Bohumil Mathesius Bücher

Výbor z básní klasika ruské romatické literatury v překladech Emanuela Frynty a Josefa Hory.Michail Jurjevič Lermontov (1814-1841) byl ruským básníkem, dramatikem, prozaikem a především nespoutaným romantikem tělem i duší. První poémy psal na internátě ve čtrnácti letech a v osmnácti měl na kontě již přes dvě stovky básní a tři dramata. Z univerzity byl ale vyloučen, a tak se dal k husarům. Jeho literárním vzorem byl Puškin, který roku 1837 zemřel na následky zranění utrpěných v souboji. Lermontov mu věnoval báseň Na smrt Puškinovu, jíž si proti sobě popudil samotného cara Mikuláše I., a byl vykázán na Kavkaz. Po návratu pokračoval ve vojenské službě, ovšem nepřestával literárně tvořit. Možná tušil, že nemá příliš času nazbyt. Jako pravý romantický hrdina zemřel mlád, ve věku 26 let. Ironií je, že skonal stejně jako jeho vzor, v souboji.Zanechal po sobě úctyhodné dědictví čítající stovky básní a poém, tři romány a šest dramat. mezi jeho nejznámější díla patří epická poéma Démon, s níž se zařadil mezi velikány romantické tvorby, dále drama Maškaráda a román Hrdina naší doby.

Další vydání skvostu starojaponské literatury. Básně pocházejí většinou ze sbírky ,,Kokinšú" (Sbírka starých a nových básní) a ,,Manjóšú" (Deset tisíc listů). Při četbě této nadčasové poezie stěží uvěříme, že ji její tvůrci napsali v sedmém až devátém století.

Dvacet tři parafráze starého čínského básníka s předmluvou Jaroslava Průška "Legenda o panu Li Po."

Svazek obsahuje téměř celou žeň Mathesiových "parafrází" čínské poesie (s výjimkou obsáhlého překladu Písně o káře). Básně jsou na rozdíl od předešlého vydání (1950) uspořádány chronologicky od nejstarších výtvorů čínského básnictví někdy z 10. století před naší érou až do doby nejnovější. Rozděleny jsou do 8 period, z nichž nejlépe je dokumentována vrcholná doba čínského básnictví na dynastie Tchangů (618-906). Pro svou věrnost a básnickou dokonalost patří tato sbírka, na níž pracoval B. Mathesius po čtvrt století ke klasickým dílům české poesie. - Spolupráce na překladu a doslov Jaroslav Průšek.

Výbor z Mathesiova literárněkritického a literárněhistorického díla je rozdělen do čtyř tematických oddílů. Do prvního zařadil editor Mathesiovy doslovy k překladům literatury a druhý obsahuje časopisecké články o sovětské literatuře. Třetí oddíl je věnován otázkám teorie překladua poslední přináší kritické články, glosy, polemiku, fejetony i kulturně politické články týkající se české literatury a kultury vůbec. Uspořádal, k tisku připravil, poznámkami a rejstříkem opatřil Jiří Franěk; doslov napsal Vladimír Forst.

Sbírky básní: Lyrické intermezzo - 18 básní; Z Písně o velké válce - 10 básní

Sbírka dvanácti povídek s nejrozmanitějšími náměty (milostnými, strašidelnými, dobrodružnými, náboženskými, historickými i kriminálními). Jejich hrdiny jsou převážně příslušníci nižších vrstev čínských velkoměst, řemeslníci, příručí, soukromí učitelé, majitelé krámků a jiní. Čtenáři poskytnou zvláštní zážitek už vypravěčským uměním středověkých čínských vypravěčů a otevřou před ním zajímavý pohled na kus života a společenské poměry Číny před téměř osmi stoletími. Příběhy tohoto typu přednášeli pouliční vypravěči ve velkých městech na tržištích, v čajovnách, v okolí chrámů... 3. vydání.... celý text

Sankt Petersburg 1866, Fürst Myschkin kehrt von einem langen Sanatoriumsaufenthalt aus der Schweiz in die russische Hauptstadt zurück. Schon im Zug lernt er Rogoschin kennen, der von seiner Leidenschaft zu Nastassja Filippowna erzählt, einer »gefallenen Frau«. Rogoschin zieht ihn in ein Geflecht auf ihn einstürzender Figuren. Fürst Myschkin gelingt es weder, sich von ihnen zu befreien, noch vermag er Rogoschin von einem Mord zurückzuhalten. Am Ende ist Myschkin zerrütteter als zuvor, ein »Idiot« und heiliger Narr, der dem 19. Jahrhundert und uns, seinen Erben, einen schwarzen Spiegel vorhält. »Die gesamte Bewegung des Buches gleicht einem ungeheuren Kratereinsturz«, schrieb Walter Benjamin über diese zweite der großen Romantragödien Dostojewskijs. Ihr Held Fürst Myschkin wandelt als »wahrhaft guter Mensch« über eine dünne Kruste, unter der die Themen der Zeit vibrieren: Soll sich Rußland auf sich selbst besinnen oder nach Europa orientieren? Gegen die westliche Industrialisierung, die Eisenbahnen und den sogenannten Nihilismus werden östliche Mystik und Religiosität aufgeboten. Als tragischer Don Quijote ist Myschkin eine der modernsten und einflußreichsten Gestalten Dostojewskijs, der unerbittlich Gerichtstag hält.

Třetí svazek Mathesiových parafrází staré čínské poesie. Doslov Jaroslav Průšek. První vydání.

Alexander Sergejewitsch Puschkin wurde 1799 in Moskau als Sohn eines adligen Gardeoffiziers geboren und starb 1837 in Sankt Petersburg an den Folgen einer Schussverletzung nach einem Duell. Als Lyriker und Schriftsteller war er zeitlebens provokant, seine Werke unterlagen der Zensur. Er ist einer der bedeutendsten russischen Schriftsteller, zu seinen bekanntesten Werken zählen u. a. Eugen Onegin , Boris Godunow und Die Hauptmannstochter .

Will man den Wehrdienst verweigern und Zivildienst ableisten, dann sollte man in der Gewissensprüfung darlegen können, warum man sich denn keinen Dienst an der Waffe vorstellen kann. Und mehr als einmal dürfte dann als Begründung die Lektüre von Erich Maria Remarques Im Westen nicht Neues folgen. Dieser Roman schildert aufs Eindringlichste die schauerlichen Erlebnisse des Soldaten Paul Bäumer an der Westfront des Ersten Weltkrieges, wo sich Deutsche und Alliierte in einem grausamen Grabenkrieg gegenüberstanden. Aber eigentlich sind Schauplatz und Zeit bedeutungslos, beherrschend ist das sinnlose Töten und die zu reinem Menschenmaterial degradierten Soldaten, die schon lange den Glauben an den \"gerechten Krieg\" aufgegeben haben. Hier ist kein Platz für klischeehaft mutige Helden, Verlierer sind sie letztlich alle, die da im Schlamm der Schützengräben liegen. So mancher Leser wird nach diesem Roman seine Meinung zu Krieg und Militärdienst geändert haben. Wer heute noch glaubt, Krieg könne eine heldenhafte Sache sein, der kennt das Buch wahrscheinlich nicht und sollte einmal einen Blick hinein werfen. Danach ist er entweder eines besseren belehrt oder scheinbar schon völlig abgestumpft. --Joachim Hohwieler

50 básní ze Zpěvů staré Číny Výbor z téměř už klasických překladů a parafrází básníka, překladatele, ale s trochou nadsázky i schopného mystifikátora Bohumila Mathesia vychází ze Zpěvů staré Číny a Zpěvů Dálného východu. Mathesius zřejmě nikdy neuměl čínsky a ve své první knize to ani nepopíral. Mystifikace ale začala, když Mathesius zjistil, že doslovy nikdo nečte a že se stal pro veřejnost uznávaným znalcem Číny včetně jejího jazyka. Ať už je pravda o jeho znalostech jakákoli, patří jeho Čínou inspirované texty svou křehkou působivostí do zlatého fondu české překladové poezie. Výběr textů Marcela Turečková.

An autobiographical trilogy written during the author's military service in the Caucasus (1851–1856), it serves as a poetic reckoning with his own youthful development and the inner growth of his entire generation. Tolstoy infused the portrayal of his characters with profound knowledge of his own psyche, offering a penetrating analysis of his youth. With open self-criticism, he illustrated through his character Nikolai Irtienev how painfully and laboriously a person emerges from confusion and uncertainty. As a master realist and psychologist, he never transcended the boundaries of a child's imaginative world. In this first work, Tolstoy masterfully depicted the elusive manifestations of inner life, which alternate with extraordinary speed and inexhaustible variety. This distinctive feature of Tolstoy's psychological analysis—focusing not just on the results of psychological processes but on the processes themselves—was characterized by Chernyshevsky as the "greatest merit and inimitable originality" of Tolstoy's talent.

Zpěvy staré Číny je označení pro několik básnických knih Bohumila Mathesia, obsahujících volná přebásnění staré čínské poezie. Tyto texty byly vydány v několika sbírkách a měly velký vliv na českou poesii dvacétého století. Bohumil Mathesius se k čínské poesii dostal poprvé vesbírce Černá věž a zelený džbán (1925). Tato sbírka se stala jádrem pozdější sbírky Zpěvy staré Číny (1939). Tuto sbírku Mathesius později doplnil o další básně, čímž vznikla sbírka Nové zpěvy staré Číny (1940) a později Třetí zpěvy staré Číny (1949). Později vydal Mathesius všechny tři sbírky v jednom svazku - Zpěvy staré Číny ve třech knihách (1950). Tato sbírka byla později několikrát znovu uspořádána, např. Jaroslavem Průškem (1960 pod názvem Zpěvy staré Číny). Několik dalších Mathesiových parafrází čínských textů do sbírek nezařazených (např. výbor Krásná slova o víně, soukromý tisk 1943, Zpěvy nové Číny, překlady moderní čínské poesie, 1948, texty z pozůstalosti). Celkově vyšlo do roku 1988 dvacet osm vydání některé části Mathesiových překladů. Všechny Mathesiovy čínské parafráze vyšly v kritickém vydání pod názvem Zpěvy staré Číny v nakladatelství Československý spisovatel v roce 1988 v edici Jiřího Fraňka a Oldřicha Krále.

Jedno ze základních děl světové literární teorie, které si dodnes uchovává svou platnost a inspirativní podnětnost. Jeho autor, jeden z předních představitelů petrohradské skupiny Opojaz (Obščestvo poetičeskogo jazyka), se zde na konkrétním literárním materiálu zabývá stavbou novely a románu, všímá si různých variant (novela s tajemstvím, román s tajemstvím, parodistický román), zamýšlí se nad souvislostmi syžetové výstavby, metodami stylu a propracovává koncept ozvláštnění. Knihu doplňuje komentář překladatele Bohumila Mathesia (1948) a recenze Jana Mukařovského (1934). Teorie prózy se tak dočkává po 55 letech třetího vydání.

Dieser Band enthält neue Übersetzungen von vier der besten Erzählungen von Puschkin. "Die Pique-Dame" (1834) gilt seit langem als eine der größten Kurzgeschichten der Welt, in der Puschkin die Natur der Besessenheit erforscht. "Die Erzählungen von Belkin" (1831) sind witzige Parodien auf den Sentimentalismus, während "Der Mohr von Peter dem Großen" (1828) ein frühes Experiment zur Rekonstruktion der Vergangenheit darstellt. "Die Tochter des Kapitäns" (1836) ist ein meisterhaftes Werk in Romanlänge, das historische Fiktion im Stil von Sir Walter Scott mit den Elementen des russischen Märchens verbindet.

1836 in Sankt Petersburg uraufgeführt, ist Gogols »Revisor« die erste russische Gesellschaftskomödie. Die in Form einer Verwechslungskomödie gekleidete Satire über Korruption und Ämtermissbrauch wurde von der Kritik zunächst zwiespältig aufgenommen. In der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts avancierte Gogol mit seinem zunehmend erfolgreichen Stück zum Klassiker. »Im ›Revisor‹ beschloss ich, alles Schlechte, das ich nur kannte, zusammenzutragen und mit einem Schlag dem Gelächter preiszugeben.« Nikolaj Gogol

Děj povídky, kterou Puškin napsal r. 1833 za svého pobytu ve vsi Boldinu, se rozvíjí kolem mysteriosní trojice karet, přinášejících výhru. Modelem k titulní hrdince, staré hraběnce, jež znala tajemné tři karty a prozradila je po své smrti mladému ctižádostivému důstojníku Heřmanovi, bylaPuškinovi skutečná postava z tehdejších moskevských aristokratických kruhů. Povídka, jejíž námět je v podstatě velmi kuriosní a bezmála anekdotický, působí díky Puškinovu realismu a mistrovství jeho stylu podmanivě, přesvědčivě a životně. S neobyčejnou úsporností a sevřeností děje, příznačnou pro veškerou Puškinovu prozaickou tvorbu, je zde podán poutavý pohled do života soudobé aristokratické společnosti.

»Peer Gynt« ist der Beitrag Norwegens zum europäischen Welt- und Seelendrama des 19. Jahrhunderts; Henrik Ibsen verfasste das Stück mit neununddreißig Jahren. Peer Gynt, der Unbeständige, der Rastlose, erfährt am Ende eines langen Lebensweges, dass er nie bei sich selbst gewesen ist, dass er sich aber immer in den christlichen Tugenden Glauben, Hoffen und Lieben einer Frau befunden hat.

Výbor z prózy (Kapitánská dcerka, Piková dáma, Povídky nebožtíka Ivana P. Bělkina, Kirdžáli, Dubrovský) a dramat (Boris Godunov, Scéna z Fausta. Skoupý rytíř, Mozart a Salieri, Kamenný host, Hodokvas v době moru, Scény z dob rytířských). Soubor uspořádal B. Mathesisus s úvodní studií Emanuela Frynty.

Druhá kniha řady Nové ruské knihovny. OSUDY a postavy z míru, války a revoluce, charakterisované tak životně, že se na nás Rusko z této knihy dívá jako z tisíce velkých očí. V těchto vzpomínkách, v nichž se umění Gorkého obrozuje a pročisťuje až k průzračné jasnosti, jest plno sympatie i humoru, kteréžto dvě vlastnosti vyznačují nejzralejší období tvorby u každého autora.

Ve vydavatelské odezvě zájmu,vzbuzeného u nás soudobou ruskou literaturou,chyběl by důležitý tón,kdyby postrádala překladu aktuálního románu A.I.Vojnovové "Polodrahokamy".Amerika,Anglie,Dánsko,Francie,Holandsko,Německo a Švédsko zařadily tento román mezi největší úspěchy přeložené literatury a ohlas,jejž sklidila tato kniha v Sovětském Rusku,byl zcela jedinečný.Byla šířena v obrovských nákladech a není hned tak díla,o němž by se bylo tolik diskutovalo a v němž by bylo nalézáno tolik motivů,reagujících na pracovní a společenský proces přítomného Ruska.V knize bylo shledáno tolik skutečnosti,že tento autorčin krritický zásah se zdál vládnoucímu režimu zbytečně ostrý,takže román rázem zmizel s ruského knižního trhu.Tím intensivněji otevřela nyní cizina své oči a nejrenomovanější světová nakladatelství publikovala stále nová a nová vydání.Vojnovová nekomplikuje knihu politickými a sociologickými dogmaty a zdlouhavou rhetorikou neobyčejně bystře a vtipně odhaluje smysl měsťanského intelektuála,zaujímajícího vynikající místo ve státním ůřadě-v tomto případě v uralském těžařském družstvu. Londýnský The Times Liberary Supplement referuje o Polodrahokamech,napsal:"Je to otřásající pravda o dnešním Rusku".Nepochybujeme proto ani my,že české vydání tohoto románu není zbytečné. nakladatelství L.Mazáč v Praze 1935

Literární životopis ruského spisovatele z pera vynikajícího literárního vědce, který se po celý svůj život obíral studiem osobnosti a díla F.M. Dostojevského a je uznáván za jeho největšího znalce. (http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000516258&local_base=NKC)

Svazek básní z pozůstalosti obsahuje básníkem skoro dokončenou sbírku Babí léto (1945) a druhý oddíl Bagatelles zahrnuje verše z rukopisné i časopisecky otištěné pozůstalosti.

Výbor z veršů v překladech E. Frynty, Jos. Hory, P. Křičky, B. Mathesia, Fr. Táborského a Zd. Vovsové obsahuje verše politické a epigramy, lyricko-epické básně Cikáni, Kavkazský zajatec, Měděný jezdec, veršovanou Pohádku o popovi a o jeho dělníku Špalkovi a básně lyrické.

Kniha s pôvodnými litografiami a úpravou Václava Maška. Revoluční "levý pochod" Majakovského se vyjadřoval v bojovných heslech a reklamách, v poémě 150 000 000, spjaté s jepičí ideou světové revoluce, v agitační poezii s úderným veršem.

Hoře z rozumu : komedie ve verších o čtyřech dějstvích. Drama výměny pokolení, dobově zarámované, ale všeobecně platné, protože postavy mají platnost nejen dobovou, ale i všelidskou.. A.S.Gribojedov proslul jen jednou jedinou hrou, ale ta je základním kamenem ruské komedie. Z ruského originálu přeložila Marie Marčanová. 1. autorisované vydání.

Předlohou tohoto díla byl čínský originál neznámého autora na rozhraní 12. a 13. století a vychází z původních sbírek básní, v níž se zachovaly zmínky o Bohyni milosti. Povídka je doplněna o ukázky původních dřevorytů neznámého malíře.

Cestopis zachycuje dobrodružné příhody českého velmože a jeho družiny z cesty, kterou podnikal v letech 1465-1467 ve službách Jiřího z Poděbrad po dvorech západoevropských panovníků. Přímý účastník výpravy si všímá zemědělství, vojenských věcí, etikety na dvorech, výstavnosti měst a vsí, zvyklostí společenského styku a různých zábav. Vlastní text původního českého díla, vzniklý na přelomu 60. a 70. let 15. století a připisovaný literární historií Václavu Šaškovi z Bířkova se nezachoval. Známe až jeho latinské zpracování, které o století později pořídil a r. 1577 vydal moravský humanista Stanislav Pavlovský. (NK ČR)

poéma odehrávající se v Petrohradě v době velké záplavy, která toto město postihla. Mladý Jevgenij s hrůzou zjistí, že velká voda odnesla dům jeho milenky, která zmizela společně s ním. Nešťastný a pološílený se toulá ulicemi a prokleje měděného jezdce – pomník cara Petra Velikého. Jezdec začne Jevgenije pronásledovat a ten je nakonec nalezen mrtvý na jednom ostrůvku, kam voda odnesla dům jeho milenky.

Kniha o Číně. S předmluvou Pearl S. Buckové. Parafráze veršů od Bohumila Mathesia. Třetí vydání

Povídky zobrazují poměry na ruském venkově na počátku 19. století.

První obsáhlý výbor z díla velkého ruského básníka zahrnuje přes sto lyrických básní (zastoupeny jsou jednotlivé cykly všech čtyř Knih lyriky), poemy "Dvanáct", "Skythové", "Oplata", lyrické drama "Panoptikum" a šest publicistických statí ("Lid a inteligence", "Živel a kultura", "Ironie" "Inteligence a revoluce", "Ruský dandysmus", "Katastrofa humanismu"). Úvodní studie sovětského historika V. Orlova, nastiňující básníkův literární a myšlenkový vývoj, ukazuje, jak Blokova básnická tvorba postupovala od individualismu k stále hlubšímu chápání objektivní skutečnosti, jak Blok, který vstoupil do literatury jako účastník hnutí symbolistů, nikdy však nesdílel úzce estétský názor buržoasní dekadence, promluvil nakonec ve Skythech a v Dvanácti jako "národní básník, jako hlasatel pravdy zrozené Velkou říjnovou revolucí". Z díla : Výbor / Alexander Blok ; Uspoř. Jaroslav Teichmann ; Z rus. orig. Sočinenija v odnom tome a Sobranije sočinenij, tom 1-12 přel. Jaroslav Teichmann, Bohumil Mathesius a Luděk Kubišta ; Předml. Vladimíra Orlova "Alexander Blok (Myšlenkový a literární vývoj)" přel. Ervína Moisejenková ; Jindřich Hořejší: In memoriam Alexandra Bloka, [úv. báseň] ; Pozn. sest. Jaroslav Teichmann a Helena Kubová

Historický román o atentátu na francouzského krále Ludvíka XV. náboženským fanatikem Robertem Damiensem v roce 1757. Barvitě jsou popsány pletichy dvořanů, králových milenek a jezuitského řádu o ovládnutí krále a státu.

První souborné vydání překladů významné osobnosti české kultury z ruské a sovětské poezie v celém rozsahu — od Puškina, Lermontova přes Gorkého, Bloka, Chlebnikova, Achmatovovou, Pasternaka, Majakovského, Jesenina až po Ščipačova. Soubor překladů Bohumila Mathesia z rus. originálů uspoř., k tisku připravil, pozn. a doslovem: Umění poezie a technika překladu, opatřil Jiří Franěk; úvod O životě překladu naps. Vladimír Forst.

Hoře z rozumu : komedie ve verších o čtyřech dějstvích. Drama výměny pokolení, dobově zarámované, ale všeobecně platné, protože postavy mají platnost nejen dobovou, ale i všelidskou.. A.S.Gribojedov proslul jen jednou jedinou hrou, ale ta je základním kamenem ruské komedie. Z ruského originálu přeložila Marie Marčanová. 1. autorisované vydání.

Parafráze staré čínské poesie. Soubor přináší výběr klasické čínské básnické tvorby od starověku až po sklonek 13. století, obsahující také ukázky z lidových her, povídek a básní. První z celkem tří svazků Mathesiových básnických parafrází staré čínské poesie, nazvaných "Zpěvy staré Číny". Tento svazek byl po velkém úspěchu později doplněn ještě dalšími dvěma ("Nové zpěvy Staré Číny" a "Třetí zpěvy staré Číny").

Čtyřdílná románová epopej donského kozáctva z let předrevolučních, revolučních a občanské války. Vlastním jádrem díla jsou osudy Grigorije Melechova, příběh jeho velké a tragické lásky k Axiňje Astachovové, jeho boj na straně kontrarevoluce a nakonec pozdní poznání životního omylua boj na straně lidu.

Smertel'nyy virus vampirizma, vyrvavshiysya na volyu v N'yu-Yorke, stremitel'no rasprostranyayetsya po strane. Yesli epidemiyu ne obuzdat', vskore pogibnet ves' mir. V etom khaose komanda besstrashnykh lyudey brosayet vyzov krovozhadnomu vdokhnovitelyu razrazivshegosya bezumiya. I khotya oni opasayutsya, chto ikh soprotivleniye slishkom nichtozhno i zapozdalo, vse zhe ostayetsya slabyy problesk nadezhdy... Gil'yermo del' Toro, talantlivyy kinorezhisser, laureat premii «Oskar», i Chak Khogan, laureat premii Deshila Khemmeta, obyedinili svoi usiliya dlya derzkogo obnovleniya vampirskoy temy. Prem'yera amerikanskogo teleseriala po trilogii «Shtamm» sostoyalas' v iyule 2014 goda.