboru, ve druhé řeší některé obecnější problémy (role teorie, otázka smyslu, paměti a identity), ve třetí se pak pouští do konkrétnějších případů dějin idejí, jako jsou problémy sekularizace, výkladu českých dějin, totalitarismu a tzv. nepolitické politiky. Jedná se o knihu vysoce odbornou, která reaguje na nejaktuálnější výzvy evropské vědy a společnosti.

Rozsáhlou antologii textů, zachycujících druhou část sporu o smysl českých dějin, uspořádal a doprovodnou studií opatřil Miloš Havelka.

Podtitul: Obsahy, akcenty a posuny "české otázky" 1895-1989 M. Havelka se již drahně let zabývá otázkou české národní identity v dějinách moderní doby. Pojem "česká otázka", který nesla Masarykova kniha z roku 1895 otevřela spor o správný obraz českých dějin, jejich konstant a center kulturní paměti. Postupně i tato debata začala být jedním z těchto center, neuzavřenou kapitolou kolektivního vědomí národa.

podtitul: Vzpomínky politika. Memoáry bývalého prezidenta Spolkové republiky Německo zprostředkovávají pohled člověka, jenž byl a je výjimečnou osobností v politickém i intelektuálním ohledu a jemuž původ a rodinné zázemí dovolily prožívat a reflektovat moderní dějiny Německa způsobem zcela jedinečným. Kniha je členěna do čtyř částí, v nichž se osobní osudy autora prolínají s osudovými událostmi moderního Německa ("Výmarská republika", "Hitler a světová válka", "Rozdělení Evropy a Německo v bipolárním světě", "Sjednocení"). Z jeho vzpomínek promlouvá intenzivní potřeba vyrovnat se čestně s německou minulostí a porozumět jí na pozadí osobních zážitků a přesvědčení.

Erstmals in einer wirklich erschwinglichen Ausgabe sind die grundlegenden Texte des deutschen Soziologen Max Weber erhältlich. Sein Hauptwerk, das als das bedeutendste der Soziologie gilt, untersucht zentrale Fragen wie die Entstehung von Macht, die Erfolgsfaktoren von Wirtschaftsstrukturen und die Wechselwirkungen zwischen Wirtschaft und Politik. Webers Werk ist für Historiker, Politiker, Kulturwissenschaftler und Soziologen von enormer Bedeutung und bietet ein unerschöpfliches Reservoir an Ideen zur Struktur und Dynamik gesellschaftlicher Phänomene. Es bleibt unverzichtbar für aktuelle Theoriediskussionen, auch wenn es bereits zu Beginn des 20. Jahrhunderts konzipiert wurde. Seine prophetische Sicht auf die globale Verbreitung marktorientierter Wirtschafts- und Gesellschaftsordnungen erweist sich als bemerkenswert vorausschauend. Weber fragt, welche Systeme Herrschaftsordnungen organisieren und wie diese zu politischer und wirtschaftlicher Macht gelangen. Besonders interessiert ihn die Häufung von Rationalisierungsprozessen in westlichen Gesellschaften, die sich in modernen Wirtschaftsordnungen, parlamentarischen Regierungsformen und Verwaltungsstrukturen zeigen. Diese Aspekte sieht er als Schlüssel für politischen und wirtschaftlichen Erfolg und bezieht auch die Einflüsse von Recht und Religion in seine Analysen ein.