R. F. C. Hull Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Rozhovory z let 1933–1961 jedinečným způsobem zachycují vývoj osobnosti C. G. Junga a jeho ducha. Soubor tvoří zhruba 20 interview pro noviny, časopisy, rozhlas i televizi. Obsažen je i rozhovor s Johnem Freemanem pro televizní stanici BBC, jenž proslul tím, že se v něm Jung svou slavnou větou „Nemusím věřit, ale vím“ vyjadřuje k víře v Boha. Jung v rozhovorech např. popisuje svůj vztah s Freudem a postoj ke klasické psychoanalýze, vyjadřuje názory na válečnou a poválečnou dobu (včetně odkazů na Československo), na německou mentalitu, odpovídá na obvinění, že kolaboroval s nacismem, vysvětluje základní alchymické koncepty, pojem archetypu či téma osobnostní typologie, zmiňuje se o své rodině. Rozhovory umožňují nahlédnout do způsobu, jakým Jung komunikoval, a odhalují informace, které se jinak v jeho knihách či statích hledají jen těžko.

"Das weltweite Gerücht über Fliegende Teller stellt ein Problem, das den Psychologen aus einer Reihe von Gründen überfordert."

Der Geist im Menschen, in Kunst und Literatur bietet einzigartige und tiefgreifende Einblicke in das Leben und die Ansichten einiger der bedeutendsten Akteure des kulturellen Lebens des zwanzigsten Jahrhunderts. Carl Gustav Jung stand im Zentrum dieses kulturellen Lebens und entwickelte zusammen mit Freud eine neue Interpretation dessen, was es bedeutet, im modernen Zeitalter Mensch zu sein. Dieser Band offenbart das gesamte Spektrum von Jungs Engagement in diesem Prozess, von seiner berühmten Analyse „Psychologie und Literatur“ bis hin zu seinen wegweisenden Texten über Joyces Ulysses und Picassos Malerei. Jung schreibt über Freud aus der Perspektive eines Mannes, der „einen tiefen Einblick in den Geist dieses bemerkenswerten Menschen“ gewährt bekam. Durch die Erinnerungen und Meinungen, die in Der Geist im Menschen, in Kunst und Literatur festgehalten sind, wird dem Leser ein ähnliches Privileg angeboten.

Jungs znepokojivá zpráva o rozpolcenosti světa je výzvou k nápravě nežádoucího stavu, který představuje nebezpečí pro zdraví a život jednotlivce i lidstva jako celku. Jung se obrací na jednotlivého člověka, skutečného nositele života a kultury, a upozorňuje na fatální nedostatek sebepoznání – na podceňování a nerespektování nevědomých sil, které ovlivňují všechny aspekty života. Na schopnosti a ochotě jednotlivce k sebepoznání záleží osud, blaho i bolest člověka, oné nekonečně malé jednotky, na které závisí svět. Tato individuální bytost, ve které – chápeme-li správně smysl křesťanské zvěsti – hledá svůj cíl dokonce i Bůh, je klíčová pro pochopení a nápravu stavu světa. Jungova práce nás vyzývá k hlubšímu porozumění sobě samým a k přijetí odpovědnosti za naše životy a kulturu.