Karel Nepraš
- 271 Seiten
- 10 Lesestunden






Rozsáhlou antologii textů, zachycujících první část sporu o smysl českých dějin, uspořádal a doprovodnou studií opatřil Miloš Havelka.
Kniha obsahuje příspěvky z 36. ročníku plzeňského sympozia, v jehož rámci pokračovala debata o civilizačních kolapsech a regeneračních procesech. Více než tři desítky vědců zde z různých perspektiv nahlížejí na události, jež v 19. století vyvolávaly vzrušení a neklid v obyvatelstvu českých zemí – od povodní a požárů přes dopravní neštěstí až po státní bankrot. Autoři v jednotlivých kapitolách pozorují, jak na takové události reagovali spisovatelé, jak je zobrazovali výtvarní umělci, a také uvažují o strategiích zvládání následků katastrofického dění, které se uplatňují nezřídka i v dnešním světě (například životní pojištění nebo předpisy požární ochrany).
Publikace profesora Miloše Havelky představuje zásadní a originální příspěvek v oboru historické sociologie, respektive historické sociologie vědění. Otevírá téma vývojových souvislostí a proměn myšlenek, zájmů a ideových orientací, ale analyzuje i jejich působení v konkrétních historických situacích a sociálních jevech. V první části autor uvažuje nad původem, stavem a možnostmi oboru, ve druhé řeší některé obecnější problémy (role teorie, otázka smyslu, paměti a identity), ve třetí se pak pouští do konkrétnějších případů dějin idejí, jako jsou problémy sekularizace, výkladu českých dějin, totalitarismu a tzv. nepolitické politiky. Jedná se o knihu vysoce odbornou, která reaguje na nejaktuálnější výzvy evropské vědy a společnosti.
Výbor z díla velkého německého sociálního myslitele je rozdělen do tří tematických částí: metodologické, sociologické a politologické.
Podtitul: Obsahy, akcenty a posuny "české otázky" 1895-1989 M. Havelka se již drahně let zabývá otázkou české národní identity v dějinách moderní doby. Pojem "česká otázka", který nesla Masarykova kniha z roku 1895 otevřela spor o správný obraz českých dějin, jejich konstant a center kulturní paměti. Postupně i tato debata začala být jedním z těchto center, neuzavřenou kapitolou kolektivního vědomí národa.
Dürfen Politiker Geld verdienen? Was ist legitime Herrschaft? Was ist ein Staat? Max Weber war nicht nur ein herausragender Wissenschaftler, er war auch ein leidenschaftlich politischer Mensch, der kurz vor seinem Tod bekannte, dass die Politik zeitlebens „seine alte, heimliche Liebe“ gewesen sei. Als Publizist bezog er immer wieder Stellung zu den großen politischen Fragen und Ereignissen seiner Zeit. Der Band „Politik und Gesellschaft“ versammelt neben Webers politischen und sozialpolitischen Essays und Reden auch den berühmten Schlüsseltext der Politologie „Politik als Beruf“ und die Rede „Wissenschaft als Beruf“ sowie weitere Arbeiten, die die thematische Vielfalt seines Werkes belegen, darunter der große Aufsatz zur Musiksoziologie, auf den Adorno als den „bislang umfassendsten und anspruchvollsten Entwurf einer Musiksoziologie“ hinwies. Lizenzausgabe mit freundlicher Genehmigung der Melzer Verlag GmbH, Neu-Isenburg