Bohumil Mathesius Reihenfolge der Bücher

50 básní ze Zpěvů staré Číny Výbor z téměř už klasických překladů a parafrází básníka, překladatele, ale s trochou nadsázky i schopného mystifikátora Bohumila Mathesia vychází ze Zpěvů staré Číny a Zpěvů Dálného východu. Mathesius zřejmě nikdy neuměl čínsky a ve své první knize to ani nepopíral. Mystifikace ale začala, když Mathesius zjistil, že doslovy nikdo nečte a že se stal pro veřejnost uznávaným znalcem Číny včetně jejího jazyka. Ať už je pravda o jeho znalostech jakákoli, patří jeho Čínou inspirované texty svou křehkou působivostí do zlatého fondu české překladové poezie. Výběr textů Marcela Turečková.

Nach einem Sanatoriumsaufenthalt kehrt der kindlich-naive und an Epilepsie leidende Fürst Myschkin nach Rußland zurück. Sein demütiges und mitleidendes Wesen wirkt anziehend auf seine von Schmerz, Schuld und Bosheit geprägte Umgebung. Immer weiter verstrickt er sich in die Ränkespiele um die schöne Nastasja und seinen Rivalen Rogoschin. Neben Cervantes’ Don Quijote und Dickens’ Mr Pickwick gehört der tragikomische Held aus Dostojewskis drittem Roman als Verkörperung des Sittlich-Schönen zu den großen idealistischen Figuren der Weltliteratur.

Jedno ze základních děl světové literární teorie, které si dodnes uchovává svou platnost a inspirativní podnětnost. Jeho autor, jeden z předních představitelů petrohradské skupiny Opojaz (Obščestvo poetičeskogo jazyka), se zde na konkrétním literárním materiálu zabývá stavbou novely a románu, všímá si různých variant (novela s tajemstvím, román s tajemstvím, parodistický román), zamýšlí se nad souvislostmi syžetové výstavby, metodami stylu a propracovává koncept ozvláštnění. Knihu doplňuje komentář překladatele Bohumila Mathesia (1948) a recenze Jana Mukařovského (1934). Teorie prózy se tak dočkává po 55 letech třetího vydání.

Einer unserer Besten: der Weltbestseller der Anti-Kriegsliteratur»Man hat den Menschen gesagt: Du darfst nicht töten. Aber man hat ihnen auch gesagt: Du mußt gut zielen, damit Du triffst.«Erich Maria RemarqueErich Maria Remarques Abrechnung mit dem Krieg machte ihn 1929 schlagartig bekannt. »Im Westen nichts Neues« wurde eines der sensationellsten Erfolgsbücher der deutschen Literatur überhaupt. 1933 verboten, erlebte das Buch nach dem Zweiten Weltkrieg eine Renaissance, die bis heute ungebrochen anhält. Unmittelbar nach seinem Welterfolg schrieb Remarque Erzählungen, die erst 1993 aus seinem Nachlass in dem Band »Der Feind« veröffentlicht wurden. Sie handeln von den Erlebnissen der Menschen, die der Hölle der Schützengräben entronnen sind und sich nun in der Nachkriegszeit zurechtfinden müssen.

Sbírka dvanácti povídek s nejrozmanitějšími náměty (milostnými, strašidelnými, dobrodružnými, náboženskými, historickými i kriminálními). Jejich hrdiny jsou převážně příslušníci nižších vrstev čínských velkoměst, řemeslníci, příručí, soukromí učitelé, majitelé krámků a jiní. Čtenáři poskytnou zvláštní zážitek už vypravěčským uměním středověkých čínských vypravěčů a otevřou před ním zajímavý pohled na kus života a společenské poměry Číny před téměř osmi stoletími. Příběhy tohoto typu přednášeli pouliční vypravěči ve velkých městech na tržištích, v čajovnách, v okolí chrámů... 3. vydání.... celý text

Výbor z Mathesiova literárněkritického a literárněhistorického díla je rozdělen do čtyř tematických oddílů. Do prvního zařadil editor Mathesiovy doslovy k překladům literatury a druhý obsahuje časopisecké články o sovětské literatuře. Třetí oddíl je věnován otázkám teorie překladua poslední přináší kritické články, glosy, polemiku, fejetony i kulturně politické články týkající se české literatury a kultury vůbec. Uspořádal, k tisku připravil, poznámkami a rejstříkem opatřil Jiří Franěk; doslov napsal Vladimír Forst.

První souborné vydání překladů významné osobnosti české kultury z ruské a sovětské poezie v celém rozsahu — od Puškina, Lermontova přes Gorkého, Bloka, Chlebnikova, Achmatovovou, Pasternaka, Majakovského, Jesenina až po Ščipačova. Soubor překladů Bohumila Mathesia z rus. originálů uspoř., k tisku připravil, pozn. a doslovem: Umění poezie a technika překladu, opatřil Jiří Franěk; úvod O životě překladu naps. Vladimír Forst.

Cestopis zachycuje dobrodružné příhody českého velmože a jeho družiny z cesty, kterou podnikal v letech 1465-1467 ve službách Jiřího z Poděbrad po dvorech západoevropských panovníků. Přímý účastník výpravy si všímá zemědělství, vojenských věcí, etikety na dvorech, výstavnosti měst a vsí, zvyklostí společenského styku a různých zábav. Vlastní text původního českého díla, vzniklý na přelomu 60. a 70. let 15. století a připisovaný literární historií Václavu Šaškovi z Bířkova se nezachoval. Známe až jeho latinské zpracování, které o století později pořídil a r. 1577 vydal moravský humanista Stanislav Pavlovský. (NK ČR)

Povídky zobrazují poměry na ruském venkově na počátku 19. století.